Browsing: Obscurní zahrádka

Remedy Remains je šumperská melodic-metalcorová kapela, která vznikla roku 2014 a od té doby odehrála desítky koncertů, jak v České republice, tak i v zahraničí. Členy kapely jsou Martin Svítil (vokály, kytara), Adam Vepřek (baskytara, vokály), Michal Kašpar (kytara) a Matouš Felner (bicí). V roce 2015 vydali nové EP „2015“ a o rok později singl s videoklipem „Shards & Scars“. Nicméně po Agressive Music festivalu v témže roce se rozhodli dát si pauzu, která trvala skoro dva roky. Teprve na jaře roku 2018 se kapela rozhodla znovu dát dohromady a vydala singl „Timeless“ se kterým sjela pár comebackových koncertů. Na…

V minulosti jsme Vám již kapelu Immersion představili, nicméně věříme, že opakování je matka moudrosti, takže při příležitosti vydání jejich nového singlu se na kapelu pojďme podívat trochu podrobněji. Vše začalo v roce 2015, kdy se zpěvák (Adam Gonek) připojil k bubeníkovi (Braňo Eisner) a kytaristovi (Peťo Poláček), kteří spolu už předtím asi 2 roky hráli a rozhodli se hledat ostatní členy do kapely. Peťo chtěl být původně basákem, což by byla zřejmě škoda, protože jako kytarista je velmi talentovaný. Po několik měsíců byl tedy Peťo basákem a jeden jejich kamarád (Miroslav Galgánek) toho času kytaristou. Toto se však stalo…

0-1-000-1-00-111-00-1-0… Tak by mohl vypadat asi nejstručnější popis desky „Lifepiecer“, která vznikla při projektu The Options. Když jsem se dozvěděla, že za touto řadou jedniček a nul se skrývá pouze jeden jediný člověk, spadla mi brada. Sad, djentový frajer vystupující pod touto přezdívkou, všechny songy sám vymyslel, sám zahrál na všechny nástroje a dokonce si sám nahrávky zvukově ošetřil. Na desku si pozval pouze hostujícího zpěváka a také pořádá čas od času koncerty, kde mu pomáhají další hosté, aby se gig mohl vůbec uskutečnit. Celé album je řádně dunivé a má hloubku, přesně tak, jak má pravý djent vypadat. I…

Názov debutového albumu tejto americkej rockovej speváčky síce zaváňa klišé a videoklip k rovnomennej skladbe, kde na party s mladými dievčatami kolabujú starčekovia by mohol niekoho zmiasť a odradiť, ale v tvorbe Diamante sa toho našťastie skrýva ďaleko viac. Ja som sa prvýkrát dostala k jej skladbám úplne náhodne, keď som na youtube objavila videoklip ku skladbe ´Had Enough´  a porovnala  verziu od Diamante s pôvodnou od Lower Than Atlantis. Nová verzia mala oveľa silnejšiu atmosféru a už pri prvom posluchu bolo jasné, že Diamante je majiteľkou krásneho rockového hlasu. Pred pár mesiacmi  dokonca spolupracovala so spevákom Bad Wolves na skladbe ´Hear Me Now´. Odvtedy sa na svetlo sveta…

Funeral Winds jsem poprvé zaznamenal díky již se nekonajícímu festivalu Hell Fast Attack, na němž kapela vystoupila v nočních hodinách před dvěma lety a předvedla velmi ortodoxní a přitom atmosferický (ta atmosféra byla skutečně působivá) koncert. Funeral Winds je vlastně jednočlenný projekt multiinstrumentalisty (bicí nahrál M. Z. Inversus), který si říká Hellchrist Xul a naživo se obklopuje pódiovými muzikanty (hudebník ale téměř neustále bojuje se sestavou, momentálně hledá nové hráče a není to tak dávno, co byla sháňka po bubeníkovi, a to se opakuje opětovně). Funeral Winds je klasický případ kapely/projektu, jenž je zadušen nánosy prachu zapomnění, pohybujíc se v…

Formace Et Moriemur, o které se někdy mluví jako o české doomové „superskupině“, si u užšího spektra obecenstva libujícího si ve věcech nekrotických již dobylo uznání, jejich ambiciózní třetí deska Epigrammata ale míří výš a dál, než co jsme zatím od nich mohli slyšet. Že tento počin skupiny, v níž působí současní či bývalí členové nyní už zaniklé kultovní doomové kapely Dissolving of Prodigy a předních zástupců domácí metalové scény Self-Hatred a Panychida, je ambiciózní a svým způsobem unikátní, je jasné už ze stručného popisu toho, do čeho se kapela na Epigrammata pustila: crossover doomu a death metalu ve stylu My…

Ad Hominem – jedna z nejkontroverznějších kapel na BM scéně, a zároveň jedna z mých vůbec nejvíce oblíbených jednotek na black metalovém poli, která kope do tématického vosího hnízda s každou svou nahrávkou. Kapela si mě získala především deskou „Dictator: A Monument of Glory“. Monumentem, který byl vystavěn na základech majestátní atmosféry, zničujícího zvuku a zvířecí bestiality. Předchozí nahrávka „Antitheist“ to měla těžší. Ubylo znaků z dob minulých. Zvuk neměl takovou destruktivní razanci, ale mě se zamlouval industriální nádech a celkově misantropické vyzařování skladeb, plus lyrická část, která se věnovala aktuálním tématům ve světě, a to dost odvážným a provokativním…

Gorgonea Prima se poprvé představila v roce 2008 se svým EP počinem „Behind the Border of Abnormality“. To, co však z kladensko-pražské EBM flotily učinilo na poměry ČR unikát, bylo především debutové album „Black Coal Depression“. Podobný mix elektroniky a black metalu u nás neměl obdoby. Gorgonea Prima se začala rozpínat i mimo naše hranice. Chladná, náladou misantropická hudba, kosmické UFO převleky, to vše posluchače vtáhlo do svých útrob jako černá díra v temných hlubinách kosmu. Vliv mých oblíbenců Aborym byl samozřejmě patrný. Gorgonea Prima se po sedmi letech vrací a za zády má vlivný lebel Metalgate. Nový label, „nový” parťák…

Český grindcore je pověstný svým svérázem a osobitostí a mezi českými kapelami patří Mincing Fury jednoznačně k těm osobitějším. Kapela je aktivní od začátku tisíciletí a s novou deskou Thousand Years of Emptiness dokazuje, že se rozhodně nechystá na odpočinek. Nahrávka mimochodem dostala od Obscura velmi kladné hodnocení, a také jsme ji zařadili k deseti nejlepším českým deskám loňského roku. O aktuálním dění i o minulosti a formování kapely jsme mluvili s vokalistou Reefem, nejdéle působícím členem kapely, který má také v režii pořádání festivalu Antitrend v Žabčicích. Mohl bys představit kapelu deseti slovy? Mincing Fury and Guttural Clamour of Queer Decay. Ale to je…

Jake Loves Space  je mladá kapela z Brna, o které se zatím příliš neví. Hudebníci teprve zkouší svoje schopnosti, ale nutno podotknout, že v nich dřímá jistý potenciál, který se dá jen ztěží ignorovat. „Space Party“ se to snaží uhrát na žánrovou rozmanitost a otevřenost. Proto jsou písně proměnlivé a střídají tvrdé, klasicky corové pasáže s až popovými refrény, přičemž v tom všem se sem tam mihnou i elektronické vlivy. Zní to prostě jako diskotéka, rádiový popíček a brutální, až nemocný core.  Skladby tak riskují odsouzení od těch jedinců, kteří nepochopí srandu. Pochválit musím zvuk, protože na to, že si…

1 2 3 4 6