Browsing: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

Německá Xandria se stává v symphonic-metalovém světě stále větším pojmem. Známí jsou pro své specifické hudební kompozice i pro početnou škálu zpěvaček, které se v tomto uskupení vystřídaly. Jaké je jejich nové EP Fire & Ashes? Úderná úvodní skladba Voyage of the Fallen dává fanouškům jasně najevo, že toto dílo se nebude ubírat směrem klasické Xandrie. Sbory a zcela jiné orchestry ve skladbě silně připomínají sousední Epicu v poněkud zjednodušené verzi. Nevyvážený zvuk nahrávky bohužel nedá vyniknout kytarám a sbory naprosto pohlcují i vokál půvabné Dianne. Druhá Unembraced se vyznačuje zvláště říznějším riffem a pěkným kytarovým sólem, jinak však fanouška…

Tohle není pohádka, ano, název nového alba nizozemských vypravěčů hororů je výstižný. Tito hororoví průvodci vás totiž tentokrát unesou do zdánlivě pohádkového světa čar a divů, pohádkový ovšem nakonec až tak moc nebude, jak se dalo od CARACH ANGREN čekat. Nizozemští symfonici nastolili v symfonickém black metalu vcelku slušný poprask svým debutovým albem „Lammendam“, po té následovala další a další alba a tito psychopati si vybudovali svůj originální svět, plný temných legend a dramatických příběhů zaobalených do hororového, černého hávu. Vždycky mě na kapele bralo ono zaujetí a dokonalé propojení jak black metalu s klasickou hudbou, filmovou hudbou a operními…

Do rukou se nám dostalo CD death/black metalové kapely z polského Kłodzka, Morior Axis. Tohle trio je aktivní od roku 2004 a vydaná má alba Sudetian Winter (2006) a Arsenik Gift (2010), na které se podíváme trochu detailněji. Po přečtení bookletku se dovídáme, že čtyři songy jsou zpívané v polštině, zbylé dva v angličtině. Další perlička se týká stopáže skladeb. V tomto bodě mě Morior Axis pobavili, protože každý song má přesně 6 minut! Celá deska začíná zostra písničkou Goldstadt. Bicí běží divoce jako stádo koní a celému songu určují velice rychlé tempo. Zpěvák a kytarista Nasir drtí skrz zuby…

INGRAIN je zcela nová skupina pocházející z Izraele. V dnešní době je spousta kapel pocházejících z exotických zemí, není to proto již nic nového, mě ovšem zaujal fakt, že Izraelci holdují mému oblíbenému žánru post-metal, přesněji řečeno post-black metal v tomto případě. Zaujal mě mystický, snový obal s třpytivým jelenem, celý cover je vyvedený v krásně fialové barvě. Logo kapely vypadá elegantně, tudíž to celé působilo lákavě a také slibně. Říkal jsem si, že pokud bude obsah zhudebněná podoba obalu, bude to nevšední zážitek. A ono to tak bylo. Nelituji toho, že jsem si na facebooku jednu skladbu pustil, moje…

Další poslové apokalypsy k nám míří z Polska. Očekávané album „Axiom“ od ortodoxních black metalistů INFERNAL WAR si rozhodně vezme pár životů z řad zbožných a získá si mnoho příznivců vyhřívajících se v ohních pekelných. Poláci se vždy vyžívali v extrémní formě černého kovu, dali by se nejblíže srovnat k rané tvorbě švédských MARDUK. Tedy výbuch granátu, z něhož se na vás vyvalí tlaková vlna bicích a riffů, smíchaných v jeden chaotický celek. Prostě a jednoduše sypačka vedle sypačky, krátké písně, jasně definovatelné, předvídatelné, ale jejich přímočarost měla neuvěřitelnou sílu rozmetat všechno na míle daleko. Black metal jak má být.…

Album „Antitheist“ od francouzských maniaků AD HOMINEM způsobí některým jedincům řadícím se doleva opět vrásky na tvářích. Ale co my s tím, jejich mínus, deska „Antitheist“ je výbušnina naplněná zběsilou energií a blackovou nenávistí, naplňující ty největší noční můry odpůrců této kapely a celkově druhu muziky, ve kterém se kapela vyskytuje. Již v úvodu musím zmínit, že mým nejoblíbenějším albem je deska „Dictator – Monument of Glory“, která u mě odstartovala vášeň, co se muziky Francouzů týče. Masivní, ostrý zvuk, kulometná salva bicích, Keiserův fanatický vokál, apokalyptické melodické výjezdy. Mám rád i starší tvorbu, ta je naopak více přímočará a…

Očekávané album britských elegánů PARADISE LOST je venku a nabízí se otázka, jak dopadl částečný návrat ke kořenům, jenž byl zřejmý jak z písní, které britové vypustili ještě před vydáním alba, tak dle aktivit hlavních person skupiny Gregora a Nicka. Zatímco Nick se přidal k death metalovým BLOODBATH, kde překvapil svým pořád kvalitním growlem, jenž zní jak ze samotných pekel i po těch letech, tak Gregor slaví své úspěchy s VALLENFYRE, kteří ukazují, jak se má dělat pořádně temný death metal a vrací mu jistou atmosferičnost a temnotu. Očekávání od materiálu byla veliká již proto, že první píseň vypuštěná do…

Trnavská death’n’rollová kapela Epistemy má už delší dobu venku debut, jenž nese jméno “Death in Agony“. A proč se na ně nepodívat trochu podrobněji. Album bylo nahráno v bzeneckém studiu Shaark a kapela si jej vydala vlastním nákladem. Na desce samotné bývalí členové kapel Darkside a Chemotherapy dokonale zúročili své nabyté zkušenosti a ve výsledku je to zatraceně dobře slyšet. Vše začíná minutu a půl dlouhým intrem, na které navazuje skladba “Death in Agony“. Pomalejší tempo, ve které zřetelně vyniká hlavní kytarová linka a hlavně syrová atmosféra, jež vlastně provází celé album. V dalším songu se ale vše o poznání…

Záblesk, čirý a jasný, ticho před smrtí pohltí výkřiky lidských bytostí. Tlaková vlna likvidující vše živé i neživé a jaderný oheň spalující lidské maso na popel. Nářek, křik a pláč, smrad pálícího se masa a obloha poseta radiací doprovázenou dýmem, vítejte ve světě NAURRAKAR. Jaderné částice přenášeny pomocí muziky mezi nic netušící oběti, které po poslechu skladeb zemřou v bolestech pod nánosem puchýřů na své pokožce. Kapelu NAURRAKAR jsem objevil teprve díky albu „Epilog Lidstva“, které mne překvapilo a skupina se pro mě stala jakousi další nadějí pro českou, black metalovou scénu. Hltal jsem onen špinavý zvuk, výrazné, nic dobrého…

Vítr a bouře řádí nad pouštní plošinou, jež spaluje smrtící slunce. Písek letící vzduchem zakrývá oblohu jako přikrývka smrti tak, že je celý prostor zahalený tmou a i sluneční záře stěží prostupuje k zemské půdě. Onen vítr ovšem smete písek z hrobů, které unikali před zraky lidí po dlouhou dobu. Kostry v otevřených hrobkách, mrtvé pohledy kamsi do nebes. Jen tak leží a znázorňují smutek z lidské existence a její konečnosti. GRAVEWORM a jejich nové album „Ascending Hate“ je jako vykopaná mrtvola, která nejspíš měla zůstat ležet v zemi napořád. Italové uměli vždycky přijít s kvalitní nahrávkou, s materiálem, ve…

1 36 37 38 39 40 42