Letošní Horrorcon, každoroční setkání fanoušků hororů a tajemna, proběhl 13. listopadu v pražském Cross Clubu. A protože fanoušci temných žánrů tíhnou k temnější hudbě, bylo nasnadě, že na stagi uvidíme a uslyšíme metal. Pořadatelé pro šestý ročník zvolili netradiční zvuk a na pódium pozvali folk metalové Emerald Shine, kteří měli možnost představit svou temnou stranu.
Jejich vystoupení se nakonec stalo obohacením festivalu a vůbec nepůsobilo nepatřičně vzhledem k danému tématu. Naopak. Emerald Shine dokázali svou bezprostředností a fantastickou rytmikou zaujmout a rezonovat s okolní temnotou. Elfové z Nového Jičína tak dokázali, že mají mnohem větší přesah, než by od nich kdokoliv čekal, a že si umí poradit s jakýmkoliv publikem. A protože se na akci proplétali i zástupci Obscura, bylo jasné, že Emerald Shine se rozhovoru nevyhnou. I když to mělo být povídání o hororu a tajemnu, stejně se z něj nakonec stalo povídání o tom, co nás spojuje, tedy o muzice. Ale narazili jsme i na to, že naše strachy mohou plynout mnohdy z jiných zdrojů a že mají často jinou podobu než jen tu, kterou můžeme vidět v hororovém filmu.
S redaktorkou Obscura hovořili Lenka „Leena“ Jašková (zpěv, flétny), Kamil Rýc (bicí), Dušan Sommer (kytara, zpěv), Radomír Vrzal (harfa, zpěv), Klára Šindelková (housle, zpěv), Milan Polívka (basa)
Emerald Shine
photo: ©Radek Martinek
Obscuro: Zdravím Emerald Shine. Jak se vám hrálo pro úplně netypické publikum? Hráli jste někdy už pro netypičtější publikum než pro účastníky Horrorconu?
Leena: Já si myslím, že nejvíc netypické publikum byli šermíři na šermířském plese. To bych čekala, že hororoví nadšenci budou divnější.
Dušan: Ti hororoví nadšenci vypadali celkem normálně. Čekali jsme nějaké zombíky a upíry, ale oni přišli normálně oblečení. Já tedy horory už dvacet let nesleduju a měl jsem takový děs, že se budu lekat, že zpoza rohu někdo vyleze, ale nakonec pohoda.
Obscuro: Moc lidí tu nehopkalo
Leena: Někteří hopkali
Obscuro: Hlavně stáli a poslouchali. Pravda, já už taky moc nehopkám
Leena: Mně se dneska v noci zdálo, že jsme na tom dnešním koncertě, kde se strhlo šílenství, že se děvčata zbláznila do našich chlapů, kteří jim museli podepisovat úplně všechno. Každý máme své sny.
Leena – Horrorcon
photo © Teodora S.
Obscuro: A někdy i hororové. Takže horory nikdo z vás nemá rád?
Dušan: Já sem si před zhruba patnácti, dvaceti lety řekl, že mi to nestojí za to. Ten horor samotný není problém, ale čtrnáct dní se pak bát jít na dvůr si zapálit…
Leena: Co se týče těch hororů, já jsem měla takové období, asi tak do patnácti let, kdy mi to připadalo hrozně cool, to jsme ještě neměli internet, takže to bylo o tom, kdo ve škole donese něco na CD nebo na DVD. Ale potom jsem se začala tak nějak víc bát a teď už to moc nejde.
Obscuro: Já bych čekala, že na severní Moravě se lidé ničeho jen tak nezaleknou.
Leena: Tak Nový Jičín je docela poklidný, ale máme tady i lidi z Přerova, ale to vůbec nevím, jestli do toho rozhovoru dát…
Dušan: Tak, my sice žijeme na východě republiky, ale nežijeme v lese!
Obscuro: A čeho se tedy Emerald Shine nejvíc bojí?
Leena: Že se nám zase pokazí dodávka. Vždycky se to stane co nejdál od domova, od civilizace, od místa hraní.
Klára: Já osobně se bojím, jak oslovuju ty zahraniční festivaly, tak až nějaký ten zahraniční festival řekne, že nás tam chce, tak potom to celé zorganizovat a jet někam pět set kilometrů, dojet tam…
Emerald Shine – Klára – Horrorcon 2021
photo©Teodora S.
Obscuro: Koukám, že pro kapelu je největší horor, když má někde hrát!
Dušan: No tak jet někam patnáct set kilometrů dodávkou…
Obscuro: Na koncertě jste zmínili, že po Misty Tales (2018) nahráváte nové album, jaké bude a kdy se ho dočkáme?
Leena: My ještě tak úplně nenahráváme, zatím pomalu skládáme. Máme teď hotové čtyři demo skladby, dalších šest složených a přibližně dvě rozpracované, teď už to jenom nahrát.
Obscuro: Zeptám se úplně cíleně, protože jsi začala screamovat, growlovat a jsi v tom naprosto neskutečná, bude na tom albu víc tvého harsh vokálu?
Leena: Určitě se to tam objeví, do jaké míry, ještě přesně nevím, ale je možné, že to bude víc než minule.
Obscuro: Budete znovu album vydávat vlastním nákladem, nebo máte vyhlédnutý nějaký label?
Leena: Pravděpodobně zase vlastním nákladem. Uvidíme, jestli to budeme nějak řešit, ale asi to uděláme tak jako minule. Já bych řekla, že je to vlastně docela fajn, si to udělat tak, jak to chceme my.
Naše temnější strana je samozřejmě velice progresivní a technická
Obscuro: Na koncertě jste mile překvapili skvělou instrumentálkou. Chystáte do budoucna víc instrumentálních skladeb?
Leena: Tahle je zatím jediná. Myslím, že na albu se asi objeví, víc jich tam asi nebude
Kamil: To byla původně taková sranda, taková výplň na výměnu kytary, aby měl Dušan čas si vyměnit kytaru.
Dušan: Lenka to složila tak, aby se vyplnil prostor, ve kterém bylo jen bubenické sólo, a potom nám to pustila, my si to zahráli na zkoušce a řekli jsme si, to se bude hodit na album.
Obscuro: Podle toho, co jsem dneska slyšela, se musím zeptat, přitvrdí Emerald Shine? Trochu se mi zdá, že k tomu směřujete
Kamil: Já si myslím, že určitě, že zatím se ty songy rýsují, jako že budou tvrdší. Aspoň některé zní tak, že jsem si občas říkal: „Tohle jsou Emerald Shine? No, dobře.“
Leena: Já osobně mám z nové tvorby dojem takový, že se posouváme směrem k divnosti, zvláštnosti a takovým různým zajímavým prvkům v rytmu. Uvidíme, jak nám to vlastně půjde, až je začneme zkoušet.
Dušan: Pokud jde o tu divnost, tak myslím, že na sto procent. My máme teď takové chvíle v těch písničkách, jako bychom neměli žádné stylové hranice, myslím, že už tam chybí jen nějaká dechovka a swing.
Leena: Bude swing, bude i swing! (smích)
Dušan: Máme tam brutálnější věci, je to tvrdší, i instrumentálně je to těžší a rychlejší, na druhou stranu už je tam několik skvělých sborů, vyloženě chceme, když se to podaří, dobře zpracovat a natočit možná víc chorálů.
Obscuro: Ano, zdálo se mi, že jste teď vokálně bohatší, zpívají obě dámy, Leena i Klára, zpívá Dušan, Radomír growluje, máte ohromnou vokální bohatost. Takže půjdete víc vokální cestou?
Leena: Zapojíme i ostatní pány.
Dušan: Zvukaři nás už teď milujou a budou nás milovat ještě víc. Poprosíme šest odposlechových cest na vokály. (smích)
Emerald Shine
photo ©Radek Martinek
Leena: Vokály trénujeme i mimo kapelu i individuálně, to se dřív moc nedělo
Dušan: To se moc nedělalo, Lenka tvořila vokály, ale pak se jí něco stalo s hlavou, od té doby začala zpívat dvakrát líp než předtím, rozsah jí vyskočil nahoru.
Obscuro: Počkej, co se ti stalo s hlavou?
Leena: Měla jsem určitý psychický problém, který je naštěstí už v pořádku, ale vliv na hlas naštěstí zůstal. Konkrétně se jednalo o úzkosti a panické ataky, které jsem řešila v létě. Dost mě to omezovalo, projevovalo se to mimo jiné pocitem, že nemůžu dýchat. Začalo to pár dní před prvním z letních koncertů, které jsme měli v plánu. Měla jsem strach, jestli to vůbec udýchám, jestli nebudu mít pocit, že se dusím. Ale kupodivu, když jsem začala řvát – byla jsem zvyklá mít mikrofon těsně u pusy, aby můj harsh vocal byl slyšet – a teď najednou jsem mikrofon musela dát daleko, aby to nebylo přebuzené, úplně jsem to nechápala. Můj scream se rozezněl mnohem víc než kdykoli předtím.
Je to tak dobré, že si prostě nemůžu pomoct
Obscuro: Jak se daří albu Misty Tales, které jste vydávali před lockdownem? Prorazilo někde, našlo si posluchače?
Dušan: To je relativní. Třeba na YouTube sledovanost odpovídá okrajovému žánru, na Spotify se nám daří celkem dobře. CD jsme zasílali do všech koutů světa na základě toho, co lidé slyšeli. Těžko se to porovnává, když jsou tady kapely v česku, takové ty středoproudové, které mají i na YouTube miliónová shlédnutí, a my tam máme tisíce, ale jestli je to v rámci žánru málo, nebo hodně, těžko říct. My se můžeme porovnávat jedině s podobnými kapelami a těch je tady málo, na prstech jedné ruky bych je spočítal. V tom smyslu je to vlastně úspěšnost docela dobrá.
Obscuro: Musím vyseknout poklonu Kláře, má můj obdiv, protože podává na pódiu neobyčejný výkon. Jak to zvládáš, takové množství pohybů, k tomu hra na housle a zpěv, headbanging?
Klára: Nejhůř se zvládají ty vlasy. Ty jsou opravdu úplně všude a už se mi stalo, že se mi zapletly do harfy. Část kapely musela přestat hrát a museli jsme rozplétat vlasy z harfy. Do bicích už se mi taky zapletly, ale to jsem zvládla během hraní nějak rozplést sama.
Obscuro: Ty jsi takový spirit animal kapely, jsi všude, pořád v pohybu, taková zlatonka.
Klára: Nemůžu si pomoct! Je to tak dobré, že si prostě nemůžu pomoct.
Obscuro: Na dnešní koncert jste si zvolili takový temnější set. Jaká je vaše temná strana?
Leena: Naše temnější strana je samozřejmě velice progresivní a technická
Obscuro: Takže na příštím albu to budete stále vy, Emerald Shine, ale se spoustou nových, složitých rytmů?
Leena: Jestli bude něco skládat i Milan (basák), tak možná bude i jazz. Milanův cit pro harmonie je naprosto neobvyklý a neskutečný.
Milan: Já mám oproti ostatním jiný záběr žánrů a jsem taková černá ovce kapely
Obscuro: Takže máte progresivní basu?
Milan: Mám spíš trochu problém s tou metalovou složkou, ale snažím se to spojit
Obscuro: Ale přijali jste Milana do kapely, protože zvládal spojit hru na basu a headbanging.
Leena: On konkurz vyhrál kontumačně, protože druhý basák nezvládl dojet (smích). Ale přesvědčil nás svou hrou. Schopnost headbangingu jsme odhalili až pak při koncertech.
Obscuro: Jinak všichni hrajete jen s Emerald Shine, nebo hrajete ještě v nějakých jiných kapelách?
Leena: Já jsem věrná Emerald Shine. A Milan taky
Klára: No, já hraju v kapelách, které mi vydělávají i nějaké peníze. Mám dvě zábavovky, každý víkend s nimi hraju, když zrovna s Emerald Shine nic nemáme
Radomír: Já jsem učitel v ZUŠ, kapelu už mám tedy jen jednu, mimo to se věnuju pořád hudbě jiným způsobem, snažím se dýdžejovat
Kamil: Já mám mimo Emerald Shine ještě další dvě kapely, Ador Dorath a Nahum, plus nějaké další projekty, které nejsou moc aktivní
Leena: Dušan má spoustu revivalů, více nebo méně aktivních
Dušan: Myslím si, že kapela by měla vydržet spolu, pokud má perspektivu. Muzikant může takzvaně dostat lano od jiné kapely, ale pokud je to zavedená kapela, která je úspěšná, tak tam bude jen jako nájemný muzikant, více méně. Co může člověku přinést opravdové uspokojení, že je členem úspěšné kapely. Kapelu totiž nedělá to, že dáte dohromady pět skvělých muzikantů, to ještě neznamená, že to bude dobrá kapela. To, že do Deep Purple přijde nějaký nový bubeník, to ještě nic neznamená. On tam prostě hraje za nějaké peníze a stejně budou lidi vzpomínat na toho prvního, vždycky jde o to, kdo tvoří tu kapelu a tu hudbu, plus všechny věci okolo, promo…
„Tohle jsou Emerald Shine? No, dobře.“
Obscuro: Ještě platí, že vaše promo leží nejvíc na Leeně?
Leena: To bývalo v době, kdy to všichni nebrali ještě tak vážně. Já bych řekla, že bývávalo, teď už máme povinnosti rozdělené relativně rovnoměrně
Obscuro: Promo je obecně slabá pata všech našich kapel. Pro vás je to už dneska snazší? Máte vybudované stálé publikum?
Klára: Já si myslím, že pro nás je to pořád o dost těžší než třeba pro takový Wolfarian, protože Nový Jičín, to je mnohem menší počet lidí než v Brně. Takže my můžeme uspořádat koncert v našem rodném městě jednou za dva tři roky a možná přijdou nějací lidé. Spíš na nás chodí všude jinde než doma.
Leena: Osvědčilo se nám hrát v Praze nebo v Brně a v Polsku. V Ostravě na Folk Metal Pilgrims, ale když jsme se snažili hrát tam znovu na jiných akcích, tak návštěvnost tak velká nebyla. Celkově, v Polsku, když jsme hráli, tak byli nejvíc nadšení.
Obscuro: Jak už jsme si řekli, vy nejste tak úplně typická folk metalová kapela. Vaše těžiště je někde jinde.
Dušan: Zkraje rozhovoru tady padlo, jestli lidé skákali, nebo neskákali, my jsme celkem zvyklí, že pokud někde není dvě stě tři sta lidí v publiku, tak často lidi stojí a dívají se, zvlášť, když nás neznají. Často mají problém stíhat všechno, co se na pódiu děje, takže není nic divného na tom, že netancujou. Člověk prostě nemůže dělat bordel a přitom poslouchat. Takže pro nás je podstatné, jestli, když dohraje song, tak přijde odezva, jestli je aplaus. A na závěr koncertu, jestli přijde jeden člověk, nebo deset, podle toho my poměřujeme úspěšnost.
Obscuro: Pořád vás ještě drží tolkienovské fantasy, zachováte ho i nadále jako hlavní téma vašich textů?
Leena: Já si myslím, že určitě u toho dalšího alba bychom zůstali ještě u Tolkiena, a potom dál uvidíme, co nás bude inspirovat, ale tak daleko já osobně nepřemýšlím.
Dušan: Nedávno jsme hráli na takovém revival festivalu. Já jsem z toho měl trochu strach, byl jsem nervózní, protože tam byly samozřejmě klasické metalové revivaly, Metallica, Sytem of a Down, Slayer. Takové kapely tam byly. Na takové akce chodí lidi, kteří mají rádi revivaly, já si říkal, jak ti lidi vezmou Emerald Shine? Ale publikum bylo nakonec nadšené.
Klára: Podepisovala jsem chlapům hrudníky!
Kamil: my měli docela problém na některých akcích, že jsme si připadali, že nehrajeme dost tvrdý metal, jinde jsme si připadali zase nepatřičně, že hrajeme až moc tvrdou hudbu, ale nakonec lidi si v tom našli něco jiného, něco pro sebe.
Děkuji za rozhovor
Najděte si Emerald Shine pro sebe:
https://www.facebook.com/emeraldshineofficial
https://emeraldshinecz.bandcamp.com/releases
