Balfor – Black Serpent Rising

0

Myslím si, že každý, kdo sleduje dnešní black metalovou scénu také ví, že ta ukrajinská patří k tomu nejsilnějšímu, co dnešní trh nabízí fanouškům ke konzumaci, myslím tím především black metal nabízející formu vyjádření dovolující muzikantům i fanouškům aplikovat ve svých myslích i činech víru v bohy, ctění svých kořenů a předků či “básnění” o pradávné historii. Jmenovat jednotlivé úderné jednotky tamní scény je zbytečnost, kterou se nebudeme zbytečně brzdit, každý zasvěcený ví a zná, ale to důležitější je, kdo jsou vlastně Balfor? Je to od pohledu pěkně nedoceněná kapela začínající v roce 1991 pod názvem Altar Ego. Pod značkou Balfor uskupení provádí své barbarské nájezdy (kapela se škatulkuje jako barbarian black metal) od roku 2001, tedy myslím spíše jediného pozůstalého původního člena Thorgeira Berserka (live Stryvigor), který na to má pořád nervy, po poslechu recenzované fošny se hodí říci díky bohům..

Smečka zrodila ze svého lůna pouze tři dlouhohrající desky, bodejť by tedy byli Balfor docenění, už se ani nedivím, že jsem o jejich jméno nezavadil sluchem ani pohledem. V historii Balfor se totiž udály odmlky v aktivitě a ty podle mého brzdily vzestup toho, co přišlo nyní. První pauza se chopila svého slova v roce 2002 po debutovém albu Волки севера, kapela začala opět dýchat a pumpovat krev do žil až o tři roky později, aby nahrála jen a pouze EP Pure Barbaric, ale další fošna Barbaric Blood vyšla až o další čtyři roky později a nepředstavila nijak výjimečný materiál, s nímž by Balfor mohli udělat nějakou větší díru do světa. Poté, aby toho nebylo málo, muzikanti postavení okolo frontmana odchází a přichází další beznadějné mlčení a utichání nadějí, že by se Balfor mohli postavit bok po boku vedle ukrajinské smetánky.

K věci: Balfor jsem objevil přednedávnem díky nabídce na sepsání recenze k vydání chystaného počinu Black Serpent Rising a následně poté zařazení do line-upu chystaného mini-tour Noc Besov. Inu, jsem vskutku moc rád, že se tak stalo, neboť Balfor jsou pro člověka jako já povinností a navíc Thorgeir se neobklopil žádnými nezkušenými blbečky hrajícími si na bleg metály, ale lidmi pocházejícími ze zvučných jmen tamní scény (především Khors, Raventale a další, proto pro mě povinnost). Tito souputníci se k vrchnímu kapelníkovi připojili v roce 2013 – 2014, aby zplodili album poukazující na jméno Balfor ve zcela jiném světle a nabízející i možnost zviditelnění této formace. Proč tomu tak je, je snad všem jasné. Black Serpent Rising je prvotřídní materiál splňující nejtvrdší kritéria.

Black Serpent Rising je oproti dvěma deskám staršího vydání albem různorodějším, neboť se zde jasně rozrostla paleta používaného výraziva, jako například krásně čisté hluboké vokály, tvořící jakousi vážně melancholickou auru, působící jako protiklad k bojovné agresi (Among the Fallen Ones). Ke slyšení jsou i heroické sbory a refrény s jasným tahem na branku s jistou dávkou chytlavosti (Serpents of the Black Sun) nebo ženské čarovné zpěvy. Zda kapela tyto vlivy vtěsnala do svých skladeb s cílem otevřít se širšímu publiku, nebo to prostě v ten moment takto cítila, netuším, někdo možná Balfor za tento čin odsoudí jako za trestný čin, avšak tato snaha otevřít se vlivům zvenčí a nebýt za každou cenu ortodoxní opravdu funguje.

Produkce se také pročistila, disponuje jistou dávkou blyštivé čitelnosti, díky níž nejen, že vynikají všechny nástroje a poměrně propracované aranže či šikovné skládání jednotlivých motivů na sebe, ale také jednoduše řečeno drtí kosti, jako kdyby do vás barbaři bušili svými válečnými kladivy. Tím, co album povyšuje nad dřívější počiny Balfor, jsou také zajímavější riffové stěny nebo pestřejší a hravější bicí. Khaoth (Khors) je mým oblíbencem, jeho hru mám velmi rád pro hravost, pestrost v detailech jdoucí ruku v ruce s agresivním tahem na branku. Jeho působení v řadách skupiny muziku Balfor činí mnohem přitažlivější. Kompozice jsou pod hutně naboomovanými kytarovými řeznými ranami podbarvené basovými party, krásně odpovídajícími Khaothovi udávajícímu válečný rytmus k pochodu a díky skvělému zvuku si můžete Athamase (Raventale) nejednou vychutnat a užívat si to, jak se jednotlivé nástroje škádlí.

Nechci, aby recenze dávala najevo, že se kapela pochlapila pouze na technické rovině či v kompoziční pestrosti. To, co recenzované album činí kompletním, je silná pohanská atmosféra, velmi typická pro ukrajinské smečky. Balfor sází na skromnou epičnost a hymničnost, skladby vdechnou do vašich uší závan jakéhosi pocitu povzbuzení a naplnění energií, pozitivní energií. Slovo skromnou jsem vměstnal do věty s jistým úmyslem, protože Balfor se obloukem vyhnuli kýčovitému pojetí soundu a tyto pasáže, mnou označené za epičtější a hymničtější, vás nenápadně pohltí jen v určitých momentech, kdy má podle muzikantů dojít k jakémusi vyvrcholení motivu či celé skladby.

Ukrajinci s těmito povznášejícími se momenty neplýtvají, a tak vás čeká i slušně syrové řezání do nástrojů s tu a tam v pozadí se skrývajícími vlivy především kultovních Khors, vyskytujících se v Black Serpent Rising poměrně dost, ale určitě to není ke škodě věci, v tomto případě mají Balfor svůj výraz. Zde se však na druhou stranu vyskytuje do oka bijící kritická tendence, nenechávající mě v době psaní článku v klidu. Dnešní doba nabízí mnoho kapel, a to i ze země původu Balfor. Leč smečka brázdí bohaté vody způsobem sobě vlastním, v konkurenci vyskytující se na Ukrajině, navíc s tamní kvalitou, se mnohým nebude Black Serpent Rising jevit až tak výživně nebo neohraně, ale především rozhodne výsledný vkus jednotlivce, že?

Balfor po sedmi letech s novou sestavou a novou plackou vcelku působí dojmem nové kapely, leč rukopis aplikovaný na deskách Barbarian Blood a Волки севера je pořád patrný. Jedná se však o přitažlivější, zajímavější a hlavně aranžersky vábnější počin mířící k vyšším cílům, než tomu bylo u alb předchozích. A stejně tak, jako v mém případě, si Black Serpent Rising najde mnoho nových příznivců, začínajících právě na této desce. A když pomineme pro Ukrajinu až příliš typický zvolený rukopis, díky němuž se Balfor zařazují mezi kvalitu temní scény, ale vesměs nijak nevybočující, se jedná o krok správným směrem. Jsem zvědavý na koncertní kondici Balfor, o níž se každý bude moci přesvědčit na Noci Besov.

Tracklist:

1. Serpents of the Black Sun

2. Dawn of Savage

3. Unbounded Wrath of Venom

4. Heralds of the Fall

5. Among the Fallen Ones

6. Wolfbreed

7. A Vulture’s Spell

8. Crimson Stronghold

Sestava:

Thorgeir – vokály, kytara

Athamas – basa, vokály

Khaoth – bicí, perkuse

Astaroth Merc – kytara

Žánr: barbarian/pagan black metal

Země původu: Ukrajina

Label: Drakkar Productions

Balfor - Black Serpent Rising

7.8

Skladby

8.0/10

Originalita

6.0/10

Produkce

9.0/10

Vokály

8.0/10

Instrumentální složka

8.0/10

Klady

  • Skladatelsky kvalitní práce
  • Produkce
  • Pestrost a atmosféra
  • Album kapele najde mnoho nových fanoušků

Zápory

  • Na tamní poměry nevybočující tvorba
Sdílení

O Autorovi

Vše začalo nabídkou na amatérské hudební recenze pro blog mé kamarádky. Díky tomu se zrodila myšlenka, z myšlenky se stala touha a z touhy poslání. Do mého portfolia v současnosti patří firmy Tiscali, Digital Plus, portál Sueneé Universe a hudební weby Marastmusic, Metalirium a Obscuro. Nyní si plním další sen – napsat knihu. Na prvním vydání usilovně pracuji!

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x