Při poslechu debutu kyrgyzstánské kapely Kashgar mi hlavou probíhaly myšlenky na možnost rozhovoru a v hlavě se začaly rodit otázky. Návrh byl poslán do dalekého Kyrgyzstánu a odpověď byla kladná. Na otázky odpovídali kytarista Ars se zpěvákem Blauthem, kteří i odpovídali za dalšího člena kapely, Warga.

1) Ahoj, chlapi. Na začátek našeho povídání nám představte sebe a svou kapelu Kashgar.

Blauth: Vytí mytického přízraku Albarstyho ze srdce střední Asie. Dunění koňských kopyt bušících do horských průsmyků.
Ars: To byl náš hlavní řvoun Master. Já jsem místní nestravitelný démon hluku. Pak je v kapele ještě náš tichý a kradmý baSStard Warg. V poslední době k nám patří ještě ďábelská skřetí bicí mašina Alex a hrstka druhých kytaristů, u kterých už si ani nejsme jisti identitou. Všichni z nich ale umí jezdit na jednokolce, žonglovat třemi kytarami a vrhat nože do publika. A celý tenhle pekelný cirkus se jmenuje Kashgar a pochází z Biškeku, hlavního města Kyrgyzstánu.
Warg: Kvak, kvak!

2) Jste z daleké Střední Asie, odkud znám akorát folk metalisty Ulytau z Kazachstánu. Funguje ve vašem regionu metalová komunita a kolik je třeba ve vašem hlavním městě Biškeku metalových klubů?

Blauth: V Biškeku je jediný rockový klub, Zeppelin. Podporují nás už docela dlouho a my si toho velmi vážíme. Zrovna jsem si všiml odpovědi kolegy, a vypadá to, že tu děláme trochu jiný druh rozhovoru. Trochu mi to připomíná ironické rozhovory s Master’s Hammer. Odteď už moc mluvit nebudu.
Ars: Můj dobrý kamarád hraje na bicí v Ulyatu. Je z Biškeku a hrál také v mé předchozí kapele, takže se dobře známe, i když bych tomu neříkal zrovna metal. V Kazachstánu je pár metalových kapel, Zarraza, Zero Void nebo třeba Sevensins, které se tam snaží vzkřísit metalové hnutí. V Kyrgyzstánu se toho ale moc neděje, od konce devadesátých let, kdy underground dost bujel, se toho hodně změnilo. V té době tu byly tři rockové kluby a kapely jako Necronomicon, Neocrima, Odyn’s Nocturnal North, Extremistic Negative Clan, Infernus, Ellodia (v některých z nich dříve hráli Warg s Alexem). Asi už jste slyšeli o Darkestrah, kteří začali tou dobou v Biškeku a přestěhovali se do Německa, kde z nich vyrostla pagan metalová kapela světové úrovně. Nedávno jsem se bavil s frontmanem Asbathem, řešili jsme, že bychom si mohli společně zahrát. Brzy budou dělat nějaké akce v České republice. Nicméně to vypadá, že jsme asi jediná metalová kapela v celém Kyrgyzstánu, kromě nás ještě možná pár death-corových a hardcorových kapel, ale to je všechno. Snažíme se situaci zlepšit tím, že pořádáme koncerty a spolupracujeme s nadšenci, jako jsou underground.kg a Shahid. Než si ale vychováme nějaké publikum, bude to ještě trvat.

3) Zpátky ke kapele. Pro výraz Kashgar jsem našel celkem dost významových termínů. Podle čeho jste se pro toto jméno rozhodli a byly i jiné varianty pro název kapely?

Blauth: Je to údolí divoké řeky na jihu země, která vtéká to starověkého ujgurského města Kašgaru v pouštích provincie Xinjiang. Na naší straně hranic je to údajně fantastické. Ars tam byl, je to zároveň místo, kde přežívá populace sněžných levhartů a vlků, a také místo plné imaginace.
Ars: Je to opravdu úžasné místo. Měli jsme několik dalších variant názvu, Warg pak ale přišel s názvem Kashgar a všichni jsme okamžitě souhlasili. Řekl bych, že město Kashgar je pro nás tajuplné a exotické asi jako pro vás Biškek, i když je ujgurská kultura té kyrgyzské docela blízká.

4) Na stránkách máte uvedeno, že hrajete „proper metal“. Co si pod tím má posluchač představit?

Blauth: Výsměch modernímu metalu.
Ars: To není žánr, to je stanovisko. Už jsme unavení tím bezmyšlenkovitým bílým šumem, kterému se z nějakého důvodu stále říká „metal“. A zjistili jsme, že pokud s tím chceme něco udělat, musíme sami přijít s něčím, co nás uspokojí a splní to, co my si definujeme jako metal. A tak jsme se dali dohromady a začali jsme psát pořádnou extrémní old-school muziku. Cílem je hrát, co bychom sami poslouchali. Ne protože je to zrovna módní, nebo se to dobře prodává, nebo je to postavené na nějaké módní mainstreamové póze, ale protože je to od srdce, energické, experimentální, a přesto postavené na tradiční fúzi fyzické nasranosti a zvukového bordelu. O tom by „proper metal“ měl být.
Warg: (neartikulovaně kňourá, zatímco se škrábe na hlavě)

5) V sestavě je vás celkem pět. Jste ve stejném složení od počátku Kashgar? A působí někdo i v jiných kapelách?

Ars: Blauth, Warg a já jsme jádro kapely od jejího založení. Je fakt těžký sehnat stabilní sestavu, když jste metalová kapela v Biškeku, takže už jsme vystřídali celý harém bubeníků a druhých kytaristů. Před měsícem jsme si mysleli, že jsme konečně narazili na stálého druhého kytaristu, ale byla to zase jen fata morgana. Opět s námi hraje Asad, který nahrál i nějaké věci na naší desce, na pódiu je výborný, tak uvidíme, jak to půjde. Všichni jsme byli ve spoustě jiných kapel, teď ale máme další hudební projekty jen já a Asad, ostatním zabírá práce veškerý volný čas. Mám vedlejší projekt jménem Bizonders, je to takový experimentální heavy disco folk, kde hraju na kytaru a zpívám. Asad nedávno založil hard-rockovou kapelu Purple King.

6) Arsi, hraješ na kytaru, ty, Blauthe, zpíváš. Kdy jste začali s hraním/zpěvem a kdo pro vás byl v začátcích největší vzor?

Ars: Nezapomeň na Warga a jeho šestistrunnou basu Modulus, on je vlastně jediný v kapele, kdo má hudební vzdělání. Hrát jsme oba začali v polovině devadesátých let, ale Warg studoval hudbu na konzervatoři. Kashgar jsme dali dohromady za začátku roku 2014 a už jsme tehdy samozřejmě měli představu, kdo jsme a na co budeme hrát, snad kromě Blautha, který dělá vokály, ale jeden čas hrál na bicí. Bohužel u bicích nemohl pobíhat po jevišti s lebkou a práskat bičem, takže jsme nakonec museli najít bubeníka. Mimochodem, Blauthe, vždycky jsme se Tě chtěl zeptat, dělal jsi tohle také, když jsi zpíval operu v Carnegie Hall?
Blauth: Hahahaha, ani si nepamatuju, že jsem Ti o tom říkal, to byla jen nárazovka.
Warg: Joo, teda… Jak že zněla otázka??

7) Vaše snaha je zaznamenaná na debutovém albu, které je úžasné! Jak dlouho jste ho dávali dohromady a kdo je v kapele hlavní mozek?

Ars: Díky, Šteffi! Zabralo nám to více než rok a půl, kvůli různým komplikacím a dlouhému procesu mixování. Většina věcí již byla hotová, když jsme začali s nahráváním, ale když nahráváš v domácím studiu, je složité dodržet termíny, protože neplatíš nahrávací hodiny a není ani striktní rozpis. Nakonec jsem byl rád, že jsme si museli nějaké vybavení nakrátko půjčit, jinak by se to táhlo donekonečna. Na druhou stranu jsme tak ale ušetřili hodně peněz a měli jsme čas vychytat spoustu much v písničkách a zvuku, bez tlaku a stresu. Jenom lituju toho, že jsme museli hodně spěchat s nahráváním bicích. Když jsme konečně byli spokojení se zvukem, poslali jsme mix Achilleasi Kalantzisovi z Varathorn a Crown Audia, který desku zmasteroval a hodně tak vylepšil celkový zvuk. Co se týká psaní věcí, každý z nás přináší své nápady a obvykle pracujeme na písničkách společně, takže je těžké říct, kdo je hlavní skladatel. Já a Warg píšeme kytarové riffy, náš bývalý kytarista Mike Cole také něčím přispěl. Blauth píše veškeré bicí. Má svou „supervizi“ hudebního konceptu, takže se nás snaží kočírovat jedním směrem temnoty a brutality. Bez něj by byly písničky jako hrstka červů, který se každý snaží odplazit jiným směrem. Vlastně je taková stará rezavá piksla, která drží ty červy na jednom místě. A taky napsal všechny texty.
Warg: Uh-huh…
Blauth: Vážíme si Tvé recenze a nadšení, Šteffi. Kdyby bylo po mém, udělali bychom to jako Ildjarn, ale Ars má tak trochu obsesi perfekcionismem. Jsem si docela jistý, že si pod postelí schovává i všechny ostříhané nehty, ale já mám radši špinavé, hrubozrnné punkové nahrávání.

8) Při úvodní „Half a Devil“ jsem při bicím úvodu očekával zapojení lidových nástrojů, ale pak se rozjela syrová hra kytary. Nepřemýšleli jste o využití lidových nástrojů?

Ars: Nahráli jsme zvuk čaje stékajícího do šálku, co může být víc folk? Ale vážně, texty jsou folkové až až, nechtěli jsme se v tomto tématu moc babrat.
Blauth: To bylo pivo, ne nějaký posraný čaj! Což nás vlastně přivádí k důležité věci: nahráváme dost opilí. Hlavně vokály. Nesnáším nahrávání, pokud nejsem tak nalitej, že můj hlas je úplně mimo.
Warg: Já někdy hraju basové linky jako na komuz, lidový nástroj. A hraju na harfu v koupelně.

9) „Tyan-Shan/Batyr“ má nekompromisní nástup, který vygraduje, když se přidá Blauth. Blauthe, ten vokál je chvilkama tak brutální, až mám pocit, že slyším někoho ze Skandinávie.

kashgar-blauth02

Blauth: …
Ars: Vychovali ho a celý život žije v takových podmínkách, že proti tomu Skandinávie vypadá jako teploučká prosluněná země.

10) „Tyan-Shan/Batyr“ má délku přes 11 minut. Trochu mě to zarazilo, ale po poslechu jsem byl nadšený. Vnímali jste již při psaní sílu, která z ní jde?

Ars: Ve skutečnosti jsou to dvě písničky. Tyan-Shan byla druhá písnička, kterou jsme kdy napsali, a během jedné zkoušky jsem prostě hrál dál, a tak jsme napsali Batyr. Nakonec to na desce zní epicky a jsem rád, že na albu takovou epickou skladbu máme. Nejdříve jsme chtěli pozvat nějakého mongolského hrdelního zpěváka na úvod Batyru, ale nakonec jsme zůstali u první verze s Blauthovým vokálem tak, jak jsme to dali dohromady na první demonahrávce z jara 2015. Tak jsme vlastně natáčeli celé album, všechno jsme si udělali sami, i když se zdálo mnohem lepší někoho přizvat. Chtěli jsme, aby to bylo naše vlastní dítko, proto jsem také dělal celé nahrávání a míchání sám a Blauth nahrál bicí do „Scent of Your Blood“ a „Come Down“ poté, co jsme museli vyhodit dočasného bubeníka, protože to byl debil. I intro do “Come Down” jsme nahrávali tak, že jsme každý nahráli dva různé vokály, žádné syntezátory!
Warg: Já jsem v „Come Down“ dělal jen jeden vokál a ten ani není slyšet!
Blauth: Psaní Tyan-Shan mě dost otrávilo, když jsme začali rozpracovávat song po intru. Byli jsme tehdy v období, kdy se u nás střídali muzikanti, zrovna s náma hrál na kytaru Američan Mike. Měl hodně rád progressive, stejně jako Ars, a tihle dva pitomci prostě víc a víc natahovali tu písničku čím dál ujetějšíma nápadama. Nakonec to docela vyšlo, ale chtěl jsem je oba přizabít za to, že úplně zničili krásný blackmetalový nápad.

11) V „Albarsty“ mě strašně baví poslouchat kytary, které v určitých momentech, spolu s bicími, ženou skladbu přímo ďábelským tempem. V recenzi jsem ji označil za nejtechničtější skladbu desky. Souhlasíte?

Ars: Nejšílenější tempo pro nás je v songu „Scent Of Your Blood“, myslím, že tahle píseň je asi nejtechničtější. Pokaždé, když ji hrajeme na živo, mě ta písnička úplně vycucne. Jakkoliv je Albarsty rychlá a energická, na živo není nijak zvlášť těžká.
Warg: Pro mě je těžký každý song, tak musím při hraní sedět na židli.

12) Měli jste už možnost předvést svůj debut fanouškům? Jestli ano, tak kde a jak vlastně plánujete koncerty?

Blauth: Hrajeme tu docela často. V březnu jsme si zahráli i v Moskvě.
Ars: Snažíme se, aby o nás bylo slyšet, a hledáme způsoby, jak si příští rok zahrát pár akcí po Evropě. Zatím máme dvě pozvánky na koncerty v Kazachstánu a zřejmě se vrátíme i do Ruska.
Warg: Musím pokaždé svoji ženu prosit o povolení hrát. A musím být doma do půlnoci. Svět je krutý.

13) Co vidí Kashgar ve své blízké budoucnosti?

Blauth: Nekecá! Cédéčko je právě teď v lisovně a mělo by vyjít u Manifest of Hate Creations, malého německého labelu, v půlce listopadu. Na Bandcampu a jejich webovkách se brzy otevřou předobjednávky a k dispozici bude i limitovaná edice v dřevěném vyřezávaném pouzdru. (pozn. autora: Album je zatím k poslechu jen na bandcampu kapely).

14) Při našem psaní jsi se, Arsi, zmínil o vaší návštěvě festivalu Brutal Assault. Byli jste jen tam, nebo jste se po České republice podívali trochu víc?

Ars: Ano, na Brutal jsme jeli společně. Blauth bohužel neměl moc času na cestování, ale já a Warg jsme navštívili spousty krásných míst a všude ochutnali i místní kuchyni a pivo. V Čechách už jsem byl potřetí, takže jsem již znal Kutnou Horu nebo Adršpašské skály a trochu jsem se vyznal i v Praze, tudíž jsem mohl dělat Wargovi průvodce. Moc se nám tu líbilo. Warg si dokonce zaplatil vyhlídkový let kolem Jaroměře. A samotný Brutal stál za to! Kluci bydleli v hotelu, ale já jsem spal ve stanu a strašně jsem si užil kapely, lidi a hlavně lihoviny s metalákama z celého světa. V roce 2001 jsem byl na punkovém festivalu v Trutnově, a to bylo úplně něco jiného. Abych to zkrátil – prostě miluju Českou republiku!

15) Jestli máte pro české metalisty nějaký vzkaz, sem s ním.

Ars: Díky za přečtení! Bylo by super si jednou zahrát v Čechách, je to vlastně můj malý sen. Díky za výbornou recenzi a za tento rozhovor, Šteffi!
Blauth: Ars už to všechno řekl, a Warg neřekl nic, takže nic nového pod sluncem.
Warg: Me want eat BRAINZZZZ…

P. S.: Warg vlastně neměl, kdy odpovědět na otázky, ale protože ho tak dobře známe, dovolili jsme si mluvit i jeho jménem.

kashgar-ars_alex

Fota: Archiv kapely Kashgar

O autorovi

Až o sobě něco zajímavého zjistím, dám vědět

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
Alex
Alex
14.11.2016 17:56

Hey, guys, a little correction: no group Shadid. Group SHAHID

1
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x