Down to Hell - V zajetí temnoty (2015)

Stará místnost plná starého nábytku, zanesená prachem ukazující zašlost. Širá noc a jemný vánek prostupující otevřeným oknem si pohrává s plamínkem na svíci, jež stojí na stolku plném všemožných dokumentů. Noční chlad občas naruší teplo vydávané z ohně v krbu, který ozařuje místnost svojí zlatou září. U stolu sedí postava v kápi, v ústech třímá dýmku a vydává kouř tvarující různé obrazy, vyvolávající v mysli představivost. Obrací listy podivné knihy se zdobeným přebalem. Na přední straně zdobí vazbu jakási žena spoutaná řetězy v modravém světle. Ona kouzelná kniha, jež vypráví pohádkové mystické příběhy, se jmenuje DOWN TO HELL. Že nevíte, co je na ní zvláštního? Při jejím čtení prožíváte ona dobrodružství na vlastní kůži a příběh vás vyvede z bran reality. Postava v zadýmené a osvětlené místnosti se spoustou svitků otáčí stránku za stránkou, když se najednou objevíte ve dveřích. Zbloudili jste a vůbec nevíte, kde jste, chcete jen vědět, kde jste se ocitli. Muž v kápi vám ovšem nabídne víno a posadí vás před stůl s tím, že to není náhoda. Stojí v koutě místnosti a při pohledu na vás si pokuřuje ze své dýmky, kouř se line k vaší tváři a utváří vám démonické výjevy. V tu ránu se začnou odehrávat divy. Při přečtení první věty se ocitáte v modré záři, jež se mění ve skutečný svět, ne ale ten, na který jste zvyklí. Z toho světla, jež vás zaslepilo, jste se objevili zničehonic na opuštěném hradě v raném středověku, ten je ovšem lehce ošuntělý a kolem vás stojí podivné ženské postavy oděné v černém, v rukou drží svícny a ani se nepohnou. Jejich pláště jsou to jediné, co mají na jinak nahém těle a některé drží nože od krve nebo magické předměty různých tvarů. Z věže rovněž svítí světlo, ovšem nepřirozeně jedovatě zelené. Ocitli jste se v reji čarodějnic – („Bosorské sólo“). Hrad ale mizí zas a zase v modravé záři, abyste se zjevili u zamrzlého jezera, jež se stalo bojištěm pro střet vojsk – („Krvavé jezero“). Pohanští válečníci utíkají, svírají své meče a sekery, křesťanská vojska pochodují a šípy prolétávají kolem vás a zasahují muže, kteří celí od krve padají na onen led. Stojíte uprostřed zmrzlé krajiny, bojovníci vámi ovšem proběhnou a naráží do sebe, sekají se meči a krev dopadá na zmrzlé jezero. V onen okamžik vás ovšem příběh dovede až do hradu s krásnou princeznou, díky které nakonec musíte riskovat smrt u strašlivého draka v temné jeskyni.

Slovenští DOWN TO HELL nám s debutovým albem opravdu přinášejí pohádkověji pojaté příběhy, kdy každá skladba přináší úplně jiné dobrodružství. K poslechu této symphonic melodic black/gothic metalové bandě musíte přistupovat trochu jinak, aby se vám deska „V zajetí temnoty“ zalíbila. Je třeba tuto muziku brát trochu s nadhledem a to proto, že skupina zde na ploše 58 minut předvádí spíše kýčovitý black, plný gothic a symphonic vlivů a melodií, jejž znáte od mnoha jiných kapel. To se dá vyčíst již od pohledu na obal, který je sice pěkně nakreslený a příjemný, ovšem platí o něm to, co o samotné muzice. To ale neznamená, že je hudba špatná, ba naopak. S jistým odstupem a nadhledem můžu konstatovat, že materiál na CD se příjemně poslouchá, je zábavný a kompozice disponují příjemně kreslenými melodickými klenbami, které vám vytvoří takový mix pohádky a hororu se špetkou historie a mystiky. Celkově největší silou hudebních stop jsou melodie, jež nejsou zrovna nějak složité, stejně jako hudební obsah celkově, ale jsou prostě chytlavé a příjemné. Kytarové riffy spolu s klávesami vytváří pěknou zvukovou stěnu, která vás obklopí jako hradby obrovského prastarého zámku, jenž vypráví své historické příběhy, které se na něm odehráli – (Ťapo – kytara, Kani – kytara, vokál, Lubo – klávesy). Tuto hudební fantasii doplňují zpěvy, u kterých se pozdržím, je zde totiž více onoho slůvka ale. Skřeky obstarávané Kanim působí agresivně a dokonale zapadají do konceptu alba, jsou střídané s hlubokým growlem, to je celé sice bezva, ale Kani by měl trošičku lépe ony polohy kombinovat a vrstvit, zde zní někdy nesehraně a místy rušivě, rozdroleně. Jeho rozsah a ohebnost hlasu taky není zrovna výjimečná. Nechápejte mě špatně, nechci říct, že jeho vokál je mizerný, nic nezmění to, že agresivita zpěvu vytváří krásný kontrast k něžné, andělské Matě. Maťa má velice příjemný hlásek, sice by rovněž mohla zapracovat na té barevnosti poloh, ale má velmi pěkný projev, ve kterém mi přijde velice roztomilá slovenština, nemohu si pomoct. Jen mě mírně iritují některé refrény, jež nezní zrovna podle mého gusta a postrádají nápady, plus způsobují taky rušivost kompozic. Uvedu jako příklad druhu kompozici „Skazení“, zde mě Matin vokál okouzlil, rozplýval jsem se, krásné kombinování vokálů v momentech poté rovněž znělo fantasticky, tuhle parádu řadím mezi to nejsilnější na albu. Na druhou stranu v písni „Bosorské sólo“ mi její zpěvy vadí a ruší mě. Melodie vokálů Mati občas jen opisují melodie instrumentalistů, nebo působí až moc primitivně, bez nápadu a to mému uchu nelahodí… To samé platí pro skladby „Smrt“ a „Nemrtvá Nevěsta“ nebo pro „Přízrak“, ve kterém se refrén line brilantní melodií, ale jeho směřování dále vše zničí a vyzní mírně falešným dojmem. Škoda. Jako celek ale výstup obou vokalistů hodnotím kladně, přeci jen se musí ještě formovat a hledat, navíc deska obsahuje silné momenty, ve kterých se oba zpěváci perfektně doplňují. Největší překvapení přichází v písni „Drak“, ve které se text zvrhne v něco nečekaného, a to spřátelením se onoho rytíře s drakem, kdy princeznu berou jako kurvu a rozdělí si kořisti. Tohle mě opravdu pobavilo, podobným humorem osobně neopovrhnu nikdy, takové odlehčení na závěr. Ještě taková drobnost na závěr popisku skladeb, líbí se mi klávesy v určitých momentech, kdy navozují opravdu mocnou gotickou atmosféru, to se odehraje v „Nemrtvá nevěsta“, takových zvukových krás bych chtěl příště co nejvíce.

Zavírám onu magickou knihu, napiju se vína postaveného přede mnou, hledím na onoho muže v kápi, který se usmívá a nabízí mi tuto literaturu snů. Vezmu si ji. Vezmete si ji i vy, když vám ji nabídnu tímto článkem? Když se stanu oním mužem střežícím tajemství po prozkoumání světa v knize? „V zajetí temnoty“ je nadprůměrné dílo, které osloví posluchače lačnící po melodické a klávesové formě black metalu, rovněž může potěšit i milovníky gothic metalu a symphonic stylu, ovšem ortodoxní black metal fans by se tomuto dílku měli vyhnout. Uskupení je odvážně, protože přijít s podobnou nahrávkou v dnešní konkurenci, konkrétně v tomto stylu, je riskantní. Uvidíme, kam tato sympatická parta bude směřovat. 7/10