Vystudovaný inženýr Vysoké školy báňské a hlavně nadaný kytarista skupiny SALAMANDRA, to je ostravský muzikant Vašek Moch. Co všechno Obscuru na sebe prozradil?
Ahoj, Vašku! Než přejdu k tomu, co momentálně děláš, tak mi pověz, jaká je tvá hudební minulost?
Ahoj Kamčo! Když to vezmu už od začátku, můj táta hrál na kytaru a tak jsem první tóny slýchával asi opravdu jako malý kluk. Kdy jsem se začal jako spousta dalších ještě snad před nástupem do školy učit na flétnu, byl to jeden z mých koníčků, ale rozhodně jsem tehdy neplánoval hudební budoucnost. Samozřejmě, člověk v každé oblasti později docení rané zkušenosti. Po čtyřech letech flétny přišel čas na změnu – oslovily mě žesťové nástroje a zvláště pak pozoun, který se objevoval v různých soundtracích ve filmech během velkolepých scén. Líbily se mi orchestry a velkolepá hudba. U pozounu jsem vydržel dlouhá léta. Můj učitel Lubomír Konečný mi tehdy pomohl do dechového orchestru Ostravan, a s ním přišly i první koncertní zkušenosti, stejně jako s první kapelou ve více „klasickém“ složení.
A jak ses dostal ke hře na kytaru?
Kdysi jsem si říkal, že na kytaru hraje každý a proto na ni prostě nesáhnu. Přivedl mě k ní právě až můj táta, který doma často hrál a stále moc dobře hraje. Právě on mě začal učit první akordy a byla to pro mě v podstatě láska na první tón. Bylo mi asi 18, na konci střední školy, když jsem začal. Časem jsem se dostal přes hraní prvních riffů a skladeb z rockové historie, které asi každý dobře zná, až k vlastní kapele, složené z mých dobrých kamarádů a s nimi i k prvnímu koncertu. Ten dopadl opravdu skvěle a já si uvědomil, že to je právě to, co dělat opravdu chci. Člověk najednou zjistí, že nervozita a adrenalin ze školních předehrávek se dá vlastně i docela užívat, když to prostě baví.
Později jsem se dostal do tehdy právě vznikající skupiny Metallica revival Ostrava, která skutečně odstartovala mé hudební působení. Hrál jsem v ní s Romanem Kozelským, skvělým ostravským zpěvákem a spolu jsme se dostali na velmi zajímavé koncerty po celé ČR i v zahraničí. Myslím, že v rámci našich tehdejších zkušeností a možností si nebylo na co stěžovat a kapela nás všechny posunula muzikantsky o kus dál, za což vděčím hlavně Kozlovi a na naši spolupráci moc rád vzpomínám. Během tohoto období jsem studoval na lidové konzervatoři v Ostravě rockovou kytaru u pana profesora Radima Čudejka, od kterého jsem si hodně odnesl. Bylo to období velice zásadní.
Naše čtenáře určitě zajímá, jak ses dostal do své současné kapely SALAMANDRA?
Už během působení v Metallice revival jsem tíhnul k power a speed metalu. Salamandru, coby asi nejsilnější žánrovou kapelu regionu, jsem obdivoval a dobře o ní věděl. Vždy jsem si ale říkal, že taková kapela je nedosažitelný cíl. Po odchodu Karla Řepeckého přišla ona neuvěřitelná šance v podobě konkurzu na post kytaristy. A ačkoliv to šance nebyla dle prvních vyhlídek příliš velká, přece jsem to zkusil. Za pár dní mi od kapelníka Pavla Slívy přišel telefonát, že mě berou a za týden s nimi vystupuju. Byl to šok a následné cvičení snad i ve spánku! První koncert dopadl skvěle a v zápětí následovala spousta dalších. Ze začátku panovala velká nervozita, především z konkurence a toho, zda mně v Salamandře přijmou, ale je to již dlouhá doba a koncerty jsem si velice rychle začal opravdu užívat, a užívám si je stále více!
A co můžeme od SALAMANDRY do budoucna očekávat?
Salamandra je kapela, která si drží své místo už více než 15 let. Jsou to velmi zkušení a nadaní muzikanti, kapela se stále posouvá v něčem o kus dál. Každé album je trochu odlišné, a ačkoliv se Sala drží svých pevných základů, kterými je typická a jiná, stále se vyvíjí a myslím, že vždy nabídne něco nového. Chuť je velká a výborný skladatel, kapelník a motor kapely Pavel Slíva moc dobře ví, co dělá. V tuto chvíli jedeme turné k současné, stále „nové“ desce Imperatus, ke které nedávno vyšly dva videoklipy, takže prioritou jsou koncerty, ale samozřejmě zkoušíme a především Pavel již pracuje na novém materiálu. Před novým albem nás však všechny bude čekat ještě spousta práce, ale sami se těšíme. Salamandra je nyní v, troufám si říct, opravdu silné sestavě.
Kde vás budou moci během následujícího léta vaši fanoušci vidět?
Program je opravdu bohatý. Z větších akcí je zde například Benátská noc, Made of Metal nebo velmi pěkný Slezskoostravský rockfest. Hrajeme snad každý týden v podstatě po celé republice, stačí se podívat na stránky do sekce koncerty, není toho málo a množství akcí ještě není zveřejněno.
Takže bude možnost si s tebou a kapelou zapařit na po-koncertní after-party?
To určitě ano, těch akcí je opravdu hodně. My se na fanoušky těšíme a ti co nás znají, to moc dobře vědí, takže rozhodně bude možnost se s námi dobře bavit. S lidmi jsme opravdu rádi v kontaktu a zábavě jsme otevření. Salamandra dělá muziku hlavně pro lidi, bez nich by to nešlo.
Jako muzikant jsi měl tu možnost účastnit se spousty zajímavých akcí. Které vystoupení bylo pro tebe nejsrdcovější?
Největší akce, kam jsem se dostal, byl Masters of Rock ve Vizovicích. Je tam opravdu skvělá atmosféra, perfektní zajištění i toho samotného koncertu, výborný zvuk a tudíž hrát tam je opravdový zážitek. Navíc, sdílet pódium se spoustou světových špiček a obrovská zábava s pořádnou kupou přátel se dá těžko s něčím srovnávat.
Nelze však vychvalovat jen jednu akci, protože každý rok se objeví několik koncertů, které jsou naprosto špičkové.
Máš nějaký hudební vzor popřípadě oblíbeného interpreta?
Jsem spíše na starou školu, která pokládala základy hry na rockovou a metalovou kytaru – na modernu, progres a různé crossovery mne příliš neužije. Oblíbené styly jsou především hard rock, heavy, thrash a power/speed metal. Často mne zaujmou různé kvalitní soundtracky a klasická hudba. Ale člověk i jeho vkus se mění, takže třeba ještě jednou dospěju ke kdoví čemu! Z kytaristů bych zmínil jména jako Michael Angelo Batio, Frank Gambale, Kee Marcello (Europe), Gus G.(Firewind, Ozzy), Van Halen, Gary Moore, Wolf Hoffmann (Accept), Zakk Wylde, Slash, Victor Smolski, Satchel, z našich Jarda Bartoň a Mirek Mach, a samozřejmě obrovské množství dalších… Kapel taktéž poslouchám velkou spoustu, zrovna teď jim vévodí asi Primal Fear, Firewind a Van Halen. Seznam kapel, které se mi hodně líbí (a poslouchám je), by byl asi značně obsáhlý.
Máš kromě Salamandry také jiné hudební aktivity?
Velice rád jamuju s přáteli, kytaristy, to je věc, kterou mám strašně rád, občas si zahraju jako host, a rád se také jako host podílím na studiové tvorbě, naposledy třeba v rámci zajímavého uskupení My Project okolo velmi talentovaného klávesisty Šimona Greška.
Kromě toho vyučuji na Lidové konzervatoři (a múzické škole) Ostrava rockovou kytaru – kluci jsou super, vypadá, že je to baví, a já vidím, jak se posouvají dál. Takže mám z toho velkou radost a dokud bude zájem, rád to budu dělat dál!
Je něco, co bys chtěl čtenářům Obscura vzkázat?
Ať se mají skvěle a zůstanou i nadále věrni živé hudbě jako takové, na žánru vůbec nezáleží. I tak je nás málo, tak proč se hádat kvůli stylům! Chodit na akce, podpořit kapely a hlavně si to užívat, to je pro muzikanty ta největší odměna!
Autorem fotky je Radek Šich – http://www.sichr.net/
