Recenze: Mallephyr - Womb of Worms

Deska této české kapely vydaná ke konci roku 2018. Měl jsem již dříve možnost Mallephyr vidět i naživo, takže se těším na aktuální album. Jedná se především o black/death metal v čisté nástrojové podobě, bez zbytečných počítačových úprav, umělých zvuků a samplů. Kapela má za sebou již jedno demo z roku 2014 a jedno dlouhohrající album „Assailing the Holy“ (2016), takže to nejsou žádní nováčci.

První song zvaný „The Temple of Nothingness“ hned jasně nastavuje duch a atmosféru hudby, jež bude následovat. Střídají se zde krásně těžkopádné a pomalejší části velmi hutných a zkreslených kytar, z kterých navíc lezou příjemné disonance. Mimo to se dostane i na svižnější riffy a nadupané bicí. Líbí se mi krásné a promyšlené riffové variace a kytarové dvojhlasy. Technicky sice nejsou kdovíjak náročné, což ale vůbec nevadí, neboť jsou dosti obměňovány a moc se jednotlivé motivy neopakují. To je na poslech rozhodně oživující a nenudící.

„The Absolute Inner Genocide“ je vskutku krásná řezačka, která určitě zaujme snad každého milovníka drsnější hudby.

Skladba „W. Y. I. D“ má v sobě mnoho zajímavých momentů, jsou zde i nepravidelné změny taktů a tempa, což oproti běžným 4/4 má za mě rozhodně plus. Klidně bych podobné prvky uvítal častěji.

„Just a Fraction Remains to Be Forever Ruined… The Deliverance Is Near“ je třiceti taktová, čistě kytarová, čtyř-motivová mezihra/intermezzo, připravující k poslednímu songu. Cítím z toho trošku inspirace od Satyricon a jejich „Transcendental Requiem of Slaves“. Má své kouzlo, jen na mě působí příliš jednoduše, krátce – zajímavá vyhrávka, jen vlastně je tak trošku o ničem. Má však propojit skladby, mezi nimiž je umístěna. Těmi jsou jedenáctiminutová skladba „Womb of Worms“, jménem stejná jako album, a její poloviční sourozenec „Womb Of Worms II“, uzavírající celou desku.

Vokál se často ztrácí, splývá a je rozmazán zvukem, hlavně kytar. Možná by to pro příště mohl vylepšit zdařilejší mix/mastering. Srozumitelnost textu mi připadá docela špatná, i když to se dá od takovéhoto žánru docela očekávat a v kombinaci se čtením textů se tím dá prokousat. Ze zpěvu jsem měl často pocit, že tam je jen proto, aby tam nějaký byl, a hlavně aby byl agresivní. Ačkoli střídání zpěvu, growlu, screamu i například jen šepotu je docela pestré, ještě by se na tom dalo pro příště zapracovat, hlavně co se aranží a zvuku týče. Basa sice krásně duní a přidává hutnost zvuku, je však po většinu času slabě postřehnutelná, nečitelná a nejspíš často jen kopíruje linku kytar. I když si najde tu a tam okénko, kde zasvítí a předvede se. Celé album stojí hlavně na kytarách, na kterých se především Marek Opatrný s pány skutečně vyřádil, efekty i jednotlivé kreace jsou vskutku povedené, i jejich neustálé obměňování mě baví. Věci jako tremola, flažolety a široké harmonie zkreslených akordů kytar mají na svědomí ony šťavnaté disonance a kytarovou výjimečnost, v podstatě i přes to, že na albu víceméně nejsou klasická kytarová sóla, spíš jen melodické vyhrávky. Bicí jsou krásně našlapané a společně s kytarami patří k silnější stránce této kapely. Nechybí blast beaty ani nápadité přechody. Je to dost často sypačka za sypačkou i přes vyvíjející se hudbu. Oceňuji změny temp během songů.

Grafika alba je docela tematická, zhotovená černobíle, stejně jako booklet i fotky. K hudbě docela sedí a je povedená i zpracováním. Logo je kupodivu čitelné a také povedené.

Paradoxně některé zvukové prvky mi přišly lépe povedené v předchozím albu „Assailing the Holy“. Na druhou stranu skladby alba „Womb of Worms“ jsou promyšlenější a připadá mi, že tak nějak víc šlapou a jsou energičtější. Možná by se mi líbilo přidat do instrumentální složky ještě nějaký podkres v podobě samplů. Ačkoli je asi záměrem kapely mít čistě nástrojovou tvorbu, místy by to mohlo přidat k atmosféře. K albu se váže myšlenka lidské zaslepenosti vlastní existencí, jedná se o výpověď o vlastní nicotě a zbytečnosti, ale album samotné určitě není zbytečné ani nicotné. Z kapely Mallephyr mám místy pocit podobnosti spolků jako Behemoth, Darkthrone nebo Carpathian Forest. Na české scéně rozhodně patří mezi kvalitnější skupiny, na které stojí za to zajít.