Vintage Wine, to je nápaditá středočeská kapela spojující prvky různých folklórů. Na samém konci loňského roku vydala skupina novou desku „Dryghtyn“, které se dnes podíváme na zoubek.
Hned ze začátku nás intro přesune do atmosféry starobylého rituálu doprovázeného mluveným slovem, po kterém jemné tóny strunných nástrojů rozezní první skladbu. Krásné melodické linky, rázný refrén, ve kterém zaznívá sborové „Hej!“, což jisté nenechá v klidu publikum na koncertech (a není to jediná skladba z tohoto alba, kde se s tímto setkáme). Chvilku jsem si sice musel zvykat na barvu hlasu, na druhou stranu je nahrán krásně srozumitelně a text se dá pochytit i při prvním poslechu, jste-li aspoň základně zběhlí v anglickém jazyce.
Druhá skladba je o něco svižnější, plná energie a je to jedna ze skladeb na albu, co mi nejvíce uvázly v paměti. Je prokládána klidnějšími pasážemi a celkově má krásnou náladu. Zvuk bicích by mohl být trošku vyváženější oproti ostatním nástrojům, nicméně housle v kombinaci s mandolínou vytváří krásné melodické duety.
Následuje krátká vsuvka v podobě dalšího intra, vytvářející dojem táhnoucí armády, což jistě koresponduje s další věcí nesoucí název „Warmachine“. Zajímavostí této skladby je tuším šestiosminový takt, ve kterém se nese. Zatěžkaný rytmus hodící se k závažnější problematice války a ztráty duše.
Song „Free“ je jeden z mála na desce houpající se v zasněném melancholickém opojení. Mandolína zde místy tremoluje a je to opět ve svižnějším volném tempu, vhodné i na nějakou tu tancovačku.
Následuje třetí intermezzo v podobně samplu a opět se tempo malinko zpomalí ve skladbě „Exodus“ a po ní následuje další ze skladeb, které si získaly mou oblibu, a to „Little Paddy“. Opět velmi rychlá, k tanci vhodná, Hej hou obsahující, svádějící k nejednomu poháru kvalitního alkoholického moku a bezesným nocím. Stejně jako předposlední skladba na této desce patří mezi ty veselé záležitosti, které mě v tomto stylu vskutku baví, i když osobně bych album zakončil právě některou z těchto energických věcí. Nakonec je album zakončeno spíše baladičtější „Ride on“.
Celé album je na podobné vlně. Většina songů je si stylově, i co se týká aranží, velmi podobná. Po zvukové stránce deska funguje krásně, jen bych ocenil ještě malinko více kreativity a nestandardních záležitostí ve výstavbě skladeb, neboť jsou opravdu jak podle stejného návodu, až na rozdíly v tempech a rytmech. I když je hudba líbivá, vyzývající k tanci a radovánkám, nástroje by si občas mohly zkusit i jiné role, než ve kterých běžně hrají, a bicí by mohly využít například více rudimentů. I když toto není žádná progresivní ani technická hudba, nástrojové originality není nikdy dost. Houslové a mandolínové party se krásně doplňují a vytvářejí originální barevné kombinace podpořené basou s kytarou.
Album vzniklo ve studiu ExAvik/Pyha.
Mandolína, zpěv – Petr Polák
Housle – Mirek Pátek
Kytara – Jakub Boháč
Baskytara – Pavel Pšenička
Bicí – Martin Menšík
Tracklist
- Curse
- Tribe
- You and Me
- March of the Dead
- Warmachine
- Free
- Funeral Pyre
- Exodus
- Little Paddy
- Beltaine Fires
- Old Johnny
- Ride on
Klady
Skladby
Veselost
Melodické linky
Zápory
Malá kreativita a nápaditost
Podobnost skladeb
-
Skladby
-
Originalita
-
Produkce
-
Zpěv
-
Instrumentální složka
