Recenze: The Holeum – Sublime Emptiness

0

The Holeum – parta ze Španělska, hrající post/doom/dron metal. Na první pohled hodně zajímavá kombinace; pořádně jsem ze začátku nevěděla, co od nich čekat, a upřímně, trochu jsem se toho bála (hehe). Nakonec mě kapelka docela překvapila, když jsem poprvé slyšela jejich nové album „Sublime Emptiness“.

Při prvním poslechu mě hned na začátku nadchla napínající atmosféra a tajemno, které vydává úvodní song „Obsidiana“. Je to čisté intro, ve kterém není žádný rušivý element, a milovníci „dunivých“ basů určitě zajásají. Nástroje spolu dobře ladí, každý má své místo, v celém songu není žádné šílené experimentování a je to pěkně „usazené na zadek“. 

Jestli mě něco hodně mrzí, tak to, že každý song je bohužel hodně předvídatelný (což ale zase není na škodu při poslechu na koncertě, kde se lidi chtějí hýbat do rytmu). Osobně jsem zastáncem progresivnější tvorby, protože u ní dokážu udržet pozornost. Při „Sublime Emptiness“ se mi to dařilo docela stěží, ač všichni členové jsou kvalitní hudebníci. Byť má celá jejich tvorba jakési kouzlo, něco tomuto albu chybělo, nějaký podstatný článek, kterému by se podařilo udržet mou pozornost až do konce.

Co mě naopak potěšilo – hojné střídání nakřáplých kytar, klidných pasáží s čistým zvukem a mollových partů, které lehce vyvolávají husí kůži. Stejně tak střídání growlu a čistého zpěvu; z této tvorby cítím, že ačkoliv celé album (bohužel) postrádá originalitu, kapela se nebojí zapojovat kombinaci různých hudebních prvků a ty do sebe krásně zapadají. 

 

Velké plus pak hudebníci získávají za song „Fractal Visions“, a to za použití žesťů. Tento song mě z celého alba zaujal nejvíce. Perfektně zde autoři zapojili mollové melodie, growl, do toho ještě ono „jazzové okénko“ s žesti… a zkrátka to celé šlape opravdu dobře. Po klidné, jazzové pasáži z ničeho nic přichází „facka“ v podobě growlu a rázných kytarových riffů. Zkrátka bomba!

Abych se s kapelou více seznámila, poslechla jsem si i její předchozí tvorbu, abych měla s čím porovnávat. Upřímně, tohle album je, oproti předchozí tvorbě, trošičku slabší kousek, nicméně není to zase něco, co by nebylo poslouchatelné. Má to v sobě melancholického ducha, není to žádná šílená „sypačka“, zkrátka hudba na relativně klidný poslech, ideální na pozadí při práci nebo jiné činnosti. Mrzí mě, že si kapela víc nepohrála s tou originální stránkou a vsadila na jistotu. A ačkoliv je hodně dobře, že se muzikanti řídili jednoduchostí a nevymýšleli do své tvorby nějaké šílené nesmysly, bylo by super slyšet v jejich budoucí tvorbě trochu odvážnější riffy. Za mě dobré, poslouchatelné, ale v půlce alba už muzika nemá čím překvapit. Album vychází koncem srpna a věřím, že pro milovníky doom metalu to určitě bude kvalitní poslech. 

7.4 Příjemný poslech

Klady:
Atmosféra
Chvilkové napětí
Produkce

Zápory:
Nízká originalita

  • Skladby 7
  • Originalita 5
  • Produkce 9
  • Zpěv 8
  • Instrumentální složka 8
  • User Ratings (0 Votes) 0
Share.

About Author

Baskytaristka, houslistka a umělkyně tělem i duší.

avatar

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Odběr  
Upozornit na