Začátek listopadu se v Nové Chmelnici nesl v duchu opravdu nabitého programu, jelikož co kapela, to další dávka adrenalinu do žil. Byla jsem plna očekávání, těšila se na celkovou atmosféru, a kdybych měla udělat sumarizaci toho všeho, tak show se vyvedla opravdu tak, jak jsem očekávala. Dokonce to bylo i nad mé očekávání, avšak určité menší zklamání zde bylo. Dále se dozvíte proč.
Jako první se představila lotyšská kapela Relicseed. Je to začínající, Metallicou inspirovaná skupina, která vznikla v roce 2004. A jak jsem již naznačila, k Metallice mají hodně blízko. Jedná se totiž o heavy metalovou formaci s příměsí thrashe – i zpěvák se stylizuje do role Jamese Hetfielda. A opravdu můžu říct, že chlapi to rozjeli ve velkém. Songy, které představili z alba Slaughterhouse rozpumpovaly přítomné v sále rychlými melodiemi, energickými riffy a typicky nakřáplým hlasem zpěváka. Po této show jsem si řekla, že ani nemusím na koncert Metallicy chodit, pokud by byla možnost, bohatě stačí zajít na Relicseed a zabiju dvě mouchy jednou ranou – vzpomenu si na starší tvorbu slavných Američanů a ještě navíc podpořím méně známou lotyšskou kapelu, která má opravdový potenciál.
Druhá kapela k nám přijela ze Švýcarska. Jde o sympaťáky Xaon, již svou tvorbu formují do žánru jménem „symphonic death metal“. V Praze předvedli písničky ze svého zatím jediného EP Face of Balaam. Vystoupení si hoši maximálně užívali a fanoušci též – přišlo pořádné skandování, další rozproudění davu a čím dál více headbangujících jedinců. Xaon navíc své EP rozdávali zadarmo, tím pádem jsem si jeden „vzorek“ zabrala pro sebe a můžete se v nejbližší době těšit na recenzi.
Kanaďané Unleash the Archers počali svou metalovou kariéru v roce 2007. Jsou známí hlavně díky jejich sympatické zpěvačce Brittney Slayes, která má velice výrazný hlas a její technika zpěvu je podobná Robu Halfordovi z Judas Priest či Nooře Louhimo z Battle Beast. Unleash the Archers vydali již tři alba – jejich poslední počin se nazývá Time Stands Still. Podle mého názoru tato kapela, jak bylo řečeno po jejich show, „ukradla celý koncert.“ Ještě nikdy jsem neviděla tolik sršících jisker mezi lidmi, a to nejen díky skvělému pěveckému výkonu zpěvačky, která se navíc postarala i o zábavu na pódiu, ale i díky celkové atmosféře, která panovala v sále. A co víc – vídala jsem i plno obdivných pohledů, protože takový hlas v ženském provedení se jen tak nevidí. Bylo by skvělé, kdyby se Unleash the Archers dostali do povědomí více lidem, hlavně tedy u nás.
Mnoho lidí určitě zná TÝR. Ti poctili Českou republikou svou návštěvou až z Faerských ostrovů a jejich počátky se datují k roku 1998. O čtyři roky později vydali své první album How far to Asgaard, poté následovalo šest dalších alb. To „nejnovější“ se nazývá Valkyrja, je z roku 2013 a právě to kluci předvedli v Nové Chmelnici. Jenže co čert nechtěl, TÝR se na podiu moc dlouho neohřáli. Odehráli přibližně tři nebo čtyři songy, a poté bez rozloučení opustili sál, prostě přišlo utnutí. Chvíli jsem si myslela, že byli odvoláni tour manažerem, zazněly i spekulace ohledně technických problémů. Tím pádem si je fanoušci neužili tolik, jak by chtěli, což je škoda. Tak třeba příště.
A jako poslední vystoupila norská Sirenia. V této skupině se od roku jejího založení v roce 2001 vystřídaly přibližně tři zpěvačky, nyní zde můžeme slyšet Emanuelle Zoldan, která v uskupení dříve působila jako back vokalistka (a hostovala také například na albu Battle metal od Turisas, atd.). Zakladatelem této kapely je Morten Veland, který dříve působil ve skupině Tristania. V jejich diskografii lze najít až osm alb, to poslední nese název Dim Days of Dolor a bylo vydané v letošním roce. Co se samotného koncertu týče, po všech těch energií nabitých kapelách mě Sirenia silně zklamala. Vše se táhlo, zpěvačka nedokázala rozproudit dav, byla z ní cítit silná nejistota a občas jí hlas ujel. Možná to mohlo být i tím, že ze začátku byla kapela špatně ozvučená, to se ale postupně napravilo, i tak to ale ničemu nepomohlo. Z docela dobré symphonic skupiny se v tento den stala tuctová „barová“ kapela, která jen odehrála svoje a odešla. Též bylo vidět, že ani další lidi to moc nechytlo a polovina sálu se vyprázdnila.
I tak ale koncert hodnotím jako silně povedený. Veliké poděkování patří organizátorům z MIST Agency, kapelám a samozřejmě i fanouškům, kteří na tom všem mají taktéž obrovský podíl. Takže zdar na dalších koncertech!
Obrázek převzat z facebook.com/midgardstormsagency
