Jake Loves Space je mladá kapela z Brna, o které se zatím příliš neví. Hudebníci teprve zkouší svoje schopnosti, ale nutno podotknout, že v nich dřímá jistý potenciál, který se dá jen ztěží ignorovat. „Space Party“ se to snaží uhrát na žánrovou rozmanitost a otevřenost. Proto jsou písně proměnlivé a střídají tvrdé, klasicky corové pasáže s až popovými refrény, přičemž v tom všem se sem tam mihnou i elektronické vlivy. Zní to prostě jako diskotéka, rádiový popíček a brutální, až nemocný core.
Skladby tak riskují odsouzení od těch jedinců, kteří nepochopí srandu. Pochválit musím zvuk, protože na to, že si kapela celý materiál nahrávala sama, bez dohledu nějakého toho profíka, je produkce pěkně poslouchatelná. I když bicí mohly být více přitvrzeny, basa je taky neslyšitelná, ale to jsou už jen detaily a spekulace. Na druhou stranu musím pochválit to, že v diskotékových popěvcích produkci ovládnou samply a zpěvy, přitom v tvrdých chlívech se zvuk dokonale přeorientuje na syrový až temný. Ono to k sobě sedí a funguje to, neptejte se mě však jak.
Jake Loves Space se královsky baví a tak baví i posluchače. Pokud tedy skupinu neodsoudíte za vlezlost, nebo za přílišnou komplikovanost. Že k sobě tyto slova nesedí? V tomto případě neplatí zaběhlá pravidla a záleží na každém, jak bude muziku JSL vnímat. Je docela sranda, že mě nejvíce baví právě až diskotéky, v nichž exploduje energie a vy se skutečně ocitnete na nějaké mimozemské párty v níž se nadopujete omamnými látkami. Celkově si při poslechu kolekce písní budete připadat, jako na LSD s partou mimozemšťanů.
Nejsilnějším aspektem „Space Party“ je zpěv. Growly mi nepřijdou nijak zajímavé. Působí na mě jako mnohé další podobné hrdelní projevy z corové škatule, leč v tomto případě mu není moc co vytýkat a svojí úlohu splňuje, jak má. Co hrdlo vokalisty činí výjimečné, je právě čistý zpěv, který je opravdovým zpěvem, ne nějakým trapným pokusem o napodobení svých oblíbenců. Vokály jsou kvalitní a pevné v kramflecích i ve výškách, do kterých frontman většinou míří, a věřte, že si to pěkně dává i naživo. Závěrem, album je prostě tak chytlavé, energické a pozitivně naladěné, že si jej musím pouštět znovu a znovu a nějak extra neřeším případné nedostatky, jako je občasná kostrbatost vývoje skladeb. Především pak „110 Crew“, nebo „Tonight“ mě vždy vystřelí do hvězdných dálek, v nichž se dokonale odreaguji od muziky, kterou běžně poslouchám.
Jake Loves Space na svém debutovém EP počinu „Space Party“ tvoří ujetý mix metalcoru, místy až deathcoru, který si podává ruce na mimozemském tanečním parketu s mezigalaktickou diskotékou. Mix úmyslné vlezlosti a zároveň komplikovanosti mnozí nepoberou, stejně jako změny pozitivních nálad a až temných prasečin. Jiní se budou bavit nad těmito šílenými ujetostmi, je to prostě sranda, kterou člověk musí brát s dávkou nadhledu, bez slepého předběžného odsouzení. Nejdůležitější ovšem je, že ať už „Space Party“ provokuje, nebo může působit místy nepřirozeně, je plné muzikantských výkonů, které musíme brát v potaz. Těším se, až se Jake Loves Space sžijí jako jeden hudební organismus a svojí vesmírnou párty dovedou na vyšší mety.
Tracklist:
1.110 crew
2. Space Party
3. Tonight
4. Again
5. I´ve Enough
6 Meow
7 The Change
Sestava:
Petr Jelínek – vokály
Jakub Švehla – kytara
Jan Chytrý – bicí
Dominik Kuře – basa, kytara, vokály
Žánr: metalcore/trance/pop
Země: Česká Republika
Label: vlastní vydání
Datum vydání: 20.10.2017
Délka: 25:36
Recenze: Jack Loves Space - Space Party
0.00
Klady
- Čistý zpěv
- Zábavnost
- Snaha o originalitu
- Hráčské výkony
- Kontrasty nálad
Zápory
- Chce to více se sehrát a svůj výraz ještě vypilovat
