Zatímco tento rok začínal přemírou vysoce kvalitního doomu, na jeho konci se mi v mailu nakupilo velké množství hard rocku a heavy metalu. Přestože opakovaně deklaruji svou odtažitost k heavy metalu, ten klasický zvuk se ke mně vrací jako bumerang. Dříve jsem se mu vyhýbala úspěšněji, ale v poslední době se, asi následkem stárnutí, už neumím bránit tak dobře. Navíc, třeba v případě amerických Icarus Witch jsem bezbranná poměrně ráda.
Heavy metal je snadno zaměnitelný, alespoň pro mě, a navíc zní moc pozitivně, kdežto já od hudby čekám hlavně hlubiny bezbřehé deprese. Na druhou stranu, v jiných subžánrech se velice dobře maskuje neumětelství a technická nedokonalost. V případě heavy metalu je slyšet jakákoli nedotaženost a také to, co postupně odsouvá daný styl do pozadí nebo na venkovské tancovačky, tedy stereotypní klišé. Jeho nadužívání prostě posluchače nudí. Už ho slyšel stokrát jinak a v lepším podání. Hrát dobře heavy metal je opravdu umění. A hrát ho tak, aby zaujal a po chvíli nenudil, to je mistrovství.
Jméno kapely Icarus Witch se datuje od roku 2003 a pochází z oblasti, kde je heavy metal, na rozdíl od jiných subžánrů (samozřejmě, vyjma thrash metalu), stále ještě velice uznávaný. Tedy z USA. Konkrétně pochází kapela z Pittsburghu, tedy města, kterému heavy metal díky jeho ocelářské minulosti sluší. V sestavě se vystřídala pěkná řádka jmen, na albu „Goodbye Cruel World“ nám ale hrají čtyři členové. A nehrají nijak špatně.
Icarus Witch jsou velmi silní v instrumentálních pasážích alba, jako ve skladbě „The Flood“. Právě tyto velké plochy hudby mě zaujaly a donutily doposlechnout si album do konce. Instrumentální nadčasovost a brilance z Icarus Witch dělá nevšedně zajímavý projekt. Pořád je to heavy metal, ale takový, který by neuspěl na lokální zábavě. I pěvecké party Andrewa D´Cagny jsou dost nosné. D´Cagny je šikovný zpěvák. Má velké rezervy, takže si může dovolit ležérní projev, oproštěný od velkých pěveckých fines. Má dost civilní projev a nesnaží se za každou cenu oslnit publikum všemi možnosti svého hlasu. To je úlevné, protože občas má člověk při heavy metalu pocit, že zpěv vokalistů připomíná jejich pečlivě udržované, zvlněné vlasy a blyštivé metalové oblečky. Moc nepřesvědčí a zblízka nevypadá tak dobře.
Co je ještě sympatičtější, ostatní členové Icarus Witch nezní jako doprovodná kapela frontmana. Hlavně kytara Quinna Lucase je velmi klasická a velmi precizní. Tenhle zvukomalebný kytarista se dobře poslouchá. Navíc má vztah ke klasickým kytarám a jeho výběr pěkných kytarových kousků ve mně vzbuzuje nostalgii. Quinn se dobře poslouchá. Ctí styl a je znát, že je ve skutečnosti nesmírně všestranný. I on má ale dost úsporný projev. Ani v jeho případě nejde o exhibici, ale dobře odehranou píseň.
Celá kapela se nesnaží o výrazné inovace, ale o preciznost. Pánové ctí styl, ctí jeho šablony, jeho limity a jeho řád. V rámci těchto vymezených pravidel se ale pohybují s nenucenou elegancí, takže výsledek chytí za srdce. Oproti velkým tahounům dneška, jako jsou třeba finští Beast in Black, mají Icarus Witch velkou výhodu. Jejich styl není určen jen na monumentální show, ale umím si ho představit i v malém klubu. A to se mi líbí hodně. Ještě milejší mi ale je, že v albu „Goodbye Cruel World“ cítím velmi nenápadné tíhnutí k progressivu. U takto technicky vyspělých kapel je to ostatně nasnadě a nemám proti takové tendenci ani jednu výhradu.
Vysoká melodičnost, uměřenost, elegance, příjemná poslechovost, to je charakteristické pro celé album „Goodbye Cruel World“,které je tak atraktivní i pro posluchače jiných žánrů. Pokud člověk má náladu na něco jemnějšího, tradičního a dobře propracovaného, pak se mu Icarus Witch musí líbit. Rozhodně se mi nové album líbí mnohem víc než předchozí kousek „Rise“ z roku 2012. Je vidět, že od té doby kapela vyrostla a umí nabídnout něco zajímavějšího, ne tak stereotypního. „Goodbye Cruel World“ splňuje všechny požadavky na vynikající heavy metalové album, v němž se podařilo vtáhnout posluchače do děje.
Na závěr musím přiznat, že bych ráda Icarus Witch viděla při živém vystoupení. To se mi u podobného stylu vážně nestává moc často…
Recenze: Icarus Witch - Goodbye Cruel World
0.00
