Recenze: Introspection – Nihilistic Hatred

0

Introspection je kapela původně z Brazílie, která v loňském roce přesídlila do Ruska. Za třináct let své existence vydala tři dema a dvě dlouhohrající desky, z nichž nejnovější „Nihilistic Hatred“ (2018) si dnes představíme.

Do alba posluchače uvede intro. Kvílení koní a chladných zbraní v doprovodu fanfár při jářku krvavé bitvě s jemnými klávesovými ozdobami předznamenává pořádný nářez, jenž následuje hned v první skladbě.

První skladba vskutku po krátké předehře nešetří ráznými kytarami, bicími, ba ani vokály. I v blackmetalu se dá stavět na čtyřech akordech a v těchto variacích působí velice živě a energicky. Části skladby se dvakrát zopakují a mizí ve ztracenu.

Druhá věc se rozjíždí řezavými kytarovými vyhrávkami, které sjedou časem níže, aby vyčistily prostor zpěvu. Zatím se vše drží v rychlejších tempech, což krásně navozuje temnou, drsnou a nakládající atmosféru, emoce nelze ponechat stranou. Vše je ostré, řízné, surové, a přitom to sedí dohromady v lehké špinavosti. Možná jsou kytary až trochu moc v popředí na úkor bicích, o base ani nemluvě, vokál se snaží prosadit, avšak síla kytar je neúprosná. Malinko lepší mix by byl na místě. Drsnost vokálního projevu je stále čitelná, avšak kromě toho by se v těchto nápadech mohl prosadit víc. Chvílemi by mohl být lépe sladěn se zbytkem kapely. Druhý song mizí do fade-outu a nastupuje děsivá signální siréna ohlašující nástup dalšího songu.

Třetí song nastupuje velmi těžkopádně a svérázně. Brzy se s vokálem rozjede do větší sypačky, po níž lámavými riffy přejde do krásné instrumentální pasáže, velmi hutné a barvité, avšak stále drsné a chladně děsivé. Celé se to s druhou slokou opakuje a najednou končí. Čekal bych více tématicko-motivické práce a nějakou další přidanou část, jinak je song velmi zdařilý.

Čtyřka na tomto albu je opět v rychlejším tempu a načíná již druhou polovinu tohoto alba. Je to nečekaně v dosti podobném duchu. Vše sedí, odsejpá, nicméně postupy kapely se zdají být vyčerpány, kromě kytarovo-snarového zakončení.

Nápaditost opět dodává prolog k dalšímu kousku. Tento zazní v podobě čistého ženského hlasu v ruském jazyce, v doprovodu krkavců a zvonů, a je následně rozbit nástupem kapely, již nyní doprovází klávesy imitující sbory. Klávesy odezní a zůstává čistá riffovačka s bicími, basa je nejspíš přítomná, jenže její tóny zůstávají zastřené a doplňují kytaru tak kvalitně, až si ji nejsem schopen vychutnat. Po šestiminutovém nářezu přichází krásně těžkopádná pasáž připomínající Carpatian Forest. Občas, pravda, lze dunění baskytary zaznamenat, hrají-li kytary vyšší tóny a basa je v nižších polohách, nicméně pro její čitelnost je to docela málo. Co se kytarových partů týče, jakožto ne zrovna zkušený kytarista jsem docela rychle dovedl převést tóny i na krk své kytary, čímž chci říct, že zde není užito zrovna moc techniky, avšak záruka pořádné hudební smrště je zaručena. Vokál si drží stále svou chraplavou polohu, je víceméně monotématický.

Kapela připomíná hodně svých předchůdců, i když v detailech má své osobité kouzlo. Přestože mě Introspection čistě poslechově docela bavili, při trošku detailnější analýze jsem nacházel čím dál více jednoduchosti, což v kombinaci s rychlými tempy, které provází celé album, sice nenechá posluchače v klidu a pořád mu to dodává jistou dávku temné energie, ovšem po několikátém poslechu se skladby docela ohrají. Harmonická nápaditost je tak akorát na hranici otřelosti, rytmická sekce ji drží pohromadě, jenže ona absence basové výraznosti jí dosti ubírá na projevu. Když to dám dohromady se zkresleně zabarvenými vokály, které jsou po většinu alba téměř neměnné, postrádám trochu více nápaditosti. V kytarách se neobjevují ani melodické vyhrávky, ani sóla či méně tradiční kytarové efekty jako například flažolety apod. Ne, že by to bylo nutností, stylově album zapadá do syrovějšího blackmetalu, kde se s takovými prvky ani nemusí počítat, ale i bez nich by se dalo s kytarou vykouzlit více. Album má dohromady 26 minut.

 

Recenze: Introspection

6.4 Typický blackmetal

Klady:
Atmosféra
Ostrost
Nářez

Zápory:
Technická jednoduchost
Mix/Master skladeb
Jen 26 minut hudby

  • Skladby 7
  • Originalita 6
  • Produkce 7
  • Zpěv 5
  • Instrumentální složka 7
  • User Ratings (0 Votes) 0
Share.

About Author

Harfista, multiinstrumentalista, umělec, recenzent. Evil=livE

avatar

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Odběr  
Upozornit na