Recenze: Et Moriemur – Epigrammata

Formace Et Moriemur, o které se někdy mluví jako o české doomové „superskupině“, si u užšího spektra obecenstva libujícího si ve věcech nekrotických již dobylo uznání, jejich ambiciózní třetí deska Epigrammata ale míří výš a dál, než co jsme zatím od nich mohli slyšet. Že tento počin skupiny, v níž působí současní či bývalí členové nyní už zaniklé kultovní doomové kapely Dissolving of Prodigy a předních zástupců domácí metalové scény Self-Hatred a Panychida, je ambiciózní a svým způsobem unikátní, je jasné už ze stručného popisu toho, do čeho se kapela na Epigrammata pustila: crossover doomu a death metalu ve stylu My Dying Bride, Esoteric či Shape of Despair je doplněn bohatou instrumentací (smyčcové nástroje, trombón) a sborovým zpěvem v gregoriánském stylu. Strukturně i tématicky album vychází z requiem, neboli zádušní mše. I názvy písní se drží klasické kompozice mše a jsou v nich zpívané celé pasáže z liturgických textů v latině a řečtině.

Co tedy samotná muzika? Kompozice songů je nelineární, někdy se odvíjí jako dialog mezi jednotlivými hlasy a nástroji, jindy jsou tu překvapivé „progresivní“ odbočky, nebo postupné vrstvení instrumentálních a hlasových melodií. Jednotlivé instrumentální a hlasové prvky se na Epigrammata spojují v celky, které jsou více než souhrnem svých částí. Na začátku písně „Requiem Aeterna“ najdeme příklad dialogu mezi hymnickými sborovými pasážemi a metalovými riffy. Skladba ztvárňuje vnitřní konflikt, který přes trpící žalobu bohům vyústí ve smíření v podobě obnovené harmonie. Skladba „Communio“, která je symbolickým vyjádřením jednoty duší svatých v mystickém božím těle, začíná svižně, ale postupně převládnou těžší riffy, až skladba přejde do pomalé, hypnotické pasáže, ve které jsou krásně vrstveny melodie sólové kytary, houslí a impozantní growl. Tato epická pasáž kulminuje výkřikem „Domine!“, který má přímo katartický účinek. Nejdelší a závěrečný song „In Paradisum“ překypuje emocemi a atmosférou: jsou tu žalostné melodie, hrůzu nahánějící pasáž s šeptanými vokály a majestátní monofonický chorál. V neposlední řadě na albu zaujmou texty z pera frontmana Zdeňka Nevělíka, ze kterých je cítit hluboký existenciální význam.

Každá píseň na albu něčím vyniká a album tvoří organický celek. Písně vyjadřují bohatější, nuancovanější škálu emocí, než je pro žánr zvykem, je z nich cítit jakási arkánní síla a enigmatický půvab. Tvorba Et Moriemur není jednorozměrná a svázaná stylem, nechce posluchači poskytnout mentální ulitu, která by seděla jeho momentální náladě. Nabízí posluchači hudbu, pro kterou musí ze své mentální ulity vyjít, aby ho mohl docenit jako autonomní dílo. V death/doomovém žánru letos nasadili laťku hodně vysoko Faerčané Hamferð s albem Támsins likam, Et Moriemur s Epigrammata jsou jim ale silným konkurentem. Doufám, že si tohoto počinu všimne i domácí hudební kritika.

Et Moriemur

Epigrammata

Transcending Obscurity

2018

8.6

Skladby

9.0/10

Originalita

9.0/10

Produkce

8.0/10

Zpěv

8.0/10

Instrumentální složka

9.0/10

Podobné články

Recenze: Et Moriemur – Epigrammata

About The Author
- Satan is real.

1
Komentujte

avatar
1 Vlákno komentářů
0 Odpovědi ve vlákneš
0 Odběratelé
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Autoři komentářů
miklaras Poslední autoři komentářů

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odběr  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
miklaras
Editor

Díky za recku, to album je vynikající!