Browsing: Obscurní zahrádka

Inception of Fall je mladá deathcore/death metalová úderka z Kroměříže, která byla založena v roce 2014 a nyní v konečně plné sestavě vydává svůj první singl, který se jmenuje „Burying Hopes“. Pokud se vám první počin smečky líbí, zpozorněte, protože Inception of Fall se 17. 2. opět zavírají do studia, aby nahráli druhý singl. https://youtu.be/QwjeCiyntVM Sestava: Jakub Maťo – vokál Adam Raška – kytara Daniel Doležal – kytara Karel Zeiner – basa Ondřej Pražák – bicí

J.J z Harakiri for the Sky je velice aktivním muzikantem, který neustále potřebuje ventilovat své osobní pocity skrze hudbu, a tak v roce 2014 založil projekt Seagrave. Seagrave byl čistě jeho dílem, jak má tento multiinstrumentalista ve zvyku a bohužel se albu nedostalo příliš velké pozornosti médií, nebo zájmu posluchačů. Šlo spíše o kolekci písní, na níž si pochutnali především fandové Karg, nebo Harakiri for the Sky. Projekt Seagrave se zrodil samozřejmě proto, aby zněl odlišně, než hlavní sólo projekt J.J – Karg a jeho domovská kapela, jinak by to příliš smysl nemělo. J.J na „Stabwound“ dal svobodu svým hudebním vizím,…

Asgard můžete buď milovat za jejich dlouhodobou věrnost 90. letům a své vizi, nebo je nemít rádi pro zpátečnictví a opakování již řečeného v archaické formě. Osobně se řadím někam mezi tyto dva tábory, protože jsem Asgard nikdy nepovažoval za nic výjimečného, ale jejich muziku bral jako takovou příjemnou zábavu na odreagování, nad kterým bych nemusel příliš přemýšlet. Kolem Asgard se toho v poslední době namluvilo mnoho. Taky aby by ne, Brňáci oslavili 30 let na scéně, přičemž pokřtili svou novou desku „Una maquina infernale“ (report zde).  30. let je opravdu hodně, a tak si člověk říká, proč takové jméno zůstalo…

War For War za sebou mají vydání kontroverzně přijaté desky „Illud temous“ (recenze zde) a úspěšné koncertování. Rovněž vyšla nová fošna Trollech – „každý strom má svůj stín“ (recenze zde). Je načase podívat se pod povrch do důlních šachet, do království tisíce žil, a rozebrat, jak došlo k této důlní činnosti, co ji provázelo a co čekat příště, plus navštívit říši, kde každý strom má svůj stín.  Zdravím tě, Lorde Morbivode! Album vydané pod hlavičkou War For War sklidilo velice různorodé reakce. Co říkáš na přijetí desky a čekal si takové reakce? Jak jsi celkově spokojený s šířením desky a…

Tak a máme po Slavících. Kromě pár vzrušených debat na sítích jsme se jinak z téhle kašpařiny o české hudbě nic nedozvěděli, a o české metalové hudbě už vůbec, takže můžeme čtenářům Obscura prozradit jen jedno. V hledání nejlepšího českého metalového alba tohoto roku nepromluvily ani oděvní součásti typu svrchník, ani názvy knih Franze Kafky, ani citrusové plody. Přeci jen, naše redakce raději poslouchá hudbu, takže i letos zůstaneme hlavně u ní. Pro ty, kdo si myslí, že česká metalová scéna vypadá zhruba jako v osmdesátých letech a vůbec nic se v ní nepohnulo je asi zbytečné dokazovat opak. Pro ty, kdo nezlomili nad…

Hlavní projekty Lorda Morbivoda v posledních letech provázel neduh docházejícího dechu. Alba Trollech a Stíny Plamenů – „Vnitřní tma” a „Propadlé vody” mě absolutně vůbec nebavila a přišla mi spíše jako motání se na sebou vytvořených, známých územích, kde však tento skladatel se svými kumpány zabloudil. Jediné, co si drželo svoji míru šílenosti a mimořádnosti, byla Umbrtka a nadprůměrné kvality měl i funeral doomový projekt Quercus, o němž se však tolik nemluvilo.   Zatímco v Plzni vévodili Mallephyr a Panychida, tak Stíny přišly s albem „Šum v pološerech”, které na mě působilo jako takový návrat ke kořenům a s konečně…

Přichystali jsme si pro vás rozhovor s velmi ambiciózní českou kapelou Exit Empire, která se letos objevila na naší hudební scéně. Na otázky nám odpovídali všichni tři členové kapely – Rafael (zpěv), Timmy (kytara) a Přema (bicí): Exit​ ​ Empire​ ​ je​ ​ jméno,​ ​ které​ ​ se​ ​ na​ ​ české​ ​ scéně​ ​ objevilo​ ​ teprve​ ​ letos.​ ​ Jak​ ​ byste​ ​ se představili​ ​ našim​ ​ čtenářům,​ ​ kteří​ ​ o​ ​ vás​ ​ ještě​ ​ neslyšeli?​ ​ Jaký​ ​ styl​ ​ hudby​ ​ hrajete? Rafael (zpěv): Ahoj!​ ​ Na​ ​ tohle​ ​ většinou​ ​ odpovídáme,​…

Rockeři a metalisté se někdy berou příliš vážně. Vezměte si třeba Gene Simmonse, který fištrónsky věští smrt rapu v době, kdy rap naprosto dominuje veškeré populární kultuře, a kdy se rap dokázal revitalizovat impulzy právě z rockové muziky (trap, punková verze hiphopu, poslední dobou čerpá ze screamo a metalu). Úplně do očí bijící příklad jsou některé black metalové počiny, které hraničí se sebeparodií (proto taky obliba black-metalových parodií…). Metal má prostě skony k melodramatu (slyšeli jste někdy o symfonickém hiphopu …?) a tím – jako to bývá i u lidí – i k jisté sebestřednosti. Pak je tu grindcore. Drzý…

Degoryen patří mezi ty kapely, které přivál prach času z hlubin zapomenutého undergroundu. Tím myslím hudební tělesa, která se na scéně pohybují delší dobu, ale štěstěna jim nepřála, a tak nemají arsenál alb, jaký by mít měla a nejsou vystavována zájmu, jež by zasluhovaly. Takto bych vám mohl představit Degoryen. Kapela vznikla v roce 2008, avšak letos přišla se svým debutem zvaným „Samorost“. Smečka z Moravského krasu si získala renomé především na moravských bojištích, kde rozsévala hrůzu a chaos ve velkém  množství koncertů. Pro fanoušky znající tvorbu Degoryen díky mnoha navštíveným koncertům, je poslech studiové produkce zvláštním pocitem, alespoň já…