Československá scéna v době karantény: jak situaci vidí třeba zpěvák z Catastrofy či Čurby z Obscene Extreme Festivalu?
Vypadá to, že aktuální situace kolem Covidu-19 už pomalu utichá a svět se pomalu vrací do normálu. Tedy až na hudbu. Ta se po téměř tříměsíční stopce bude sbírat ještě dlouho a rozhodně tomu nepřidá ani zrušení drtivé většiny letních festivalů. Jaký vliv to v konečném důsledku mělo na kapely, kluby, pořadatele akcí a hlavně fanoušky?
Míra Kunt
Každý, kdo pravidelně navštěvuje metalové akce v Praze, určitě zná Míru Kunta. Sympatický, téměř padesátiletý chlapík je pravidelným návštěvníkem menších i větších koncertů a dle svých slov jich v posledních šesti letech navštívil průměrně každý rok přes padesát – bez festivalů. Bez nadsázky se dá říct, že hudba je jeho drogou, a k této situaci mi řekl, že aktuální koncertní stopka působila opravdu drtivě i na psychiku. „Koronavirová rána přišla náhle a stejně jako naše vláda jsem nepřipraveně a nechápavě zíral, co se děje. ‚Karanténa‘ byla otravná, ale s jasnou nadějí, že v reálném čase skončí (nebo skončí její vyhlašovatelé),“ říká Míra a pokračuje: „Podobný, i když ne tak šílený, výjimečný stav už jsem ostatně zažil při povodních 2002. Velmi záhy mě přestalo bavit poslouchat hudbu jen z počítače nebo z nosičů, vlastně mě už otravovalo úplně všechno. Takový brutal death si stejně vychutnáš jen na živo a třeba Bambuľkiné dobrodružstvá prostě musíš vnímat všemi smysly.“
Petr Dočekal, majitel Auto Da Fé
Velký dopad na psychiku to mělo jistě i pro majitele hudebních klubů, pro které jsou koncerty jedním z nejdůležitějších příjmů. Přijde kotel lidí, paří se o sto šest a pivo teče proudem. „Do dnešního dne jsme museli zrušit 16 akcí. Když to půjde dobře a lidi budou chodit, tak se z toho budeme hrabat do podzimu,“ řekl k situaci Petr Dočekal, majitel a provozovatel Auto Da Fé, kladenské základny pro všechny metalisty a punkáče. „Nejsem sice odborník, ale to rozvolňování a omezování teď už je trochu přes čáru. Držet zavíračku na jedenáctou večer je pro nás nic neřešící.“
Koncerty ale kromě klubů rušily samozřejmě také kapely. „Museli jsme zrušit tři akce, v podstatě všechny, které jsme na letošní rok měli naplánované, protože jsme si chtěli dát malou pauzu a věnovat se skládání nového materiálu,“ řekl k tématu Boris, zpěvák slovenských CATASTROFY. „Minulý týden nám ale přeci jen dva koncerty přibyly. Jedná se o benefiční akce pro klub Colosseum v Košicích, který zažil trpké dva měsíce, a kdyby opatření, která na Slovensku byla téměř identická jako v Čechách, trvala o měsíc déle, mohlo by to pro klub být likvidační. Je jasné, že podpora mezi kluby a kapelami musí fungovat oboustranně a podle nás je to nejlepší klub na Slovensku a byla by ho hrozná škoda – zkusíme ho tedy svojí troškou do mlýna podpořit a pomoct mu postavit se na nohy!“ Některé kluby současnou situaci řešily pomocí různých voucherů a předplateb akcí, ale to nebyl případ již zmíněného Auto Da Fé. Petr Dočekal k tomu řekl: „Tyhle vouchery jsou podle mého nesmysl, je to v podstatě půjčka od lidí a vytloukání klínu klínem. Naštěstí na tom nejsme tak špatně jako košické Colosseum, protože nás drželo aspoň okýnko s jídlem a pivem do petky, takže jsme v menší ztrátě.“
Lukáš Mandík, Murder Inc.
Aktuální situace měla dopad i na čerstvě vydávané nosiče. „V dubnu jsme spolu s našima kámošema z KAAR vydávali nové splitko, ale ještě že jsme křest nestihli naplánovat – museli bychom ho posouvat. Stačí, že už tak jsme museli rušit 6–7 akcí a přišli tak nejen o super výlety a chlastačky, ale i o zkoušky a setkání s přáteli,“ říká s hořkým úsměvem Lukáš Mandík, kytarista berounské thrash/deathové sypačky MURDER INC. „Musíme tu situaci brát takovou, jaká je, a není třeba kvůli tomu brečet. Splitko si žije svým životem na sociálních sítích a věřím, že se všechno pomalu vrací do starých kolejí, takže lidi budou moct brzy slyšet věci z něj i naživo. Najednou se s akcemi opět roztrhne pytel a člověk nebude vědět, kam dřív. Tleskám pořadatelům undergroundových akcí, kteří se nebojí, i přes buzeraci a možné stíhání za nedodržování pravidel, v tuto chvíli něco pořádat.“
A Boris ho doplňuje: „My jsme si taky dali pauzu, poctivě dodržovali karanténu a nezkoušeli. Někteří moji spoluhráči chodili normálně do práce a nechtěli jsme zbytečně riskovat. Už takhle to byla psychárna a představa být měsíc doma v povinné karanténě nás vůbec nelákala. Během tohoto období jsme složili nějaké nové věci, jak jsme chtěli, ale míň, než kdybychom ty tři měsíce byli ve zkušebně dohromady.
Boris Bauer, Catastrofy
Věnovali jsme se tedy jiným aktivitám, Jano s Romanem zabíjeli čas streamováním na Twitchi, Beňo nahrával naše songy s tabulaturami, takže kdo chtěl, mohl se je naučit na kytaru, a třeba já krom jiného připravoval nový merch, včetně roušek, psal texty a komunikoval s našimi fanoušky. Psali nám, že jim naše hudba dodává energii v téhle těžké době, a i když to třeba bude znít pateticky, byli jsme za to moc rádi a byl to jeden z hlavních důvodů, proč jsme to dělali.“
Rovnocenným parťákem klubů a kapel jsou samozřejmě také pořadatelé. A to ať už menších akcí, tak již zmíněných velkých festivalů. „Vzhledem k tomu, že jsem na jaro neměl moc naplánovaných akcí, tak se mě jakožto promotéra nucená pauza nějak zásadněji nedotkla. Na příští rok jsem musel odložit Fest cup, fotbalový turnaj pořadatelů festivalů (Brutal Assault, Obscene Extreme, Mighty Sounds, Czech Death Fest a nově Nice To Eat You Deathfest). Komplikace mi to udělalo i při skládání lineupu na zářijový Kafest,“ řekl k tématu Michal Káva, alias Coffeegrinder. „Ten je sice až 12. září, ale zahraniční headlineři se musí bookovat několik měsíců dopředu. Domluvil jsem si německé old school legendy Assassin, ale po vzájemné dohodě jsme to zrušili. V Německu totiž ani nemohou zkoušet, až do konce srpna pořád platí zákaz akcí a vzhledem k tomu, že to nebyla levná záležitost a byla vyžadována
Michal Káva, Coffeegrinder
záloha dopředu, nemohl jsem riskovat, že nakonec nebudou moct přijet. Někdo mi říkal, že jsem mohl ještě počkat, ale jak jsem říkal, tyhle kapely se neřeší dva týdny před akcí.“ Násobně větší dopad měla akce na Miloslava Urbance, alias Čurbyho, pořadatele kultovního Obscene Extreme Festivalu. „Tahle ještě před pár měsíci naprosto nepředstavitelná situace nás samozřejmě ovlivnila zásadně. Jako každý rok jsme dělali maximum, aby byl Obscene Extreme v červenci naprosto famózní a byla to nejlepší akce na světě, a teď je to všechno fuč a my se tak trošku, jako Travolta v tom známém meméčku, ohlížíme zleva doprava a koukáme, kde to všechno je… Mě osobně bylo celkem brzo jasné, že festival tenhle rok nemůžeme zorganizovat tak, jak jsme byli každý rok zvyklý. Ve chvíli, kdy v Německu zakázali větší akce do konce srpna, to bylo jasné, a tak jsme celý Obscene Extreme odložili o rok. Vlastně jsme neměli jinou možnost, bylo hned jasné, že se zruší turné, že bude velice složité dostat se do Evropy z jiných kontinentů, takže jsme velice rychle věděli, že nemůžeme festival udělat, tak jak si všichni přejeme, sejít se se všemi fanoušky z celého světa a dovézt sem všechny kapely. Přeložení z roku 2020 na 2021 bylo více méně jasné od samotného začátku. Celou tu dobu jsme byli v kontaktu se všemi kapelami a jejich názor byl pro nás naprosto zásadní. Všechny kapely se na OEF těší a tuhle šanci si nechtějí nechat ujít. Už dnes máme domluvené všechny kapely kromě posledních dvou. Ty právě teď řešíme. To mi přijde úžasné a dává nám to sílu pokračovat dál. Stejně tak jako ohlasy našich loajálních fanoušků – ty byly a jsou skvělé. Vrácení vstupenek (které by skutečně mohlo být likvidační) využilo minimum lidí a některé emaily mi doslova vehnaly slzy do očí… naši fans mají o OEF zájem a velice je zajímá, jak to celé přežijeme. Momentálně řešíme letenky pro kapely, odepisujeme veškeré peníze, které jsme dali do výroby reklamy, tedy letáky, plakáty, samolepky, reklamy v časopisech atd., a řešíme a dolaďujeme merch, který by nám mohl pomoci ten rok přežít…“
Míra Kunt jako fanoušek tuto situaci vnímá velmi podobně. „Moje nesvatá trojice festivalů Obscene Extreme, Symbolic Open Air a Brutal Assault nebude, a i když jsem už najel na standardní ‚akci týdně‘, ty letní ‚kotvy‘ budou opravdu chybět. Nedělám si ani žádné iluze, že uvidím letos nějaké velké a známé zahraniční kapely. Na druhou stranu to vnímám jako velkou šanci pro český a slovenský underground. Možná, že i ti, kteří tvrdí, jak naše scéna za nic nestojí, pochopí. Já si naopak naše kapely hodně cením a vím, že mnohé z nich mají co říct minimálně v evropském měřítku. A že to nejsou žádné staré páky, spíše naopak.“ Jak ale bude scéna doopravdy vypadat po celém tom martyriu s Covidem, je jako věštit z křišťálové koule. Třeba Lukáš z MURDER INC. si myslí, že situace bude stále ve stejných kolejích. „Obávám se, že na underground, zábavovky a bohužel i revivaly bude chodit stále stejný počet lidí.“ Boris z CATASTROFY s ním částečně souhlasí: „První měsíce bude zájem o koncerty určitě vyšší. Každý si bude chtít vynahradit ten čtvrtletní celibát, ale postupně se situace vrátí tam, kde byla před koronou. Nejpozději tehdy, kdy se otevřou hranice a zahraniční áčkové kapely budou opět koncertovat po celém světě.“
Celou situaci pak uzavírá Čurby: „Neustále někde čtu či slyším, že na všem najdeš něco dobrého a jak se tohle pozitivně projeví. Já si to nemyslím, scéna před koronavirem byla ve skvělé kondici, měli jsme tady v Čechách vše. Suprový koncerty, kapely, festivaly… na tomhle všem jsme makali desetiletí a já byl strašně rád, že jsme se do tohohle bodu dostali. Já ještě pamatuji dobu, kdy sem kapely nesměly jezdit a my nemohli jezdit za nimi.
Miloslav Urbanec alias Čurby
Naprosto šílené… Proto mě neskutečně děsí, že jsou u nás lidé, co souhlasí s uzavřením hranic i na delší dobu. To je pro mě prostě něco naprosto nepřijatelného, ale nijak nesedím s hlavou v dlaních a neběduju. Tohle nás jako fanoušky ani jako pořadatele skutečně nemůže zastavit, prostě jdeme dál.“ A poodhaluje i své další plány: „Během toho roku vytuníme náš oficiální OEF Youtube, naházíme tam mraky raritního materiálu, možná uděláme nějaké live vysílání v původních dnech OEF 2020. Intenzivně teď pracujeme i na knížce OEF, kterou bychom chtěli vydat a představit náš festival velice podrobně i v knižní podobě, a do toho bych celý rok měl objíždět svět s Čurby filmem… čekám, jak se to cestování trošku uvolní, a zatím to vypadá, že vyrazím do Bulharska, Portugalska a taky do vzdálenějších destinací, do Japonska a Koreje! Na to se těším moc!“
A my všichni se těšíme, až zase budeme moct řádit pod pódiem, na něm, v klubech i na festivalech!
Komentář autora: Chtěl bych moc poděkovat všem respondentům – Mírovi, Dóčovi, Kafemu, Mandézovi, Borisovi i Čurbymu za ochotu a nadšení podílet se na tomhle článku. Souhlasím s tím, že česká scéna funguje. A to právě díky všem lidem, kteří pro scénu něco dělají. Kapely, kluby, festivaly, pořadatelé a samozřejmě fanoušci. Tak jen doufejme, že bude fungovat i dál!
