Recenze: The Drowning – The Radiant Dark

Na sklonku minulého roku vydali britští The Drowning pod hlavičkou indického labelu Transcending Obscurity Records album „The Radiant Dark“, které se svou temnou atmosférou váže na šedou oblohu, husté mrholení a prochladlou zem. Plnotučný doom s elegantním podkresem je pro úzkou skupinu speciálů, úchylných na všechno, co se velmi, ale velmi zvolna rozkládá…

Páté album britských The Drowning je syrové a jednoduché, nechce nás oslnit paletou výstřednosti. Rozhodně nejde o vycizelovanou, technicky opulentní hudbu, jde jen o projev, který vám pomaličku rezavým struhadlem sedře kůži ze zad, a pokud se budete zrovna topit v depresi a uvažovat o nedostatku vitamínu D, tahle hudba vás zcela bezpečně dostane k nějakému mírumilovnému psychiatrovi.

„The Radiant Dark“ nenabízí moc chvilek, kdy může posluchač vydechnout. Je to osm skladeb, které na doom poměrně slušně odsýpají, to znamená, že jen jedna skladba trvá víc než deset minut. Milovníci doomové stopáže tedy mohou být pětiminutovými „bleskovkami“ nemile překvapeni (pravověrným ctitelům doomu snad ani nemohu prozradit, že úvodní skladba má pod dvě minuty). Skladby kašlou na intro i na závěr, svou jedinečnou přímostí připomínají Primordial, nedělají cavyky s jakýmkoli uměleckým vyzněním. Nabízí teskné krákání, občasné nekomplikované kytarové sólo a hodně činelů. Z alba má posluchač občas black metalový dojem, jednoduchost, s jakou se jednotlivé písně odvíjejí, je přiznaná a nechce předstírat vůbec nic.

Trending

Recenze: Naurrakar – Uranfaust

Matt Small a jeho strašidlácký growl vás bude děsit v nočních můrách. Jeho hlas je zbavený i náznaku melodičnosti. Matt se s tím rozhodně moc nepáře, střídá scream a growl, žene poměrně slušně tempo skladeb, je v něm znát dynamičnost, která si neumí tak úplně pohovět v neutuchajícím a neměnném doomovém rytmu, takže Mattův hlas zní nejlépe v rychlejších skladbách jako „Prometheus Blinded“ nebo „In Cold Earth“, kdy se projeví jako parádní rytmik a hlasový experimentátor. Small má v hrdle blackové zlato, rád by ječel, vřeštěl, řval, hrnul temnotu před sebou a rozjel tempo. Tam, kde se dostává od doomu blíž k deathu a blacku, člověku naskakuje husí kůže. Čistý doom mu příliš nesluší, rád si hraje s tempem a hodně zajímavou dynamikou.

Oba kytaristé, Mike Hitchen i Jason Hodges, odvádějí slušnou a stylovou práci. Riffy jsou tíživé a sóla nijak složitá, kytary mají těžiště v základní melodii každé skladby a příliš ji nerozvíjejí, jejich nejsilnější stránkou je nekonečné opakování tématu. Je to velice klasické, hodně žánrové, a albu jednoduchost kytarových postupů sluší.

Bohaté orchestrální rozvinutí skladby „All That We Need Of Hell“ prozrazuje silný vliv muže skrytého za mixážním pultem, který si pohrál právě s orchestrací a dodal skladbě ohromný náboj. Producent Tim Vincent rozhodně do alba zasáhl citlivě a skvěle. Dodal mu lesk a tam, kde už struhadlo příliš drhlo, přidal zajímavé motivy, které člověka udržují při poslechu v pozoru.

Líbila se mi stoická, vyklidněná basa Richarda Moora i dost elegantní bicí, za kterými sedí Steve Hart. Bicí bývají často nejslabší stránkou doomových alb, nahrávka díky nim může ztratit tolik, že už se člověku nechce poslouchat, ale na tomto albu se bicí podařilo udržet ve velice vyrovnané pozici vůči ostatním nástrojům, nezní to, jako když sousedovic dítě řeže sběračkou o plechovku.

„Blood Marks My Grave“ uzavírá klidově celé album, které určitě stojí za poslech, ale není pro každého. Rozhodně nečekejte mainstreamový poslech nebo naopak nezastavitelný nářez, jde opravdu z větší části hlavně o doom, který má velice specifické publikum, ale svižnější a blackově znějící pasáže by mohly k The Drawning přivést i posluchače, kteří se obvykle v podobných vodách nepohybují. The Drawning mají přesah do jiných žánrů a určitě by mohli zaujmout milovníky Primordial, Paradise Lost nebo Ghost Brigade. Jde o drsnější, hrubší a syrovější hudbu, která nemusí sednout každému. Celkově se ale album „The Radiant Dark“ dost povedlo, a i když neomdlévám nadšením, po jeho poslechu prožívám přesně ten klid, který mívám po poslechu kvalitního doomu.

album „The Radiant Dark“  vyšlo u Transcending Obscurity Records 8. listopadu 2019