Na českém metalovém nebi se v souhvězdí melodického power metalu objevila nová hvězdička. Lovosická kapela SteelFaith totiž vydala po deseti letech činnosti svůj dlouhohrající debut, který nazvali „Propustka z nebe“.
Ta je výsledkem asi roční práce, který je na desce znát. Ještě, než se v mém přehrávači roztočilo CD, prošel jsem si booklet. První uklidňující informace byla ta, že „Propustka z nebe“ byla nahrána v Barn studiu Dana Frimla (Mean Messiah), jenž ví, jaký má mít dobrá deska zvuk. Druhá věc se týká textů, které jsou v naší mateřštině. Steelfaith ve svých písních neopěvují chrabré rytíře nebo draky, ale zaměřují se v nich na lidskou psychologii a vztahy v poněkud temnějším konceptu. Život jim svým hlasem vdechla Miri Holemá, kterou doplňují kytaristé Ondra Vasaš s Honzou Štokem spolu s bicmenem Jiřím Skalickým. Nejvíc prostoru dostává samozřejmě Miri a musím říct, že se svým hlasem umí pracovat. Jistá ve výškách a nebojí se ani přitvrdit. I vícehlasý zpěv snese přísné měřítko. Co se týče zvukové stránky, tak je znát dlouholeté hraní a chuť pohrát si s power metalovým základem. Ten je citlivě doplňován lehkým heavy feelingem, jenž zvýrazňuje onu power metalovou sílu. Ve skladbě „Propustka z nebe“ mám skoro i pocit, jako bych poslouchal staré dobré Edguy. Kytary se vzájemně ženou do melodického rejdění, ze kterého vystřelují emotivní sóla. Bicí jednotka jedoucí minimálně na 120% dodává pověstný šmrnc. To vše umně zaranžované, až má posluchač pocit, že poslouchá zavedenou kapelu. SteelFaith věděli, čeho chtějí dosáhnout, a na sedmi skladbách se jim tvrdá práce zúročila.
Power metal mě už nějakou dobu obchází (nebo já ho), ale tenhle produkt z Lovosic mě jaksi chytl. Propracované, emotivní, melodické a svěží. To je, dámy a pánové „Propustka z nebe“.
Steelfaith - Propustka z nebe
Klady
- Zvuk
- Vícehlasné zpěvy
Taky kapelu Steelfaith mám moc ráda. Ještě bych doplnila jejich pátého člena Ondru Hovada, který je baskytarista.