Temní nositelé světla Purmana vyrážejí na další pekelnou bitvu a jejich silnou zbraní je nyní nové, v řadě druhé album „Flame of Rebellion“. Celý příběh začíná velmi zdařilým intrem, které je jenom potvrzením toho, že tenhle boj nebude žádnou pohádkou, ale bude se jednat o cestu nasáklou černotou, dynamickou a hřmotně pulsující energií.
Svůj death-metalový základ, který nádherně předvedli na debutu „Lioness“, Purnama nezapře, ale k mému potěšení je zde přidáno více blackového koření v podobě uhrančivých riffů, které mají tendence si vás obmotat svými pařáty a strnout až do hlubin melancholické temnoty. A věřte, že se necháte strhnout rádi, především při pomalejších pasážích. I když plavete v temnotě a cítíte, jak se vám vlévá do celého těla, někde pořád jasně září světlo a dodá vám sílu zvednout ruku, chytit se pevného bodu a vyškrábat se nahoru. Připadám si jako na kolotoči, a i když se svět kolem mě točí, v podobě stále se měnících a chytlavých riffů, vlastně si tento chaotický pocit nesmírně užívám a doufám, že bude trvat dlouho. Album je opravdu propracované do detailu a všechny jeho vrstvy spolu koordinují opravdu dobře. Je z něj cítit i hodně velký nádech kuráže, kdy sami sebe vidíte, jak v černé kápi kráčíte komplexem zatuchlých jeskyní, držíte pochodeň v ruce a to rozpálené jádro v podobě nabušené hudby vás žene furt dál. A ono je to vlastně i poselstvím alba. Překonejte svoje strachy, nebojte se kráčet temnotou, protože to světlo je vždy ve vás a jedině skrz slizké doteky černoty může zářit ještě víc. Nenechte se strhnout do propasti.
Abych zde byla naprosto upřímná, při mnoha pasážích se nemůžu v hlavě zbavit jména Behemoth, nechci však tvrdit, že by je kapela kopírovala. Podobných momentů lze však na desce vysledovat celkem dosti. Od debutu je poznat hodně usilovné práce, jde cítit pot a krev. Jestli bude kapela mít stále motivaci vyvíjet se, pracovat na sobě a vytvořit si co nejvíce osobitý styl, určitě se její hudební cesta potáhne skrz zajímavá zákoutí.
Purnama - Flame of Rebellion
0.00
