Jeden večer, jeden folk metal, čtyři různá pojetí. Tak by se dal shrnout čtvrteční koncert z 1. března v MeetFactory, kde vystoupili Trollfest, Heidevolk, Arkona a Korpiklaani.
Koncert byl již dlouho dopředu vyprodaný, MeetFactory tak byla již ze začátku plná lidí a během večera praskala ve švech. Meetfactory mám pro komorní atmosféru velmi ráda, ale pro tentokrát si organizátoři mohli dovolit místo konání změnit a přesunout koncert do větších prostor.
Začátek celé akce byl v 18:00, neodpustím si ale neuvést malou poznámku a to, že na lístkách byl napsán čas 20:00… tudíž člověk, který například nepoužívá sociální sítě, by tak mohl přijít o půlku události a rozhodně by to nebyla jeho chyba.
Ale dost už bylo kritiky. Po hudební stránce šlo o skvostný večer.
V již zmiňovaných šest hodin na pódium nastoupili Trollfest a sputili svou velkolepou show. Na živo jsem tuhle bandu viděla poprvé. Musím říct, že jsem čekala hodně a dostala jsem ještě víc. Když jsem vešla do sálu a ze zadních řád hleděla na pódium, chvíli jsem v oparu ze světel rozeznala jen jakési podivuhodné tvary. Když jsem popošla blíž, potvrdilo se mi mé podezření, frontman měl na hlavě ke klobouku přidělán nespočet nafukovacích balónků – které později skončily v kotli. (Takže, děti, až na vás někdo opět vytáhne tu otřelou frázi, že jsme snad smutní a nepřátelští… pošlete je na koncert Trollfest. No fakt, už jste snad někdy viděli člověka s nafukovacím balónkem smutného?). Trollfest hráli jako o život a pódium jim bylo malé. Lepší předkapelu nebylo možné vybrat, publikum se kapele podařilo rozhýbat téměř okamžitě a došlo i na mašinku přes celou MeetFactory.
Ve vážnějším duchu, ale se stejnou vervou a dávkou energie pokračovali Heidevolk. Osobně mne jejich nové album na nahrávce příliš neoslovilo a nevěnovala jsem mu velkou pozornost. Naživo už to bylo o něčem jiném. Hlasy obou zpěváků majestátně otřásaly zdmi. Mimo nové kousky z alba „Vuur Van Verzet“ jako „Wolf In My Heart“ bylo i dost prostoru i pro jejich starší písně jako „Nehalennia“ nebo všemi oblíbená „Vulgaris Magistralis“, se kterou své vystoupení ukončili.
Třetí kapelou dne byla Arkona, která přijela také představit svou novou desku „Khram“, která vyšla v lednu. Přestože jsem se na ně velmi těšila, a i ozvučení bylo výjimečně na jedničku, po prvních dvou velmi energických číslech mi první polovina jejich vystoupení přišla lehce monotónní. To se ale v druhé půlce zlomilo a členové kapely se do hraní pustili s ještě větším nasazením a nevynechali ani „Goi, Rode, Goi!“.
Vrcholem večera byli Korpiklaani, kteří už jsou u nás skoro jako doma. Jako jediné minus vidím dobu, hráli od desíti skoro do půl dvanácté. I když byl koncert úžasný, mnoho lidí znaveně odcházelo a i já v jednu chvíli přemýšlela, že si půjdu někam sednout. V tu chvíli ale naštěstí přišla záchrana v podobě jejich nevětších hitů jako je „Man With a Plan“ a následně opěvování alkoholických nápojů ze všech koutů světa (tequily, piva a vodky).
Večer byl oslavou toho, co definujeme jako folk metal, který všem kapelám dává dostatek prostoru, aby do hudby vnesly vlastní úhel pohledu. Trollfest vnesli do večera vtip a elán, Heidevolk bojovného ducha, Arkona temnější nádech a Korpiklaani pár promile navíc. Výsledkem byl velmi pestrý hudební zážitek se skvělou atmosférou, díky které se povedlo v těchto třeskutých mrazech zahřát koncertní síň do letních teplot.
