Jak asi bude znít folk metal, když z něho odstraníme metal? Najít odpověď na tuhle otázku mi pomohlo již třetí album polské kapely Merkfolk, kterou mohou čeští fanoušci znát už z několika koncertů, které zde kapela odehrála, a ze dvou desek. Zatímco první a druhé dlouhohrající album se nese ve svižném energickém a tvrdším duchu plném agresivních growlů, poslední album “Echo“ je úplným opakem toho, čím se doposud kapela prezentovala. Takže growl, elektrické kytary ani svižné a úderné bicí nečekejte, bude to opravdu klidný a oddechový poslech. Nikoliv ale nudný.

“Echo“ je čistě akustický počin, který vyšel v polovině roku 2020. Obsahuje celkem 15 skladem, které jsou všechny v jejich rodné polštině, což osobně oceňuji. Merkfolk prošli za posledních pár let již několikrát personální změnou na postu zpěvačky, ale současná sestava na mě působí zatím nejvíce celistvým dojmem. Kapela navíc do svých řad kvůli akustickému albu přijala další zpěvačku, díky čemuž zní skladby ještě o něco melodičtěji. Už během prvního songu jsem si uvědomil, že si budu muset při recenzi držet odstup od jejich dřívější tvorby a moc nesrovnávat, protože se jedná o úplně jiný styl. A to i přestože se na albu nachází krom novinek i coververze z jejich starších alb.

Oba ženské vokály se krásně a harmonicky doplňují už od první skladby “Paliły się dęby“. Nejlépe pak podle mě vyniknou v songu “Dwa wina“. Na albu je celkově znát náležitá hudební řemeslnost, s kterou bylo celé dílo vytvořeno. Však se taky nejedná o žádný nováčkovský první počin. Libí se mi čitelnost jednotlivých zvukových linek, a to ať už jde o kytaru, housle nebo harmoniku, od bicích až po samotné vokály. Musím taky ocenit celkovou zvukovou čistotu celého alba a jeho celkové vizuální zpracování. Pomalejší, až melancholicky zadumané melodie ve skladbách “Popioły“ nebo “Pola i łąki“ se střídají s veselými a živými skladbami “Młyn Bałtaragisa“ a “Dwa wina“, které skoro až vybízejí k tanci. Musím se přiznat, že s novinkami na “Echu“ jsem nijak hudebně nebojoval a libí se mi, ale taková moje chvíle nejistoty přišla v době, když jsem se doposlouchal ke skladbám, které již znám z alb předcházejících, a to “Topielica“, “Wiosna“ a “Woi Kupała!“. Zde jsem hodně přemýšlel, jestli se mi nové verze libí, nebo ne, nicméně po par posleších jsem si zvykl. I tak si ale stále raději pustím původní řízné a divoké verze těchto skladeb.

Jak tedy vlastně zní folk metal, když z něj odstraníme metal? Celý počin je dobře poslouchatelný, někdy relaxačně uspávající, jindy zase melodický a svižný. Leč nejedná se o songy, na které budou fanoušci na koncertech v kotli prolévat litry potu, ale spíše si je poslechnou v klidu s pivem v ruce. Album je dobré a myslím, že v konkurenci jiných folkových alb se jen tak neztratí. Přesto ale doufám, že následující album se opět ponese v duchu klasického podání jejich verze folk metalu, protože by byla škoda přijít o živelnou a divokou atmosféru, kterou tahle polská smečka na koncertech dokáže vytvořit.

8.2 Fajne
  • Skladby 8
  • Originalita 7
  • Produkce 8,5
  • Zpěv 9
  • Instrumentál 9,5
  • Hodnocení Čtenářů (4 Hodnocení) 8.5

O autorovi

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
Keagan
Admin
24.5.2021 20:56

Asi největší problém s albem mám ten, že furt čekám na nějakou tu ráznost na, kterou sem u Merkfolk zvyklý, ale jako poslechnovka dobré, jen na akusticky koncert bych asi nešel, od Merkfolk čekám fakt ten metal .. Ale změna je holt život.

1
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x