Recenze: Trees of Eternity – Hour of the Nightingale

Je pro mě nesmírně těžké hodnotit „Hour of the Nightingale“, album, které je spojené s autorskou dvojicí Juha Raivio a Aleah Liane Stanbridge. Podobnou potíž v hodnocení nebudu mít asi jen já, ale i jiní recenzenti. Za prvé, protože album se nedá srovnat s jinou tvorbou kapely, která stačila v roce 2013 vydat jen demo, a za druhé, protože odchod hlavní protagonistky vytvořil písním pozadí docela jiného příběhu.

Moc ráda bych album hodnotila jen z čistě hudebního hlediska, kde poznávám velmi zřetelně Raiviův vynikající, melodický styl, který dokáže oscilovat mezi lyrikou a dramatičností, důraz na akustickou zvukovou linku, ve které můžeme slyšet všechno, co tak intimně známe z alb Swallow the Sun, výraznou písňovou, vyprávěcí formu, prolnutou silně emocionálním podáním, ve kterém zní vábivý hlas Aleah skoro chladně a vzdáleně. Můžu napsat, že jsem si při poslechu užívala to, jak Raivio dokáže své hudební motivy aplikovat na ženský hlas, jak se dva výrazní tvůrci doplňují, aniž by sklouzli k banalitě, jak je v některých skladbách poznatelný Kai Hahto za bicími…jenže je těžké zachovat si odstup tváří v tvář příběhu, který se odvíjel paralelně se vznikem alba. Ve skutečnosti poslouchám desku, která uzavírá krátký život výrazné, nadané umělkyně a všichni zúčastnění vědí, že se pokračování její cesty nedočkáme.

Jihoafrická zpěvačka a skladatelka Aleah Stanbridge v dubnu tohoto roku podlehla rakovině a „Hour of the Nightingale“ je její epitaf.

Juha Raivio se jistě vyvíjet bude a napíše spoustu silných skladeb. Vzhledem k hloubce svého prožívání si odkaz Aleah ponese ještě dlouho skrz vlastní tvorbu a odlesky jejich společného života asi uslyšíme v budoucích albech Swallow the Sun. Po Aleah zůstane výjimečná práce zhuštěná v poslední desce, která má svou hloubku, váhu, šíři a schopnost letu. Rozhodně nejde o žádné kýčovitě sladkobolné dívčí zpívání. Aleah věděla, že odchází, a z každé písně zní hodně zralá výpověď o lidském osudu.

trees_of_eternity_hour_of_the_nightengale

Nezbývá, než album doporučit k poslechu. Zařadit ho mezi unikáty a finské rodinné stříbro. To, že vychází i na vinylu, je skvělá zpráva. Neopakovatelný projekt pro mě velmi symbolicky uzavírá významné počiny finské hudební scény roku 2016.

Image: http://www.metal-archives.com/

Trees of Eternity – Hour of the Nightingale

9.1

Písně

10.0/10

Originalita

8.0/10

Produkce

8.5/10

Zpěv

9.0/10

Nástroje

10.0/10

Klady

  • originální
  • unikátní
  • melodické

Zápory

  • nelze srovnávat

Podobné články

Recenze: Trees of Eternity – Hour of the Nightingale

About The Author
- - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odběr  
Upozornit na