Psychic – Synesthesia

0

Zajímalo vás někdy, jak vypadají opravdu bláznivé experimenty kombinující všemožné hudební prvky s metalem? Mě ano a taky díky tomu se mi do rukou dostal velice zajímavý počin od slovenské kapely Psychic.
Ze začátku by se ale slušelo tuto kapelu trochu představit. Byla založená v roce 2010 a to jako one-man projekt. O dva roky později vznikla také první debutová deska nesoucí název projektu. V roce 2014 se ale projekt rozrostl o dalšího člena – Veina, který se začal starat o texty a zpěv, a Psychic už nebyl dál čistě instrumentální záležitostí.
Letos, 29. května, se zrodilo jejich nové album „Synesthesia“. Poslechla jsem si ho nesčetněkrát a přehrávala si ho stále dokola. Nejdříve jsem byla lehce rozpačitá, ale jakmile jsem se pořádně zaposlouchala, uvědomila jsem si, jak moc multižánrové toto dílo je. Troufám si říct, že je to možná jedno z hudebně nejpestřejších a nejzajímavějších děl, co jsem kdy slyšela. Je nutné mít na toto album správné naladění, ale jakmile si k němu v klidu sednete, třeba s hrnkem čaje (nebo s něčím tvrdším, dle vaší libosti), album vás úplně pohltí.
Celé album má jasný koncept a zabývá se duševními vadami a nevyřešenými zločiny začínající v roce 1888 až po současnost. To, že album o něčem vypráví, velmi oceňuji, mám ráda, když nejde jen o několik náhodných skladeb poskládaných za sebe, ale celé album vám vykládá jeden příběh, který si můžete přebrat dle svého.
První skladba s názvem „Highway of Tears“ začíná až idylicky sladce a optimisticky, ale po chvilce se přidají tvrdší kytary a hrdelní zpěv. Celá skladba pak sklouzne k něčemu, co bych nazvala djentem, a po optimistickém začátku je to vcelku překvapení a k ještě většímu se střídají s dalšími klidnějšími pasážemi. Tímto rozporuplným zážitkem jsem si poslechla o prvním zločinu a definitivně se do hudby ponořila.
Do druhé skladby „Buck’s Row (1988)“ nás zavede zvuk saxofonů.  Překvapení, protože kombinaci metalu a jazzu člověk neslyší každý den. Navíc zde nezní jen hrdelní zpěv ale také čistý vokál a dodá tak skladbě zajímavý nádech. Nebudu tlumočit, co každá skladba vypovídá, to je na posluchači samotném a na jeho subjektivnosti, a nechci tak nikoho ovlivňovat, hudebně jde ale o velmi zajímavý kousek.
„Slow Time“ jakožto třetí skladba, byla opět dalším překvapením. Místo mužského hlasu spustil ženský, konkrétně hlas hostující zpěvačky Barbory “Bloom” Drahovské. Celý nádech skladby bych spíše zařadila do ambientu s djentem a metalem, ale řekla bych, že žánrové zařazení je spíše na posluchači. Skladba se mi poslouchala velmi příjemně a její atmosféra je téměř nepopsatelná.
Čtvrtá skladba nesoucí název „Origin“ je skladba, které se mi na tomto albu líbily nejvíce. Její začátek mi přijde dosti industriální s příměsí techna, ale vzápětí sklouzne do tvrdých až corových kytar doplněný opět hrdelním zpěvem. Nejlepší pasáž ale nastává při čistém velmi melodickém zpěvu. Skladba je pak dále protkaná prvky snad ambientu a nespočtem dalších prvků. Neunikla mi ani citace Freuda a o to se mi skladba líbí víc. Skvělý kousek.
Od kořenů se pak dostáváme k páté skladbě „Grotesque“, která je čistě instrumentální. Absenci zpěvu ale vynahrazuje saxofon. Vytváří tak opět velmi zajímavou kombinaci tentokrát djentu s jazzem. Do této chvíle bych si možná myslela, že to není možné, nicméně Psychic umí zkombinovat, zdá se, úplně vše. Saxofonista perfektně vystihuje choré pochody zvrácené mysli a skladba končí lehkým chaosem.
Čímž přímo navazuju na „Natural Chaos of Mind“, tedy šestou skladbu. Ta jako taková tolik chaotická není, ale i chaos může mít uspořádanou podobu, nebo snad ne? Stačí jen naslouchat svému vnitřnímu hlasu. Skladba je celkově o něco poklidnější, ale to určitě není na škodu.
Sedmý kousek „Forrest Bitches“ je z větší části další instrumentálkou, ale s menším přídavkem hostující zpěvačky, již zmiňované Barbory. Opět má znovu velmi specifickou atmosféru. Nerada se opakuji, ale jinak to říct nejde. Je také nejkratší skladbou alba a po dvou a půl minutách následuje duševní očista v podobě „Catharsis“ a tedy osmé skladby, která vypráví o zážitcích pozdního listopadu. Po čistě zpívané pasáži mě zaskočila téměř rapová pasáž. Ne, tohle album mne nepřestane udivovat. Přestože rap není můj šálek čaje, v jejich podání v kombinaci s dalšími styly to byla velmi zajímavá vsuvka.
Předposlední skladbu „8mm Eyes“ bych asi označila za nejprogresivnější a nejenergičtější skladbu alba. Není ale jen čistě agresivní a je v ní znovu, řekla bych pro Synestheisii, onen charakteristický idylický podtón. Rychlejší pasáže se střídají s klidnějšími a skladba tak nabývá mnohotvárnosti.
Závěrečnou skladbou je další instrumentálka se jménem „Spiritual Echoes“, kterou bych definovala spíše jako skoro desetiminutové outro, které by dle mého mohlo být o něco kratší. Tak jako tak ale tvoří pomyslný epilog za zvláštním příběhem, který tím Synesthesia ukončila.

Stejně jako život končí smrtí i toto album má svůj konec. Naštěstí od života si ho ale můžeme pustit a prožit znovu kolikrát chceme. Celkově bych album hodnotila velmi kladně. Jediné slabší místo jsem nalezla snad jen ve zpěvu, když ale vezmu v potaz, co se nám deska snaží vyprávět, musím uznat, že nemelodický zpěv tomu perfektně dotváří atmosféru. Samotný příběh si musí každý ohodnotit sám, jelikož jde o velmi subjektivní záležitost, jak jsem již zmiňovala. Mně osobně, jakožto velkému nadšenci psychologie, se toto dílo velmi líbilo. Musím ale podotknout, že nejde o album pro každého, je nutné velké otevřenosti, protože Psychic ve své tvorbě kombinují metal, core, ambient, jazz, djent, fusion a znovu zmíním i rap a i špetku industrialu. Zkrátka v jejich hudbě naleznete prakticky vše, ale je nutné akceptovat i další prvky. Na závěr bych ještě uvedla, že tito nadějní umělci v současné době hledají vydavatelské studio, které by jim pomohlo tento skvělý kousek přivést na světlo světa i ve fyzické podobě, což si dle mého rozhodně zaslouží.

Psychic 2016 1

Setlist:
1. Highway Of Tears
2. Buck´s Row
3. Slowtime
4. Origin
5. Grotesque
6. Natural Chaos of Mind
7. Forest Bitches
8. Catharsis
9. 8mm Eyes
10. Spiritual Echoes

Sestava:
Matej “Vein Shadow” Ferencik – vokály a lyrics
Milan Malik – nástroje, studio engineering, mix & mastering

Hosté:
Barbora “Bloom” Drahovská – vokály v Slowtime a Forest Bitches
Martin Gucek – saxophone v Buck’s Row a Grotesque

Psychic - Synesthesia

8.8

Písně

10.0/10

Originalita

10.0/10

Produkce

7.0/10

Zpěv

8.0/10

Nástroje

9.0/10

Klady

  • Nápaditost
  • Koncept
  • Rozmanitost

Zápory

  • Pouze digitální podoba

O autorovi

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x