Tak lidi, dnes to bude něco z domácí scény. Album Vězení bizarních bohů jihočeské kapely Mater Monstifera, které letos vydal Pařát Magazine, je už jejich třetí řadová deska. Pokud jste o nich neslyšeli, tak byste měli zpozornět, protože kvalita tohoto počinu se nedá přehlédnout.
Nejdřív krátce k hudebnímu stylu Mater Monstifery. Řekl bych, že stylově jsou zakotvení v melodickém death-metalu, ale je tu i výrazný vliv goth element. Hudba na tomto albu by se místy dala přirovnat k Dark Tranquillity v jejich více melancholických polohách. Kapela si tyto styly umí přeměnit k obrazu svému, takže na některých skladbách vyniká harmonizované molo-death metalové riffování, jiné skladby jsou zase rockově přímočaré a vynikají spíš chytlavostí refrénů. Album netrpí jednotvárností, což je samozřejmě plus.
Chytlavost je celkem vzato silná stránka této desky. Z intra první skladby „Oceán stínů” by to ale jeden neřekl: skladba začíná jakýmsi „old school” švédským deathmetalovým riffem, pak ale bez jakéhokoliv varování přijde melodický riff a melodie, která posluchače zaručeně „nakopne”. I když je to celé hodně přímočaré, skladba je ozvláštněná všelijakými goovy a pěkným „mostem”. Řada dalších skladeb taky vyniká chytlavostí melodií, třeba pomalejší, baladický song „Dál v nebi bloudím”, který má podmanivý refrén a pěkné sólo, které není nějaká ad hoc naroubovaná kytarová onanie, ale dává skladbě hlubší rozměr.
Je třeba také pochválit i „flow” alba. Album po prvních dvou svižných písních ubere na intenzitě, pak nebere dech skladbou „Sedm hříchů“. Poté ale přijde temné klávesové intermezzo, které není vůbec špatné. Následující „Srdce vzkříšené ohněm” posluchače zase nakopne a poslední skladba „V troskách Tvýho světa” se svou epickou atmosférou album krásně uzavře.
Všechny písničky nejsou úplně stejně dobré, každý asi bude mít nějakou tu svou oblíbenou. Mně osobně přijde trochu slabší track „Dál v nebi bloudím”, i když nejde o žádný „filler”, který bych přeskakoval. Po instrumentální a produkční stránce nejde nic vytknout, vokály jsou taky velmi dobré – rozhodně jeden ze silných článků kapely. Texty v češtině jsou taky kvalitní a jistě zaujmou české posluchače. Cením, když namísto anglických textů, které nemají hlavu a patu, a které nikdo nevnímá, někdo dá dohromady text, který má nějaké lyrické kvality a umí získat posluchačovu pozornost.
„Vězení bizarních bohů” můžu s čistým svědomím doporučit jako jeden ze zajímavých domácích metalových počinů letošního roku.
7/10 (Velmi dobré)
7.3
