Česká kapela z Jindřichova Hradce vydala debutové album „Smrtci“. Náv, jak předpokládám, symbolizuje slovanské podsvětí – onen svět, záhrobí v podobě zpustlé louky, či dokonce démony spojené s nepříjemnou smrtí. I samotný název alba „Smrtci“ je, jako album celé, takovou personifikací těchto témat.

První song, hned na začátku, z temnoty, z ničeho nic vytryskne velmi syrový, a přesto nelaciný zvuk kytar, spolu s rozjetými bicími a charismatickým hlasem. Krásně blackově zabarvený, s popraškem té správné špíny. Rychlé riffy a vyhrávky vystřídá těžkopádné zpomalení, s projevem, který neváhá trhat duši zaživa. Razantní basa, která spolupracuje s kytarovým zvukem. Vyvrcholení opět v rychlejším tempu. Rázný otvírák alba, který mi vždy moc rychle utekl.

„Corpse of Time“ začne pozvolna, houpavě, brzy překvapí rozjezdem, avšak pokračuje houpavě s velmi temnou atmosférou, až do prvků doom metalu. Krásné pazvuky a disonance, včetně například dobře vychytaného vazbení kytar, skvěle zapadají. Nakonec skladba vyeskaluje do velmi dravých kytarových tremol a hlas ve mně budí fakt příjemně nepříjemné pocity, každý vzdech působí procítěně a nenuceně. To je nejvíce patrné ve třetím kusu „Night Bies“. Více než polovina třetího songu působí jako tragická balada, pak následuje velmi rázná hudební odpověď na tuto introdukci v podobě apokalyptické smršti.

Album má pro mě nepopsatelně krásnou barvu zvuku, je velmi specifická, osobitá. Songy jsou stavěny docela nápaditě a stylově a spolu se zvukem tvoří velmi pestrou atmosféru, která útočí na celou bytost i samotné jádro každé pozorné duše, která se nechá svést touto hudbou od prvních tónů.

„Celestial Doom“, pro mě jeden z top songů, je umístěn samozřejmě na konci. Velmi se mi líbí rychlé pasáže, krásně prořezané kytarou, a bicí jsou zde velmi agresivní, ovšem i zde se najdou klidnější části, působící skoro jako árie afektu, již střídá hudební nářez, který posouvá děj. Ve vrstvách zvuku se dá sice místy nekonečně ztrácet a zvláště pronikavé hlasy místy přeřvávají i nástroje, což je nejspíš záměr, ale uvítal bych větší vyváženost mixu, zvláště ke konci v totálním chaosu (což, přiznávám, si asi trochu odporuje).

Album ve mně zanechalo docela pozitivní pocity, i přes veškerou tu vyváženě agresivní nálož. O kapele se toho však hledá víc jen těžko. Na začátcích má vše svůj čas, a tak věřím, že na internetu budou brzy například i nějaké video materiály a více zmínek na více webech. Přeji pánům vydařené pokračování v jejich působení, rád se podívám na živý koncert, až bude možnost, a těším se na další počiny této nadějné domácí kapely.

https://navcult.bandcamp.com/releases

Ivarg – kytary & vokály
Hrom – baskytara & vokály
Herm – bicí

Tracklist:
01 Eternal Surreal
02 Corpse of Time
03 Night Bies
04 Funeral of God
05 Sigil of Sulfur
06 Repentance
07 Celestial Doom

Datum vydání: 22. duben 2019
Nahrávání, mix a mastering: Hrom, Low Resolution Studio

8.4 Výborné

Klady
Zvuk
Atmosféra
Emoce

Zápory
Málo songů