Studený vítr nás zahaluje do své náruče, barevné listí skotačí ve vzduchu a sluneční paprsky se krátí. Podzimní melancholie přebírá svou vládu nad světem a já přicházím s reportem z události, která se na začátku září udála v Brně a svou okouzlující atmosférou předstihla začínající podzim. 🙂 Na Melodce se pro mnohé konala opravdu ojedinělá a slibná akce, na které vystoupili nejen domácí Somnus Aeternus, pražští Hnus umírající, ale taky zahrála rakouská post-blacková Anomalie, která byla brněnskými nostalgiky přizvána jako hlavní host večera.

Vše začalo velmi nenápadně, kdy se klub pomalu plnil. Jako první se na pódium vrhli Hnus umírající hrající téměř klasický, avšak melancholičtější black metal, který v tomto žánru nenabídl nic nového, ale dokázal rozproudit krev fanoušků a připravit je na temné ovzduší celé noci. Jejich zvuk byl čistý a dalo by se říct, že jejich vystoupení bylo bez chyby. Každému muselo být hned od začátku jasné, že dnešní večer rozhodně nebude něžnou povídačkou pro děti, ale spíše husí kůži nahánějícím příběhem, který z vás vyrve ty nejvíce zašlé emoce.

Jako druzí vystoupili pořadatelé Somnus Aeternus, jejichž nové CD „Exulansis“ obdivuji a miluji každým coulem mé osoby. Vlastním i jeho speciální edici, která je opravdu balzámem na duši pro každého, komu se jejich hudba a její koncept líbí. Naživo jsem je měla spatřit poprvé, a vlastně jsem měla i vysoká očekávání, která se do poslední nejčernější tečky naplnila. Jako mávnutím kouzelného proutku jsem se přenesla do atmosferického světa plného nočních můr a přízraků. Každá část, vrstva jejich hudby naživo skvěle vyniká. Rozhodně lépe než na albu, protože na koncertě šla dokonale slyšet celá kompozice. Pomalé uvolněné pasáže se mixovaly s gradujícími rychlémi úseky, jež musely hypnotizovat snad každého přítomného. Vokální abilita Insomnica je také úžasná, kdy od hlubokého growlu přechází až k blackovému skřeku. Somnus naživo jsou prostě jedinečnou záležitostí, na kterou se nejde připravit. Semele vás takovou sílou, že dlouho nezapomenete.

Poté měla na řadu přijít hlavní hvězda večera, tedy rakouská Anomalie. Když jsem se rozhlédla kolem sebe, měla jsem trochu obavy, jelikož klub nebyl ani zdaleka zaplněn tak, jak by si většina příchozích představovala. Jakmile se však rakušáci vrhli na pódium, na svět kolem sebe jsem zcela zapomněla. Celý set byl odstartován Vizí I., tedy „Vision I.: Towards the Sun“, úvodním trackem z nově vydaného alba „Visions“. Vlny post-blackové posmutnělosti se začaly šířit klubem a bylo jasné, že i přes malou návštěvnost do toho kapela dává všechno a odehraje vystoupení, tak jak se patří. Zvuk byl, troufám si říct, špičkový. A i zde musím dodat, že se mi kapela líbila více naživo než na desce. Především zpěvák Marrock je opravdu jedinečnou osobností, která svoje zhudebnělé temné pohádky tvoří srdcem. Na pódiu se do svého vokálního přednesu dovede naprosto ponořit, sžít se s ním a vše odezpívat bez jediné chybičky. Celá kapela působí profesionálně a dokáže publikum strhnout a přesvědčit svou nefalšovanou, temnou atmosférou načichlou spirituálnem, kterou stupňovaly i vonné svíčky různě rozmístěné po pódiu. Zazněla i moje oblíbená „Visions II: Wanderer“, a to dokonce dvakrát, jelikož fanoušci po skončení koncertu vyžadovali další dávkou tíživé nostalgie.

Na závěr bych ráda poděkovala pořadatelům za skvělou akci, kterou budu nosit v hlavě ještě dlouho. I když návštěvnost trochu pokulhávala, věřím, že každý, kdo přišel si odnesl opravdu hezký zážitek.

O autorovi

Metalcore & Black Metal <3

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x