Sedm skladeb alba „The Liberation“ od německých progresivních melodiků Disillusion osvítilo na chvíli německou progresivní scénu a okouzlilo fanoušky i kritiku. Technicky excelentní Sasové umí rozhodně zaujmout nevšedními melodickými postupy, těžkými riffy i elegantními pasážemi, které se topí v křehkosti kytarových tónů. Temnosvitné pěvecké peklo prohořívá hlasem multiinstrumentalisty a vokalisty Andyho Schmidta, který rozhodně nejde moc snadno zařadit do jakékoli škatulky. Je to výrazná hudební osobnost, která se nebojí experimentovat s hlasovými technikami a podivnými souzvuky. Od growlu dokáže přejít k projevu, který připomíná Davida Bowieho a potom rozeznít excelentní pěvecký part, který se snoubí s kytarovými sóly.
Ostatně kytarový základ kapely tvoří dva vynikající hráči, jakými jsou Sebastien Haupfer a Ben Haugg. Jejich experiment jde občas až na hranu únosnosti, kakofonie a naprostá disharmonie se mísí se Schmidtovými klávesovými kreacemi a v pozadí odtikává dokonalý rytmus Martin Schulz.
Souzvuk těchto hráčů je naprosto geniální, jejich alba jsou malá mistrovská díla, která útočí na hlavu posluchače ze všech stran. Je to chytrá, dokonalá konstrukce, samonosná, samohybná a natolik nezmapovatelná, že ji jde jedině prožít, nejen slyšet.
Disillusion za sebou mají tři dlouhohrající alba a každé z nich má nevšední kvality. Jsou představiteli typického německého citu pro naprosto šílený experiment, sklony k epickému nasazení i melodickou obsesí.
Určitě jde o kapelu, kterou zvlášť technicky zaměřený posluchač chce slyšet a vidět živě. A české publikum k tomu bude mít brzy příležitost. Němečtí Disillusion si zahrají 1. února v pražské Klubovně, spolu se supportem, který tvoří kapely Votchi a Thari Kaan.
Jestli jste tedy příznivci technického umu a dokonalé hudby, je to příležitost pro vás.
