Pražští Nocturnal Pestilence uspořádali v pardubickém klubu RC Ponorka večer, který měl dva vytyčené cíle – představit kapely, které společnými silami zhmotní ucelenou atmosféru, a utvořit skupinu lidí, které stmeluje vzájemné porozumění, hudební a umělecké cítění i skromnost a pokora. Díky tomu všichni odcházeli naprosto spokojeni s pozitivními dojmy.
Musím se přiznat, že ohledně klubu, který se nacházel v místní sokolovně, jsem byl zprvu skeptický. Nakonec ale neprávem, neboť v prostoru byl po celý večer dobrý zvuk a správně komorní atmosféra, která byla ještě umocněna očekávaně malým počtem návštěvníků – podmínky tedy sedly všem ten večer hrajícím interpretům. RC Ponorka se mi líbila i venkovním sezením, které bylo jasnou volbou v řádně rozpáleném dni, a dobrým pivem, se kterým jsem měl doslova milostný poměr. Nakonec jsem byl kvalitami RC Ponorky natolik překvapen, až mi přišlo škoda, že se klub nenachází v Praze.
Zanedlouho se sálem rozezněl harmonický post-metal mladíků z Nuummite. V řadách kapely účinkují známé tváře z Naurrakar, zde ale hledejme vlivy spíše u kapel jako Alcest, Tides from Nebula či v shoegaze bandech. Zatímco poslech dvou písní na Bandcampu na mě působil rozpačitě, naživo to šlapalo až překvapivě dobře. Esencí Nuummite byla kombinace různobarevně rozkvétajících post-rockových melodií a kvalitní rytmické sekce, která fungovala jako spolehlivý motor.
Trio snílků často dokázalo překvapit post-black metalovými plochami, ze kterých znalý posluchač mohl vycítit legendární Alcest. Velmi se mi líbil kytarista. Ať už z jeho nástroje posluchače prostupovaly citlivé kudrlinky jednotlivých melodií či post-blackové driftování astrálními světy, bylo to dostatečně výrazné a bohaté na nápady. Doufám, že budou Nuummite pokračovat na své cestě a že se dočkáme i debutového alba. Podobných kapel je tu málo a je potřeba zde vytvořit podhoubí pro lidi, kteří hledají útočiště ve světě mimo ten reálný.
Chandra mě svým zničujícím výrazem poprvé uchvátila v Modré Vopici, v RC Ponorka to bylo ještě mnohem naléhavější, za což nejspíše mohl potemnělý sál vhodný pro podobné vystoupení a opravdu krystalický zvuk. V tomto případě jde o kapelu odkazující na belgickou veličinu Amenra – tyto vlivy jsou ve zvuku čtveřice velmi znát, avšak rozhodně to zde nebrání otisku vlastních uměleckých vizí. Vokály dvojice kytaristů se s absolutním šílenstvím rvaly skrze temnou basu a atmosférické kytarové valy. Občas Chandra zrychlila tempo a balancovala na hranici depressive black metalu, většinou však skladby zněly, jako by se na posluchače valily těžké balvany. V tomto případě platí přesně to, co pro Nuummite – příliš mnoho takových kapel tu není. A Chandra se svým hudebním nadáním a opravdovostí má na to zaujmout podobně zaměřené posluchače.
O Sól jsem toho v poslední době napsal již mnoho a už mi dochází slova chvály. Plzeňáci následují svůj dlouhodobý trend překonávání svých vlastních koncertů. Tentokrát měli hudebníci zahalení bílými maskami perfektně čitelný zvuk a navíc se údajně kapele v RC Ponorka dobře hrálo. To se na samotném vystoupení podepsalo především v sebejistotě a uvolněnosti, a tak se snadno propadalo do stavů, kdy člověk zavřel oči a nechal se unášet všemi těmi naechovanými vokálními ozvěnami a výraznými riffy. Zvukově zatím nejlepší koncert Sól, jaký jsem navštívil. Opravdu velmi jsem si užíval jednotlivé kytaristy, drnčivou baskytaru a záhrobní, nepříčetný nářek zpěváka.
Nocturnal Pestilence mají ve svých řadách živého bubeníka Michala, který je popravdě řádně nakopl. Kapele to dodalo na přirozenosti a dobré náladě. Opět musím pochválit zvuk, díky němuž jsem si mohl vychutnávat dokonce i klávesy, se kterými mám na většině koncertů problém, neboť je neslyším téměř vůbec. Bubeník skladbám nedodal jen na přirozenosti, kdy každá kompozice plynula bez jakékoliv kostrbatosti, ale také na tvrdosti. Nocturnal Pestilence byli pořádně nabroušení a předávali litry a litry pozitivní energie a dobré nálady.
Samozřejmě jsem si užíval různorodý vokál Alenky, která se většinou jevila jako dravá šelma, ale dovedla se i rozněžnit s vílím zpěvem, který působil jako pohlazení čistého dobra, zatímco kytarista Matyáš drtil struny se svým klasickým zápalem, což koncerty Nocturnal Pestilence povznáší na ještě vyšší úroveň. Jít až na dřeň a dát do toho v ten moment absolutně všechno, to jsou Nocturnal Pestilence na pódiu!
Nocturnal Pestilence jsou ve formě, na Czech death Festu, kde kapela vystoupí, je nač se těšit.
Kapely: Nocturnal Pestilence, Chandra, Sól, Nuummite
Místo konání: Pardubice, RC Ponorka