Root – legendární česká kapela, která již dávno dostala svoji muziku za hranice naší země, kapela, která zásadně ovlivnila sound mnohých zahraničních extrémně metalových kapel, aniž by si tento důležitý fakt mnoho našinců vůbec uvědomovalo, aniž by se zajímalo o to, kdo vlastně Root jsou, na místo poslouchání komerčních prvoplánových blábolů, které raději nebudu v tomto článku jmenovat. Brněnská stálice od roku 1987 nahrála deset dlouhohrajících desek, z čehož ta poslední vyšla skrze Agonia Records ke konci minulého rok. Časem nás však vrací zpět do let 1996, v nichž vyšlo kultovní dílo zvané Kärgeräs, jež jsem si velice oblíbil, dokonce se postupem času stalo mým nejoblíbenějším z diskografie skupiny, a to pro jeho odlišnou atmosféru, poukazující na Root v jiném světle, nebo spíše pekelné záři.

Kärgeräs bylo dílo, které neznělo démonicky a pekelně, jako jeho oblíbení předchůdci Zjevení, Hell Symphony a The Temple in the Underworld. Zamiloval jsem si jej pro jeho jedinečnou, spíše snovou atmosféru, působící dojmem jakési posmutnělé melancholie, jíž Root docílili pomalými melodiemi, zabředávajíc až v doomových končinách, okořeněnými špetkou rockové křehkosti a akustickými linkami. Kärgeräs bylo dílem rovněž rozmáchlým, místy až epickým, alespoň oproti jeho primitivním předchůdcům.

Bylo otázkou, s čím se útvar vedený proslulou a nepřehlédnutelnou postavou, Big Bossem, slavícím 30 let na scéně, vytasí po negativněji, nebo spíše rozporuplněji přijatém albu Heritage of Satan. Kärgeräs – Return from Oblivion nabízelo vícero otázek, tedy jak bude tvář Root vypadat po pěti letech studiového mlčení, a také to, jak moc bude nový materiál podobný prvnímu dílu, tedy jestli nabídne spíše uvolnění a bdění, či příběh rozvedený v 90. letech nabere bouřlivých scén a z chřtánu Big Bosse se poženou jiskry a síra. Nebudu chodit kolem horké kaše, Kärgeräs – Return from Oblivion je tím nejsilnějším materiálem, jaký mohl od vydání alba Black Seal vyjít. Je deskou, která definuje Root jako takové a vyvrací veškeré pochyby o tom, zda dokáží Root nahrát album, dosahující kvalit desek nahraných do roku 2001. Přeháním? Každý posoudí sám, ale vím jedno, po návratu Daemon Viam Invenient v roce 2007 nemohlo přijít větší překvapení.

Life of Demon otevírá kolekci písní elegantním přebalem s podobiznou vrchního vypravěče prastarých příběhů, zaobalenou Big Bossovými operně vykreslovanými sbory, aby jej následně vystřídal thrashem ovlivněný metal, z něhož tryská agresivita, jdoucí pospolu s demonstrací jakéhosi epična. Thrashovými sekanými melodiemi prolézá zpěvákův hluboký vokál, jako hniloba prolézá kosti mrtvých, a rázné sbory, posilující tuto agresivní tendenci. Podobných prvků na novém albu naleznete více, tím chci říci, že Root využívají více thrash metalových vlivů, znějících dravěji a nevím, jak moc tento fakt ovlivnil Ashoka, nahradivší kytarista Aleš Dostál.

Kärgeräs – Return from Oblivion je tedy agresivnějším nástupcem prvního dílu, je temnější, skladby působí pekelnicky a poukazují na to, čím Root ve skutečnosti jsou, jejich podstatu. Krom říznějších kytarových partů (ty jsou však často kombinovány s heavy melodiemi či až doomově laděnými hutnými sekcemi) stojí materiál na vokálech, které činí ze skladeb onu démonicky zlou hudbu. Zpěv je tím nejsilnějším, co deska skýtá ve svých tajích. Frontman si se svým hlasem pohrává, tvaruje jej a obmotá si jím vaše vnímání hudby jako celku. Čaruje všemožnými barvami a nabízí více pocitů, které ve vás vyvolají mnoho emocí, ale také nostalgických záchvěvů.

Nostalgických proto, že mnohdy Kärgeräs – Return from Oblivion zklouzává k náladám první části a odpoutá se od této démoničnosti ke krásné melancholičnosti a snovosti, kdy na vás dýchne závan pozitivního uvolnění a cestování v jiných světech. Postupy jsou vesměs stejné jako kdysi. Big Boss dokáže zjemnit svůj projev a zpříjemní melodii svých linek, která vkusně tvaruje kytarový podklad, tvořený jemnějšími kytarovými linkami nebo vybrnkávanými pasážemi, či výše krátce zmíněnými až doom/heavy party. Pocit střídá pocit, emoce střídá emoci a tvaruje atmosféru, vznášející se nad celým tímhle sympatickým dílem.

Nejvíce mi staré časy připomíná The Key to the Empty Room, obsahující úvodní sborové výkřiky, aby se však následně proměnily v jemnou uvolněnou baladickou vášeň, jejíž hlavní poznávací prvek je silná vybrnkávaná melodie a zpěvákův něžný dotek a blouznění. Opět se musím vrátit k jeho hlasovému čarování. Hrdelní polohy si totiž nejvíce vychutnáte právě v klidnějších skladbách, které náladou odkazují na svůj prvotní díl. Moment of Hope není na první poslech ničím extra výjimečným, avšak posléze vás upoutá právě hra s hlasem, který se ze sekundy na sekundu mění a střídá svou barvu, pocit na odlišný, abyste si záhy uvědomili, že tato zprvu nevýrazná kompozice patří mezi to nejlepší, co na nové desce můžete naleznout.

Root prostě čarují s minimalismem. To, co se v jejich případě zdá jako málo, je nakonec hodně, a to platí pro všechny aspekty na desce. Někdy i zprvu zbytečně pořád dokola opakované melodické postupy (opravdu jen první zdání) změní vaše vnímání na materiál, kdy jej uchopíte z jiné strany a zjistíte, že to tak opravdu funguje, a že tyto postupy jsou pekelně hypnotizující, a také, že se kdesi v pozadí postupně rozvíjí, přičemž vy si to uvědomíte až po nějaké chvíli. To, co Root neopustilo, je prazvláštní aura jakési jedinečnosti a originality. Prostě a jednoduše jejich tvorba nezapadá do žádné doby, do žádného stylu, jakoby se kapela pohybovala mimo dimenzi času a mimo hranice jakýchkoliv mantinelů. Root tvoří soundtracky k peklu, temnotě, příběhům a jsou sakra dobrými vypravěči.

Kärgeräs – Return from Oblivion je upřímným albem, které mě velice potěšilo, především díky uchopení agresivity, jakési démoničnosti a temnoty, patřící k této legendě, ale i poohlížení se po dávné melancholii, která provázela prastarý první díl Kärgeräs, a tak tu máme album, nabízející pestřejší škálu vyjádření, sjednocující vše, co Root byli a co jsou dnes, a to vše vyznamenané bravurním zpěvem, hezkou produkcí a prostě a jednoduše dobrými skladbami, na kterých je vše postaveno. Kapela si nadělila dárek ke 30 letům na scéně, přesně vystihující takovou slávu!

Tracklist:

1. Life of Demon

2. Osculum Infame

3. Moment of Fright

4. The Book of Death

5. Black Iris

6. Moment of Hope

7. The Key to the Empty Room

8. New Empire

9. Up to the Down

10. Do You Think Is It the End?

Sestava:

Big Boss – vokály

Alesh A.D. – kytary

Igor – basa

Paul Dread – bicí

Hanz – kytary

Žánr: dark metal

Label: Agonia Records

 

8.2

Skladby

7.0/10

Originalita

10.0/10

Produkce

7.0/10

Zpěv

10.0/10

Instrumentální složka

7.0/10

Klady

  • Zpěv
  • Atmosféra
  • Originalita
  • Posun vpřed, ale poohlížení se po minulosti

Zápory

  • /

O autorovi

Ze slov věty skládám pro iDnes a web Technet, společnosti Tiscali, Digital Plus a hudební stránky Marastmusic, Obscuro, Metalirium a The Haunted Mind. Navíc pracuji na své první knize a sbírce básní.

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x