Gorgonea Prima se poprvé představila v roce 2008 se svým EP počinem „Behind the Border of Abnormality“. To, co však z kladensko-pražské EBM flotily učinilo na poměry ČR unikát, bylo především debutové album „Black Coal Depression“. Podobný mix elektroniky a black metalu u nás neměl obdoby. Gorgonea Prima se začala rozpínat i mimo naše hranice. Chladná, náladou misantropická hudba, kosmické UFO převleky, to vše posluchače vtáhlo do svých útrob jako černá díra v temných hlubinách kosmu. Vliv mých oblíbenců Aborym byl samozřejmě patrný.

Gorgonea Prima se po sedmi letech vrací a za zády má vlivný lebel Metalgate. Nový label, „nový” parťák (Tyrael se krátký čas po vydání desky „Black Coal Depression“ odporoučel a v roce 2011 nastoupil R.), přesto jsem se těšil, že se s budoucí tvorbou skupiny opět ocitnu obklopen náladou, která nemá daleko k přímo hmatatelné kosmické prázdnotě, chladu a až nepříjemné odtažitosti pulsující space elektroniky. 

Mé zklamání se dostavilo ihned při poslechu prvně vydané písně „Fight or Fall“. Celkové vyznění je mírumilovnější, čistý hitový vokál, chytlavější, až taneční a zpěvné popové úseky. Jakoby vesmír nebyl tak nebezpečný, jak se zprvu zdálo. Celkově je „Brownfields“ úplně odlišným albem, než-li „Black Coal Depression“ a prvotní EP, ovšem nikoli špatným, jak jsem si zklamaně myslel při svém prvním poslechu, a to píši i přesto, že mi výraz „Black Coal Depression“ neuvěřitelně chybí.

Po mnoha a mnoha posleších jsem si vlastně uvědomil, že „Brownfields“ má předností jiné, no a že je docela dobrým albem. To, co z něj činí kvalitní materiál, je odvaha a atmosféra, která sice není tak zlá jako v případě starší tvorby, má však zvláštní melancholický odér. Přitom hned první a titulní skladba vás po intru, podle mého zbytečném a nehodícím se, uvede jako za starých časů, tedy zle se plíživými BM riffy a nebezpečně působícími pulsujícími elektronickými výboji. Skladba se ale ke konci zlomí a vy Gorgonea Prima nepoznáte. Čistý zpěv, poklidná nálada. Zděšení, ale nutno ihned vyzdvihnout parádní zvukový kabát, který je alespoň řádně tvrdý, když nic víc. 

Ihned po té však na řadu přichází hudební produkce ne tak vzdálená Minority Sound, jen agresivnějšího ražení, s „The Snow Falling Up“. Zaujme důraz na výraznou strojovou melodiku. Dalším překvapením, spíše negativním, je skladba „The Worker´s Song“. Ta po určitou dobu zní jako techno. Celkově platí za kompozici, kterou možná budete nenávidět ze všeho nejvíce. V ní se mi z nějakého důvodu příčí i zpěvy. Následuje „Black“ – můj favorit. V tomto případě jde o melancholickou píseň, jež začíná až baladickým posmutnělým úvodem. Dominuje čistý vokál a procítěné cello, aby si skladbu převzal ženský hlas, působící dojmem příjemného vesmírného signálu, jenž vás bude lákat k sobě bez ohledu na nebezpečí hudebního neznáma. Podobně mohu popsat skvostnou „The Will Cancer“. Právě tato poloha mi skutečně sedí a především díky tomuto časovému úseku na albu jej poslouchám. Škoda, že se skladba ke konci rozbije v tanečních, až laciných rytmech. V tomto případě je to těžce na škodu věci, nesedí to a mrzí mě to.

Postřehl jsem názory, že bez oněch elektronických vjemů by hudba GP stála za nic. Gorgonea Prima je spojení metalu (black) a elektroniky. Neškatulkuje se jako klasický metal, a tudíž je jasné, že jde o spojní dvou žánrů, přičemž nápady jen jednoho z nich by neobstály, protože tak nebyly stvořeny. Byly složeny a nahrány tak, aby se nápady z jednoho žánru doplňovaly s druhým. Tvořily jednu hudební buňku, která zrodí nový hudební život. I když ve výsledku nejde v případě recenzované desky o nějak originální tvorbu. Muzika Gorgonea Prima zde stmeluje vše, co je známo. Hraje, co už dnes existuje po nějaký čas (srovnání nabízí Aborym, nyní už i Minority Sound nebo francouzští Pavillon Rouge). Pryč je zajímavé a jakž takž originální působení zvuku. Deprimovanost a misantropicky kosmická nálada ustupuje pozitivním a zpěvným radovánkám a náznaků minulosti tu je pramálo. Vesmírná stanice Gorgonea Prima se otevřela celému hudebnímu kosmu a vstřebala techno/disko a až popové pasáže. Nebojte, black metalová surovost kosmu se občasně projeví i zde. Ale líbivé pasáže na hranici mezi vkusností a podbízivostí vás navedou do bezpečné zóny velice rychle.  „Brownfields“ není dokonalé album. Snaha o hudební otevřenost zde místy působí spíše jako nesourodost nápadů, které se navzájem bijí a ruší. Svoje klady však album má. 

Tracklist:

1. Brownfields

2. The Snow Falling Up

3. Fight or Fall

4. The Worker’s Song

5. Black

6. The Will Cancer

7 Lebenfraktur

8 Steeldust Cocaine

9 Fuel My Fire

Sestava:

Hogath – vokály, kytara, songwriting, klávesy, programování

R. – kytara

Žánr: elektro black metal

Země: Česko

Label: Metalgate

Datum vydání: 03. 11. 2017

Délka: 42:55

Stránky kapely

Recenze: Gorgonea Prima - Brownfields v diskotékovějším podání

0.00
6.9

Skladby

6.5/10

Originalita

6.5/10

Produkce

8.0/10

Zpěv

7.0/10

Instrumentální složka

6.5/10

Klady

  • Tvrdý energický a propracovaný sound
  • Šikovně zakomponovaná pestrá elektronika
  • Odvaha nahrávky
  • Až baladická nálada v určitých skladbách
  • Některé pasáže připomenou starší časy

Zápory

  • Místy se jednotlivé žánrové vlivy ruší
  • Některé pasáže působí laciněji
  • „The Worker´s Song“
  • Nové žánrové posuny jsou na úkor originality, která kapelu na začátku provázela

O autorovi

Ze slov věty skládám pro iDnes a web Technet, společnosti Tiscali, Digital Plus a hudební stránky Marastmusic, Obscuro, Metalirium a The Haunted Mind. Navíc pracuji na své první knize a sbírce básní.

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x