Smyčec, který ladnými pohyby citlivé ruky britské princezny elektronického cella Jo Quail rozeznívá vášní vibrující struny, nechává v éteru jednu královskou melodii za druhou. Posluchač upadá do dojmu, že za tímto soundtrackem k posnídání v paláci pod zlatými lustry stojí celý orchestr. Realita je ovšem taková, že jej nahrál pouhý pár skromných rukou doma v Londýně.
Jo Quail je mezinárodně uznávaná virtuózní hráčka na cello, která si v roce 2019 se svou moderní klasickou hudbou v rámci turné s japonskými Mono získala srdce Evropy. Na světových pódiích, včetně Prahy, by měla zazářit ještě letos. Jo Quail totiž byla pozvána na turné v čele s belgickou Amenrou a japonskými Envy. Zastávka v našem hlavním městě proběhne (by měla proběhnout, ale kdo ví) 23. září.
-
- Jo Quail
-
- Jo Quail
-
- Jo Quail
-
- Jo Quail
-
- Jo Quail
Než si (pokud) hřejivý zvuk jejího nástroje vychutnáme naživo, Jo Quail akustickým cellem ve svém domově v Londýně nahrála svou odpověď na skladbu „Malacoda“ z alba „Tertia“ od amerických přátel Caspian. Chcete další důkaz, že post-rock má ke klasice blízko?
Mix a mastering má na svědomí James Griffiths.
Video zpracovala značka Chariot Of Black Moth.
Když jsme u těch „rockových“ cellistek, tak doporučuju TINU GUO a její album Cello Metal. To je větší nářez než tohle, kam se hrabe Apocalyptica, che che…(i když na posledním albu se zas instrumentálně vytáhli)
Tak tady ta paní není rocková cellistka a nářez to být nemá 🙂 Ona se pohybuje v atmosférických vodách, moderní klasice, v podstatě nese post-rockové prvky. A má vlastní skladby. Každopádně určitě zkusím, díky za tip!
Zlatá kytara čéče 🙂