První zážitky s klubem Nová Chmelnice, první zážitky s těmito kapelami. 26. ledna jste mohli živě v Praze spatřit kapely Instorm, Molllust, Cruadalach, Alia Tempora a Imperial Age. Někteří na mě udělali velký dojem, někteří menší, ale ve výsledku mohu říct, že akce to byla dost povedená, a to i přes komornější počet lidí, kteří přišli tyto kapely podpořit.
Začala bych bandou, která celý večer odstartovala – Instorm. Jak už jste mohli nedávno číst v recenzi, kapela má ještě hodně na čem pracovat a tímto vystoupením to jen potvrdila (ač jsem čekala a doufala, že živě to s kapelkou bude větší sláva). Pominu-li fakt, že se dost často hudebně rozcházeli (což se může stát každé kapele, živák nikdy není bezchybný), nějak jsem u nich nenalézala větší kontakt s publikem, mimo snahu jej sem tam roztleskat. Přišlo mi, že kapela byla docela uzavřená do sebe, a vypadalo to, že chtějí zkrátka jen odehrát a odejít. Rozumím, že to možná bylo i z toho důvodu, že byli první v pořadí a opravdu na ně ze začátku přišlo tak málo lidí, že by se to dalo spočítat na prstech obou rukou. I tak si ale myslím, že do toho všichni hráči mohli dát víc srdce a emocí. Co se týče samotné hudby, byly chvíle, kdy to znělo opravdu dobře, ale byl tu opět ten osudný kopák, který z 90 % zabil celý zbytek instrumentální části, a nešlo často rozumět tomu, co kdo hraje a jestli vůbec hraje (s tímto bych se ale spíš obrátila na zvukaře, než na samotnou kapelu, jelikož kopák byl vážně až příliš vytažen). Myslím si, že kapela je určitě schopná většího výkonu, ale věřím, že v publiku bylo dost lidí, kteří si ji naplno užili.
Pro mě osobně, obratem o 180° byla operně-metalová kapela Molllust. Tito lidé si získali moje srdce nejen hudbou, která byla perfektní, ale také svým vystupováním, kterým celému dění opravdu dodali toho operního ducha. Bylo vidět, že kapelka si vystoupení skutečně užívá. Líbila se mi spousta momentů, jako například ten, kdy kytarista vběhl mezi publikum a se skoro každým člověkem si při hraní „zablbnul“, nebo moment, kdy si kytaristka stoupla za kytaristu a hrála na jeho nástroj. Oceňuji, že se kapela rozhodla mít v kapele kontrabas, se kterým si slečna kontrabasistka doopravdy vyhrála, což dodalo celému dění ještě klasičtější efekt. Zpěvačka to celé doplňovala správnou atmosférou svým operním hlasem a celá kapela opravdu vytvářela show, na kterou byla radost pohledět. Lidé tohle všechno opláceli velkým applausem a bylo vidět, že kapela nebyla jediná, která si její část večera užívala. I když jsem věrným posluchačem progressive a doom metalu, Molllust si zaručeně získali místo v mém playlistu, a když se naskytne příležitost, ráda si je živě poslechnu znova.
Třetí kapela v pořadí na mě zanechala podobný dojem jako kapela předchozí. Cruadalach se svým modern folk-metalovým duchem a bohatým hudebním obsazením dokázali doslova rozbouřit publikum, které jejich hudbu hltalo jedním dechem. Velký obdiv u mě mají obě slečny houslistky, a to nejen proto, že mám velkou slabost pro smyčce, ale hlavně proto, že jejich linky byly hodně rozmanité, uměly se do toho úžasně vžít (ostatně jako celá kapela) a celkově byly tou třešničkou na dortu. Flétnistka zase dokázala hrát tak rychle, že člověk skoro ani nepostřehl, jestli se při tom hraní vůbec nadechuje. Zpěvák se zpěvačkou (a zároveň jednou z houslistek) vytvářeli skvělé pěvecké duo, i když si myslím, že zpěvačka má pro tento žánr příliš vysoko položený hlas, ale není to nic, co by nějak narušovalo jinak skvělou atmosféru celého vystoupení. Šlo vidět, že je kapela mezi davem oblíbená, a to oprávněně. I skrz to, že folk-metal není zrovna to, co bych si každý den chtěla pustit, tohle bylo něco, co bych si určitě pustit chtěla.
Po této neskutečné smršti, plné živosti, elánu a energie, se najednou na pódiu objevila růžová a duhová světýlka, blikadýlka, zářítka… Ano, řeč je o kapele Alia Tempora, která nastoupila jako čtvrtá a celý svůj blok vedla v modern rock-metalovém stylu. Slyšela jsem o této kapele mnohé a říkala jsem si, že až tak špatné to s nimi být nemůže. Za mě jejich vystoupení teda bylo o kapičku lepší, než co jsem se dozvěděla z názorů různých lidí, ale ani tak to nebyla moc velká sláva. Oceňuji sice, že zpěvačka si dokázala pohotově poradit s technickými problémy, které během koncertu nastaly, ale co se týče samotného výkonu, rozhodně to není zpěv do takové kapely. Na můj vkus se zpěvačka svým zjevem a vystoupením škatulkuje spíš do popu než do metalového světa. Co se týče instrumentální části, ta nezněla zase tak špatně, jen si myslím, že na to, jaké mají otevřené možnosti (koncert v Mexiku atd), se kapela prezentuje moc lacině. Ona již zmiňovaná světýlka celému koncertu dodávala pocit, že jsme se všichni ocitli spíš v disco klubu než na metalovém koncertě. Osobně jsem toho názoru, že pokud by se kapela trochu posnažila změnit svou image, hned by to bylo o něčem jiném a pohled na ně by nebyl tak decentně odpuzující.
Moc mě mrzí, že jsem kvůli spojům do své domoviny nestihla zlatý hřeb večera, a sice symphonic-metalovou bandu Imperial Age. Z jejích nahrávek a klipů ale hádám, že určitě bylo o co stát a že jsem nepochybně přišla o hodně. Svým nábojem a spoustou energie museli otřásat celou Chmelnicí, nepochybně i atmosféra musela být skvělá, protože ta vyzařuje už jen ze samotných nahrávek, které jsou jasné, rázné a ví moc dobře, kam směřují. Doufám, že se mi podaří kapelu zachytit při jiném jejich vystoupení tady u nás, a to snad v co nejbližší době.
Chtěla bych tímto kapelám poděkovat za krásný kulturní zážitek plný rozmanitosti a originality. Za mě byl určitě večer nad očekávání a budu se těšit na příští živák.
