Intolerant Tour se dostalo pokračování i letos, a to hned ve velkém. Kroky blackcore jednotky Torc směřovaly, samozřejmě krom účasti v Brně do Prahy, Německa, Plzně, Havířova a Kostelce nad Orlicí. Jsem velice rád, že se Torc rozjeli „do světa“, protože v jejich začátcích jsem se bál stejného osudu, jenž provází mnoho jiných českých, jinak ambiciozních kapel, tedy téměř neopustit hranice svého okolí. Při tom Torc patří, dle mého soudu, mezi to nejlepší, co může český underground nabídnout a při tom jsou nedocenění. Doufám a pevně v to věřím, že o Torc ještě hodně uslyšíme, ale zpět k večeru, který nám skupina naservírovala.  

Jako podnik vhodný pro Intolerant Tour, byl zvolen nově otevřený motorkářský klub a kavárna v jednom – Unleaded Coffee (na kávu se určitě stavím). Moje první kroky skrze vchod Unleaded Coffee se udály pár minut před šestou, kdy měli začínat blackcoristé se svou energicky devastující show. Unleaded Coffee mě ihned po rozhlédnutí se po místnosti mile překvapilo, ale zároveň jsem byl rozčarován. Hezká výzdoba, příjemné osvětlení, akorát jsem nepochopil dlouhý stůl a lavice uprostřed sálu, díky čemuž se v prostoru nedalo hnout, a kdyby chtěli fans řádit v kotli, tak asi těžko. Stát se dalo buď úplně v zadní  části místnosti u vchodu a baru, nebo přímo u pódia, avšak v minimálním volném prostoru, či v úzkých uličkách po stranách, kde ale chodili lidé. Velmi se mi líbil balkón, z něhož se dalo dobře fotit a natáčet, užívat si hezký výhled a především zvuk. Místa v jeho útrobách bylo dost, takže co oddělat velký stůl uprostřed sálu a přidat ještě nějaké to sezení na balkón, i když ani to by nebylo třeba. Hned by se uvolnilo místo před pódiem a lidé by si i tak měli kam kecnou na zadek. Jdeme se tedy konečně podívat na hudební produkci.

Čas jsem nesledoval, ale začínalo se později než bylo avizováno na události Intolerant Tour. Ono to výsledně ani nevadilo, neboť zahájení startu bylo opravdu zabijácké, a právě díky tomuto zpoždění stihlo více pozdních příchozích set Torc, kteří předvedli snad nejintenzivnější set, jaký jsem od nich zažil. Nevím, zda to bylo tím, že jsem kapelu dlouhou dobu neviděl, ale přišlo mi, jakoby byly songy trošku rychlejší, brutálnější a energičtější. Nebo to bylo mým nadšením z toho, že kluky konečně vidím, netuším. Malému prostoru u pódia hrála do karet jakási intimnost koncertů, protože blíže už fanoušek hudebníku býti nemohl a toho využívali někteří nadšení jedinci, zvláště tedy jeden, který si i zakřičel do mikráku.

Díky absenci otravně blikajících světel a přítomnému příjemnému osvětlení měly všechny koncerty příjemnou atmosféru, ale zpět k výkonu Torc. Zpěv Chuckyho, který dovede rozpoutávat opravdu solidní peklo, mi přišel mírně tišejší, ale v celkovém měřítku nebyl zvuk vyloženě špatný, zvláštně na první smečku večera. Jelikož frontman do svého počínání verval opravdu nemálo nasazení, jak má obvykle ve zvyku, zvládl by odkřičet koncert snad i bez mikrofonu a stejně by celý sál přeřval. Samozřejmě bylo zastoupeno debutní album „Tóny Annwnu“ a songy jako „Prodaní“, nebo pagan hymna „Cesta“. Především Brňáci propagují svoje poslední EP „Vzpomínky na slunce“, z něhož zazněl například nejvýraznější kus, od něhož jsem v onen večer dostal snad nejvíce do držky – „Unterschwein“.

Sól z Plzně jsem spatřil na pódiu kdysi dávno, v dnes již nefungujícím Brooklynu a tehdy se kapela nacházela na absolutním začátku, s pouhým bicí automatem, v odlišné sestavě a s k nepoznání jiným hudebním výrazem, no a co si budeme povídat, dopadlo to, jak ti co koncert viděli pamatují, špatně. Sól 2017 – to znamená nová sestava, nová tvorba, jiný výraz, výraz stojící vážně za to!

Už s prvními tóny jsem věděl, že to co následně zažiji, bude právě něčím, co jsem chtěl velmi dlouhou dobu zažít naživo, ale vždycky jsem měl na podobné skupiny smůlu, tedy depressive black metal, jenž si dovede absolutně zotročit mé pocity. Sól se nyní prezentují něčím, co by se dalo nazvat depressive/post-black metalem s folkovými vlivy. Muzikanti stáli rozmístění po malém pódiu a většinou stáli téměř nehybně, oděni v působivých bílých maskách a černých kapucích, díky čemuž působili anonymně, jakoby by byli oni sami tou depresí, tou melancholií bez tváře.

Jediným členem útvaru, který působil intenzivnějí a „akčněji“ než ostatní, byl bicman, kterého mě díky tomu bavilo sledovat a líbil se mi jeho kontrast s ostatními. Střední valivá tíživá tempa, protkaná nějakou tou rychlejší pasáží, obsahovala mnohdy až bezútěšné riffy, v určitých chvílích směřujících až k post-blacku, ale pozor, Sól se nebáli ani zpomalit a zjemnit svůj výraz, a to pomocí post-rockové lehkosti, či folkových pasáží, kdy Plzeňáci kouzlili hezkými melodickými motivy, jež obzvlášťnoval zpěvák svou flétnou (také mohla být hlasitěji, ale slyšet šla pořád obstojně, aby si to člověk užil).

Právě proto jsou Sól jedineční. Ve své muzice tvoří kontrasty, především ten folk působil opravdu strašně zvláštně. Nikoliv tak drásavě, jak mnohé jiné pasáže s nářkem zpěváka a bezútěšnými kytarovými „harmoniemi“, ale spíše snově a některé takové pasáže byly v určitých momentech až hypnotické. Zhruba v polovině setu jsem začal upadat do těžké melancholie, za což kapele děkuji, opravdu to působilo, jak mělo. Tohle jsem potřeboval cítit a mrzí mě, že Sól odsledovalo pouze pár návštěvníků a většinu počínání kapely nezajímalo. Za mě jeden z  nejlepších letošních koncertů, protože je mi jedno, jak kapely odehrají svoje písně s technickou přesností, zda udělají nějaké ty chyby (ano, u bicích občas byly, i dle slov kapely co se kytar týče, i z mého pohledu jsem drobnosti zaznamenal), ale důležitější je, zda má hudba emoce, jestli působí atmosférou a dokáže strhnout vaší mysl, s níž si skladby následně pohrávají a promítají jí ponuré obrazy. Pokud se zpětně podívám na instrumentální podání. Kytarové party mají Sól určitě velmi dobré, stejně jako písně jsou poutavě napsané, obsahují mnoho kvalitních melodických postupů. Bicí jsou spíše přímočaré, ale rovněž se často proměňují.  

Následujícím Bloody Obsession se omlouvám, ale nejsem death metalový příznivec a po tak melancholickém zážitku se Sól jsem neměl náladu na žádné „dělnické práce s buldozery“. Skupinu jsem přečkal venku, s občasným zaznamenáním dění uvnitř sálu a z toho, co jsem postřehl, mohu soudit, že pro death metalové fans to bylo určitě kvalitní počínání, já se však raději věnoval lidem, které jsem dlouho neviděl.

Co psát o skupině, již v poslední době vidím opravdu často a ona ne a ne zahrát špatně, abych o ní mohl napsat i něco jiného, než chválu, sebe tak nevykrádal a neopakoval se. Sekhmet měli, dle mého uvážení, nejlepší zvuk večera a tlusté struny obsluhoval nový baskytarista. Setlist je vesměs neměnný, a tak největší rozdíl v požitku koncertu bylo právě místo konání, kdy se díky osvětlení a mini prostoru lépe sledovalo počínání jednotlivých aktérů. Mohli jsme vidět veškerá gesta, pohyby, nebo záblesky odhodlání v očích. Jen mi, a to platí především pro Sól, chyběla nějaká ta mlha, jež by mohla hezky „dodělat“ atmosféru. Sekhmet hráli bez své klasické show, kdy se po pódiu pohybují zakuklenci v plynových maskách, žádný oheň, což je logické, takové divadýlko patří na větší pódia a alespoň jde vidět, že Sekhmet umí ovládnout sál samotnou muzikou. Ta totiž hovoří za vše a skupina tak opět prokázala, že umí (to samé dovedou také Inferno). Agares je v řadách Sekhmet už nějaký ten pátek a zdá se mi, jakoby u nich byl věčnost. Dokonale se k nim hodí, jak hlasem, tak svým vystupováním a řekl bych, že je s bandou dokonale sžitý. 

Délka reportu je důkazem a doložením mého nadšení z Intolerant Tour, které alespoň v Brně dopadlo na jedničku. Torc plní energie a nenávisti, Sól působivě a elegantně depresivní, Bloody Obsession uspokojili přítomné death metalisty, mě však nezaujali ani napotřetí a Sekhmet potvrdili své vysoké standardní kvality a pozici na scéně, jíž v rámci UG nikdo jen tak neohrozí. Unleaded Coffee se až na nějaké ty drobné výtky osvědčilo zrovna tak. Nashle na příštím Intolerant Tour!

Line-up:

Sekhmet

Bloody Obsession

Sól

Torc

Místo konání:

Brno, Unleaded Coffee

Fotky: Richard Kučera

O autorovi

Ze slov věty skládám pro iDnes a web Technet, společnosti Tiscali, Digital Plus a hudební stránky Marastmusic, Obscuro, Metalirium a The Haunted Mind. Navíc pracuji na své první knize a sbírce básní.

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x