Recenze: Amissa Anima – Anamnesa

0

Vítejte ve vnitřním světě mladé dívky, která skrze svůj debutový počin „Anamnesa” vypráví svůj příběh a přemýšlí nad životem a jeho stíny. Vypráví svůj příběh, zároveň však ukazuje lásku k hudbě a odhodlání vyjádřit se, ať to stojí, co to stojí. V podstatě je tohle odhodlání až neuvěřitelné, protože Tereza V. složila a vše nahrála úplně sama v Dánsku. Její progrese je i přes všechna úskalí jedním z faktorů, proč v případě Amissa Anima vidím příslib do budoucna, pokud vychytá některé přešlapy v rámci získaných zkušeností.

I přes tento nedostatek zkušeností, což se na výsledku podepsalo, dokázala Tereza velmi rychle vytvořit dílo, na němž je jasně znatelná skladatelská i instrumentální zručnost. „Anamnesa” je terapie pro unavené duše a možnost zastavit se a zamyslet pro uspěchané lidi, lapené ve spárech moderní společnosti. Je to uvědomění si cennosti života v temnotě. Je to, jako když stojíte v lese a posloucháte šum moudrých starých stromů. Jako když ležíte v posteli se zapálenou svící a posloucháte večerní tanec kapek deště.

„Anamnesa” místy agonicky křičí a zoufá si, přesto má relaxační účinek. Osobně z desky, jelikož onu dívku dobře znám, cítím tu agónii ještě silněji, pocítíte ji však i vy, pokud k sobě libé tóny pustíte a nebudete při poslechu přemýšlet nad nedostatky alba. „Anamnesa” nikam nepospíchá, pouze z pozvolna plyne. Je monotónní ku prospěchu věci, jak se na atmosférický black metal sluší a patří. Jednotlivé nosné melodie se opakují a opakují, čas od času zintenzivní a nebo přijde zrychlení, ani tak ale nehrozí vytrhnutí z rozjímání.

Jednotlivé kompozice se od sebe příliš neliší a ani nemohou, jinak by se totiž narušil vliv působení na posluchače. Hypnóza ustává až se závěrem desky, do té doby s probuzením nepočítejte. Kytarové melodie se vznášejí někde v oblacích, jsou melancholické, a přesto konejšivé, jako mléčná mlhovina protkaná paprsky vycházejícího slunce. Právě v kytarových partech zde cítím cenné poklady, které přebíjí i případné horší pocity z bicích, které se rozcházejí v rytmech, jsou stereotypní a nepříliš kreativní. Zde je cítit pochopitelná nejistota, jelikož si Tereza bicí teprve osahává. Zvuk, který je blíže demo nahrávce, nakonec tolik nevadí. Naopak je zcela nerušivý a člověk, pokud se soustředí na pozitiva desky, jej nakonec přijme jako součást, která ještě umocňuje hypnózu. Zvuk je potichý, vytváří atmosféru i díky nižší čitelnosti, posiluje tak totiž pocit plynutí s pomalými tóny v sounáležitosti.

„Anamnesa” je sice relaxační a uklidňující, to ale neznamená, že je pozitivní. Až na malé světélko poletující v pustém šeru v podobě intra „Cancer In Mother’s Womb”, které mi melodikou a čistými zpěvy připomíná Myrkur, jde o západ slunce v duši. Vokály se ozývají jako dozvuk nostalgie zpoza posmutnělých melodií. Na první poslech působí zcela obyčejně, pozorný posluchač však postřehne upřímnost, jaká z nich vychází. Upřímnost, která jim dává na působivosti. V písních cítím snahu o hlasovou rozmanitost. Skřeky jsou zde nejčastějším výrazivem, mnohdy ale dojde k hlubším polohám či k zoufalému křiku ve skladbě „Kill the Light”, což považuji za vrchol nahrávky. Zároveň na „Anamnesa” uznávám ženský aspekt – hudba zní něžně, stejně jako ve vokálech ihned poznáte, že jde o křehkou dívku. Zmiňuji to proto, že příliš nemusím vokalistky, které se stylizují do role mužů a hrají to na drsňačky. V tomto případě cítím přirozenost a vklad sebe sama. Bez hraní si na něco neexistujícího, bez přetvářky a bez příkras. Je tu jen Tereza, která si prošla příběhem, jejž vypráví a chce jej vykřičet. Je tu jen její mysl, její hudba… a vy. Záleží na vás, co si z jejího příběhu odnesete.

I přes horší produkci a nefungující bicí jde tedy o příjemný debut, který obsahuje zejména v kytarách hezké postupy a zabalí vás do symbiózní atmosféry, která zastaví vnímání času. Nakonec si raději poslechnu „Anamnesa” než nepříliš povedené nahrávky žánrových „veličin” Ellende či méně známých Drawn into Descent. Zapadající slunce v duši mizí, aby další den vyšlo na obzor a zářilo.

Tracklist:

  1. Cancer In Mother’s Womb (intro)
  2. Paranoia
  3. Selfdestruction
  4. Kill the Light
  5. No Cure
  6. Fading to Death
  7. Apocalypse
  8. Ravine (Instrumental)

Sestava:

Tereza V. – Všechny nástroje, zpěv, songwriting, mix a mastering

Žánr: atmospheric black metal

Země: Česká republika

Label: vlastní náklad

Datum vydání: 4. 3. 2019

Délka: 44:39

Stránky kapely

Recenze: Amissa Anima - Anamnesa

5.0 Poctivé a upřímné
  • Skladby 6
  • Originalita 5
  • Produkce 3
  • Zpěv 5
  • Instrumentální složka 6
  • User Ratings (2 Votes) 5.2
Share.

About Author

Redaktor webů Metalirium a Marastmusic. Posluchač black, sludge, stoner, post metalu, post rocku, shoegaze a různých variací ambientu a experimentální atmosferické hudby. Pravidelný návštěvník koncertů a festivalů.

avatar

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Odběr  
Upozornit na