Pátek 30. října 2015 měl být pro několik set lidí v Bukurešti krásným večerem. Koncert, na němž probíhal křest alba Goodbye to Gravity, jedné z nejnadějnějších rumunských metalcorových kapel, se však po půlhodině změnil v peklo. Od použité pyrotechniky se vznítila zvuková izolace na jednom z nosných sloupů. Plameny se rozšířily po celém stropě klubu děsivou rychlostí. Mnozí před nimi bohužel neměli šanci uniknout, další byli vážně popálení. Té noci zemřelo 27 lidí. Další lidé však umírali v nemocnicích až do jara následujícího roku. Celkem 64 obětí a kolem 150 vážně popálených lidí, z nichž si přibližně pět desítek ponese trvalé následky do konce života. Tohle jsou čísla. Ale za těmi čísly se skrývají příběhy lidí, které stojí za to znát a pamatovat si je.
Ve vzniklé panice hodně lidí uvízlo jen pár metrů od východu. Ti, kterým se z hořícího klubu podařilo dostat, se vraceli a snažili se ostatním pomoci. Plameny se však blížily příliš rychle a někteří z těchto hrdinů, kterým řada lidí vděčí za život, nakonec sami zahynuli. Do nemocnic se zranění dostávali, jak se dalo. Mnozí z vážně popálených se zdráhali nasednout do některé ze sanitek, když viděli jiné, kteří na tom byli hůř než oni. Do pomoci se v následujících dnech zapojily stovky lidí. Darovali krev, kupovali léky, obvazy a další věci, které vozili do nemocnic, pomáhali i přímo v nemocnicích, kde bylo více než 200 zraněných. Na facebookových profilech řady kapel, kde fanoušci za normálních okolností najdou muziku, fotky a informace o koncertech, se začalo objevovat volání o pomoc pro zraněné muzikanty a další kamarády. Dobrovolníci byli rodinám zraněných k dispozici 24 hodin denně. Někteří z nich pomáhají obětem dodnes.
Přestože od požáru uplynul rok, boj o návrat do normálního života pro desítky lidí nekončí. Léčba těžkých popálenin trvá celá léta, mnohdy až do konce života. Zas a znovu se vracejí do nemocnic, kde podstupují další operace, mají za sebou stovky hodin rehabilitací a další je čekají. Mnozí kromě zdraví ztratili i své blízké. Nejen v Rumunsku, ale i jinde ve světě jsou pořádány benefiční koncerty a další charitativní akce, jejichž výtěžek putuje na pomoc lidem z klubu Colectiv. To, co se stalo jim, se mohlo a může stát komukoliv z nás. Na podobné koncerty chodíme všichni, ať jako fanoušci nebo jako muzikanti či fotografové a novináři. Přesně takoví lidé v Colectivu umírali a takoví lidé se už rok snaží bojovat o svoje zdraví. To nejmenší, co pro ně můžeme udělat, je projevit o jejich osud zájem, pamatovat si jejich příběh. Požár v klubu Colectiv byl bezesporu jednou z největších tragédií, která loňského roku postihla metalový svět. Už jen z tohoto důvodu by svět neměl mlčet.
A je tady ještě jeden, dost podstatný důvod, proč bychom neměli zapomínat. Tím důvodem jsou Goodbye to Gravity. Ne protože měli smůlu a právě na jejich koncertu došlo k tragédii, kterou nezavinili. Ale protože milovali muziku, vložili do ní obrovský kus práce a zanechali po sobě dílo, které již před několika lety přesáhlo hranice jejich země. Hned jejich první, bezejmenné album získalo ocenění coby nejlepší metalové album roku 2012 a kapela samotná byla pasována na objev roku. A nejen to. Z více než 2000 přihlášených kapel byli vybráni pro účast na festivalu Summer Breeze Open Air 2012 v Německu. Následovaly koncerty a festivaly v Rumunsku i jiných zemích v Evropě, na kterých sdíleli podia se světovými veličinami. V roce 2015 dokončili nahrávání svého druhého alba, které dostalo název „Mantras of War“. Měli v plánu odehrát několik koncertů v Rumunsku a pak zamířit na své první skutečné turné po Evropě. Koncert v klubu Colectiv byl však jejich posledním. Kytaristé Mihai Alexandru a Vlad Telea zahynuli přímo na místě. Zbývající tři členové kapely v nemocnici bojovali o život. Basák a kapelník GTG Alex Pascu a bubeník Bogdan Enache tenhle boj bohužel o několik dní později prohráli. Zpěvák Andrei Galut je jediným z pěti členů kapely, který přežil. Ještě stále je v nemocnici. Následky na těle i na duši si ponese po zbytek života. Takhle dopadla parta nadšených kluků, kteří dělali hudbu celým svým srdcem a naprosto profesionálně. Těžko říct, jak by vypadal další osud Goodbye to Gravity, pokud by k požáru nedošlo. Jejich hudba je ale natolik kvalitní, že si své fanoušky našla i za hranicemi Rumunska už dávno před požárem. Nelze vyloučit, že bychom o nich časem slýchali častěji. Jejich koncert už nikdy nikdo nenavštíví, ale jejich hudba žije dál. A jejím prostřednictvím žijí dál i oni.
Autorkou článku je Mája Bradáčová – moc děkujeme.
