Rozhovor: Alexey z Welicoruss nejenom o Hellhammer Festivalu

Již příští týden udeří na Českou republiku mocné kladivo severských bohů a rozburácí tak ozvěny pekla v podobě Hellhammer festivalu, jež se odehraje ve třech městech na našem území. Pohansko-pekelná líheň bude odstartována v Praze a přes Ostravu se přesune až do Brna. Hlavními hvězdami večera budou rakouští post-blackoví Harakiri for the Sky, jejichž vystoupení bude rozhodně oplývat temnými emocemi a rozbuší srdce nejednoho fanouška zčernalých tónů.

Celou parádu má na svědomí Alexey z Welicoruss, který se nám svěřil s detaily festivalu, ale rozpovídal se i o životě s kapelou…

Ahoj Alexeyi, můžes nám říci, jaké byly začátky Hellhammer festivalu?

Na počátku všeho samozřejmě stáli Welicoruss. V roce 2006, když jsem kapelu založil, jsme velmi aktivně hráli v našem domácím městě, ale i ve městěch okolních. Potom celou hudební scénu změnila ekonomická krize, která nastala v roce 2008. Lidé přestali chodit na koncerty, promotéři sekli s jejich pořádáním, protože se jim nedostávalo výdělku. Také se začaly zavírat kluby a my jako kapela jsme se najednou ocitli v situaci, kdy jsme neměli kde hrát. V té době jsem také potkal svoje kolegy z divadla Visorium a společně jsme se rozhodli založit vlastní festival. Nejprve se jmenoval „Sons of the North“ – “Synové Severu” (tento název přišel mnohem dříve, než song, ale líbil se mi tak moc, že jsem nakonec tak nakonec pojmenoval i skladbu). Později jsme však dostali nápad festival pojmenovat Hellhammer. První Hellhammer se odehrál 11. 5. 2012 a hráli na něm nejlepší kapely z Novosibirsku. Přišlo hodně lidí a byla to zábava. Později jsem se přestěhoval do Prahy, přesněji v roce 2013, a Welicoruss získali novou line-up. Po nějakém čase jsem si řekl, proč bych Hellhammer nemohl uspořádat i v ČR. Takže první festival, již v Evropě, proběhl 25 . 5. 2014 v Praze, ale abych byl upřímný, moc vydařený nebyl, protože dorazilo málo lidí. Odhodlaně jsme však pokračovali dál a o rok později jsme festival opět pořádali za účasti Welicoruss, Sebastien, Mean Messiah a Meltdown. Tentokrát se obejveilo mnohem více fanoušků. Klub Exitus byl plný. V roce 2016 jsme udělali experiment a pozvali jsme headlinera z Německa, pagan doomaře Finsterforst, kteří přijeli s black metalovou kapelou Firtan. Také jsme měli hodně hostů z dalších zahraničních zemí, třeba z Polska Merkfolk, Valkenrag, Netherfell. Přibyli i další hosté z Německa, mezi které se řadí Thyrigrim a Saeculum Obscurum. Nechybělo hodně českých interpertů – naši kamarádi Cruadalach, Naurrakar, Arch of Hell, Wolfarian a Drunk With Pain. V tomto roce jsme festival pořádali již ve čtyrech městěch, a to v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové. Tento ročník byl opět více úspěšný, než ten předešlý, protože se posunul na další level a svou přítomností nás obdařili noví lidé a fanoušci. Letos chceme růst ještě více a náš vliv se rozšířil i do Rakouska, kde nám pomáhají naši přátelé Daedric Tales. Máme další nové fanoušky ze zahraničí, dobré recenze a festival si tak získává svoje místo. Je strašně hezké slyšet tolik milých slov, například to, že festival má příjemnou atmosféru.

Které kapely můžeme tedy na letošním ročníku vidět? Proč jste pozvali zrovna tyto hudebníky?

Rozhodlí jsme se udělat temnější verzi festivalu věnovanou blacku metalu a dalším temným stylům a nazvali jsme ji „Winter Edition“. Již příští týden se odehraje první z těchto festivalů, raději bych to tedy nazval festivalovou čtverkou, jelikož se koná v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a v Rakousku. Hlavními headlinery budou legandrání Harakiri for the Sky, kteří si svůj respekt nezaslouží jenom kvůli dobré hudbě, ale taky kvůli hodinám těžké práce a mnoha najetým kilometrům na turné. Hlavně bych chtěl poděkovat našim unikátním hostům – avantgardním black metalistům z Veké Británie Lychgate, kteří zahrají nové písničky z desky, která vyjde na začátku příštího roku. Máme i velmi silný lokální support od kapel Mallephyr, Sorath (Praha), Desire Of Sorrow, kteří velmi rádi představí svoje nové album „Visions“, Embrace The Darkness (Brno) a Silva Nigra, Nektesm (Ostrava). Všichni přijďte! Bude horko jako v pekle 🙂

Který ročník Hellhammeru považuješ za nejvydařenější?

Nejvíce se mi líbila line-up z roku 2016, protože byla velmi barvitá.

Máte ještě nějaké další cíle, kterých byste s festivalem chtěli dosáhnout?

Samozřejmě! Myslím, že každý metalista by chtěl uspořádat svůj vlastní festival. Naším cílem je, aby byl Hellhammer velký open-air festival. Ale těžko říci, jestli se to splní.

Co je hlavním vodítkem při výběru line-up? Řídíte se podle toho, co by chtěli vidět fanoušci nebo dáváte přednost vlastním chutím?

V současném období vybíráme kapely, které máme nejraději. Někdy se stane, že se s nimi potkáme na turné, začneme si povídat a utvoří se mezi námi vztah. Poté je pozveme na festival. Jak festival poroste, budeme přidávat více odlišných stylů.

Co ti vyhovuje více – pořádat festival nebo být jako umělec na pódiu?

Být organizátorem je velmi těžké a unavující. Jednou za rok si rád udělám párty, ale ne víckrát, protože je to velmi finanačně náročné. Více se mi líbí bytí na podiu.

Pojďme nyní trochu změnit téma a zaměřit se na tvé další dítě, tedy Welicoruss…S kapelou teď neustále cestujete, hrajete obrovské množství koncertů. Nezačíná tě to již unavovat?

Někdy se unavený cítím, ale když přijedu domů, po pár dnech si uvědomím, že chci zpátky na turné! Tento rok jsme odehráli přes 110 koncertů a mně začalo docházet, že je to můj život. Noví lidé, nová města, všude jiná atmosféra, život na cestách….

Máš nějaké zajímavé historky, které bys nám rád povyprávěl?

Ano, je jich hodně. Jednou jsme hráli v Nizozemí na festivale a po koncertě nás ubytovali ve vězění! Dobře, reálně to byl hostel, který byl původně starým vězením. Všechno bylo skutečné – velká hala s mnoha kovovými balkony a těžkými dveřmi. Bylo to autentické a velmi nás to pobavilo. Další příběh se odehrál při naší show ve Vídni, kdy nás tentokrát ubytovali v kabaretu, jehož vlastníkem je náš kamarád a kytarista z jedné rakouské kapely. Temně červený interiér, všude kolem nás penisy a vagíny na mnoho způsobů, velké vodní postele a klece pro ženy – velmi zajímavé.

Pracujete také na novém albu. V jaké fázi se nachází a co nám o něm můžeš říci?

Ano, na nových skladbách pracujeme neustále, i když jsme na turné. Připravili jsme si hodně riffů a melodií a zatím jsme nahráli šest songů a další dva nebo tři jsou v přípravě. Každý track má svůj koncept, nejsou to jednoduché skladby, ale přesto budou pro lidi posluchatelné. Hudba je více symfonická, než kdy jindy a směrujeme ji k blackovému soundu. Najdete v ní také hodně svěžích, zajímavých a progresivních elementů. Líbí se mi, jak zatím náš nový počin zní – rozhodně to pro nás bude velký krok dopředu a dosažení další úrovně.

Určitě ve vaší hudbě nelze přehlédnout ani vlivy pohanství. Označil by jsi sám sebe jako pohana?

Pohanství je součást mého života. Mám v hlavě čím dál více složitých myšlenek. Jsou si podobné se syntetickým viděním světa, které zahrnuje víru v předky, okultismus, metafyziku a filozifii. Ano, beru to velmi vážně.

Máš také na starosti e-shop Naav. Jak tě vlastně napadlo jej založit?

Tato myšlenka pochází od mého kamaráda a majitele Drakkarie Miroslava. Přišel s ní na začátku roku 2017, kdy mi nabídl spojení jeho zkušeností v této oblasti a mých uměleckých nápadů. Tak se naše dítě narodilo a my jej pojmenovali Naav. Nabízíme exkluzivní design, který není věnován jenom vikingům a pohanům všeobecně, ale také okultismu a mysticismu. Můžeme vytvářet tak unikátní oblečení, díky tomu, že jsme obklopení skvělými a talentovanými umělci.

Čeho by jsi s e-shopem chtěl dosáhnout, míříš vysoko a doufáš, že jednoho dne bude známý?

Každý podnikatel chce být úspěšný a dotknout se vysokých cílů. A my jsme na tom stejně! Rádi bychom vytvářeli krásné a unikátně navržené oblečení a dělali tak lidem radost. Chceme naše produkty masivně rozšířit do celého světa.