Archeonic je groove metalová kapela z Mohelnice, která byla založena teprve před nedávnem – v roce 2016. Sestavu tvoří skladatelská dvojice Mik a Lerry z kapely Scenery, na kytaru hraje Rades, bývalý kytarista metalcorové kapely No Honey, a za mikrofonem stojí Martin, dřívější zpěvák experimentální kapely Edain. Místo bubeníka není zatím stabilně obsazeno. Jejich první minialbum na sebe po jejich vzniku nedalo dlouho čekat a tak tu máme „16th Dimension“.
Deska obsahuje celkem 5 skladeb a její poslech vám nezabere déle než 25 minut.
První skladba na albu se jmenuje „Stray Soul“ a dočkala se mimo jiné i svého lyric klipu. Po jeden a půl minutovém intru následuje zvuk kytar a skladba začíná.
V kontextu celého alba mne „Stray Soul“ zaujala nejméně, nemám výtky k instrumentální složce, ale konkrétně zpěv mi zejména v úvodní pasáži přímo nekoresponduje se zbytkem skladby.
Naopak druhou skladbu s názvem „Pariah“ bych označila za nejlepší skladbu alba. Je energická, chytlavá a splňuje to, co bych od kapely jejich formátu očekávala. Zpěv už mi ladí o poznání více a kytarová složka je pěkně propracovaná.
„Well of Knowledge“ pokračuje v podobném duchu jako předchozí skladba a já si zvykám na jejich rukopis, ale nezískala si mě tolik jako „Pariah“.
Jedna věc, která mi tu výjimečně vadí, je angličtina. Nějak se nemůžu zbavit pocitu, že v češtině by Archeonic vyzněli o něco lépe.
U „Essence of Solitude“ mám opět podobný problém jako u úvodní skladby a zpěv mne lehce tahá za uši. Abych stále jen nekritizovala, vyzvedla bych basu a instrumentální složku, která je opět velmi dobrým základem.
Závěrečná skladba „Why Just This Game“ je vyvedeným epilogem alba. Je nejrychlejší a nejenergičtější a refrén při hromadném zvolání názvu skladby se mi líbil a mé rozladění z první skladby tak bylo utišeno.
Jedna věc se Archeonic nedá upřít, a to ta, že „16th Dimension“ je snadno stravitelný kousek a vstřebáte ho již na první poslech. Jejich hudba je energická, agresivní, surová a jistě je zde i pevný, charakteristický rukopis. Bohužel zpěv a plochost nahrávky zapříčinila, že kytary nejsou tak výrazné a ustoupily před zpěvem a bicími do pozadí.
Každopádně Archeonic jsou teprve na začátku a mají velké možnosti, kudy se vydat a jak se dál vyvíjet.