Rozhovor s kapelou Sandonorico

1

Kvalitních a hlavně originálních symphonic metalových uskupení není v Česku mnoho. Kapela Sandonorico má však slušně nakročeno k tomu, aby posunula laťku tohoto hudebního žánru zase o kousek výš. Obscuro.cz vyzpovídalo kmenové členy Zuzanu a Lukáše.

Ahoj! Na úvod se čtenářům Obscuro.cz prosím představte. Kdy jste vznikli a co máte za sebou?
Zuzana: Nápad jako takový vznikl u mě asi někdy na střední škole. Realizovat jsem ho začala ale až v roce 2011, kdy se ke mně přidal klávesista Karel Kořínek, se kterým jsme psali většinu věcí a který se stal základním kamenem kapely. Začali jsme hledat vhodné členy, což se ukázalo jako největší oříšek. Do roku 2015 jsme v různém složení odehráli koncerty po českých klubech a různých akcích. Nicméně se však nepovedlo najít správné lidi, kteří by spolu souzněli, měli dostatečný zápal a čas, stejný přístup k věci, nebo odpovídající hudební úroveň. Na základě nesouladu a neustálých změn se tedy původní Sandonorico rozešlo v roce 2015.
Ovšem díky tomuto rozchodu se začali dít další věci. S Lukášem Frýdou se známe od střední školy, kde jsme také už spolu tvořili. Vždy jsem ho vnímala jako svého zásadního hudebního partnera, takže jsem moc ráda, že po delší odmlce, kdy se Lukáš přestal tvorbě věnovat, se do toho znovu pustil zrovna se mnou a pro Sandonorico. Nebojím se říct, že se mi splnilo nemalé přání. Sandonorico tak nabralo vytoužený směr po všech stránkách.

Vaše první nahrávky jsou opravdu skvělé! Můžeme čekat v budoucnu nějaké koncerty? A co všechno chystáte?
Zuzana: Ano, to bychom rádi. Jedním z našich cílů jsou živé koncerty. Rádi bychom hráli co nejvíce a klidně i vyrazili za hranice Česka. V současnosti hledáme stálé členy. Tentokrát už vím, na co si dát pozor a jak to efektivně pojmout. V podstatě to vypadá, že už nám chybí pouze bubeník, ale ani místa kytary, basy a cella nejsou ještě napevno uzavřená. Takže tímto i avizujeme, že místo je ještě volné a každý skvělý, nadšený a spolehlivý hráč bude vítán, neváhejte se ozvat.

Lukáš: Dále pracujeme na dopsání a dotočení koncepční desky „Nová ZeMě“ a na natočení videoklipu pro singl „Říše věků“. Doufáme, že na podzim by se mohlo zadařit. K tomu všemu jsou však zapotřebí určité prostředky, a tak doufáme, že se nám podaří sehnat dostatek peněz k jejich realizaci. Nějaké vyhlídky tu jsou. Nicméně kdyby někdo ze čtenářů rád investoval do českého symfonického metalu a chtěl by nás podpořit ať už finančně či nějakou službou, tak ať se nezdráhá nám ozvat, my jsme připravení.

Tvorba kapely Sandonorico je hudebně opravdu rozmanitá, kde se inspirujete a máte nějaké hudební vzory?
Zuzana: Určitá rozmanitost byla cílem. Naše první tři singly – Říše věků, Kurtizána a kněz, Nový den – mají každý jiného spoluautora a pocházejí z různého období, takže tam je to skutečně znát, proto jsme je vybrali k natočení, ukazují náš záběr.
Co se týče mé inspirace, tak je to hodně o mě. Píšu o tom, co vidím, vnímám a cítím v sobě a kolem sebe, a to zpracovávám. Pojetí i témata už závisí na tom, pro co a pro koho píši. Sandonorico je symphonic metal a tomu odpovídá i určitý dramatičtější přístup, koncepční způsob psaní i závažnější náměty. Co se týče zpěvu a hudby tak ano, mám své oblíbence, kteří mě určitým způsobem nasměrovali. Největším z nich je bývalý zpěvák kapely Kamelot Roy Khan, dále Devin Townsed, Natasha Schneider (Eleven), Masterplan, u nás asi Petr Muk a Zuzana Navarová, Lukáš mě přivedl na Silent Stream of Godless Elegy, kde mě zaujala hlavně jejich lidovost a syrovost. Zajímavé je, že všichni zde jmenovaní jsou nejen báječní zpěváci, ale také výrazní autoři. Většina z nich bohužel už nežije anebo aktivně nehraje. To je také zajímavé… (smích). Z klasiky jsou to asi ta nejznámější jména. Beethoven, Stravinskij, Mozart, Bach, ale hodně mám ráda i hudbu filmovou. V Čechách mě například oslnil Petr Hapka svou hudbou pro pohádky Deváté srdce či Kráska a zvíře. Hmm…také všichni mrtví (smích).

Lukáš: Já jsem vyšel z tradice tzv. vážné hudby a pak klasického hardrocku a metal. (Deep Purple, Jethro Tull, Black Sabbath, Judas Priest, Iron Maiden…). Teď si nejvíc ulítávám na black metalu (Behemoth, Dimmu Borgir). Stejně jako Zuzka mám moc rád Devina a jemu podobné.

Kapela si prošla během let několika změnami, jaký je současný počet jejích členů? A rozroste se do budoucna?
Zuzana: Současný počet muzikantů by měl být šest až sedm. Jedny až dvoje klávesy, violoncello, kytara, basa, bicí a zpěv, potažmo growl v podobě již započítaného člena kapely. Nějaký nárůst neplánujeme. Jediné, co bychom rádi, aby i symfonika byla co nejživější, ideálně natočená přímo orchestrem.

Zuzko, tvůj hlas je neskutečně variabilní a neobvyklý. Krom vystupování navíc samotný zpěv i učíš, co tě k hudbě přivedlo?
Zuzana: Děkuji. Já jsem v hudební a i učitelské rodině vyrůstala, takže to samo vyplynulo. Můj táta je skvělý banjista a výrobce nástrojů – banjí a mandolín. Hrál v poměrně úspěšné, dnes už neaktivní bluegrassové kapele Oáza a stále občas ještě hraje v jiném seskupení. Od mala nás se sestrou bral na různé festivaly a hrál a zpíval si s námi, sám má nádherný basbaryton. Máma je zase klavíristka a vystudovaná hudební pedagožka, nyní je ředitelkou základní umělecké školy. Jako malá jsem chodila do hudebky na spousty předmětů. Vzhledem k tomu, že mi to všechno šlo bez větší námahy (na rozdíl od jiných věcí), cesta byla jasná.

Zuzana

Lukáši, slyšela jsem, že mimo Sandonorico působíš i ve Státní opeře. Máš ještě nějaké další projekty? A co tě ke zpěvu přivedlo?
Lukáš: Ke zpěvu mě přivedla v podstatě náhoda. Na pražské konzervatoři jsem vystudoval skladbu a zpěv jsem provozoval pouze amatérsky – jako koníček. Po absolutoriu konzervatoře jsem pokračoval ještě rok ve studiu na Akademii múzických umění v Praze, odkud jsem ale po vzájemných neshodách s kantory odešel. Měl jsem totiž úplně jinou představu, jak má vypadat současná hudební tvorba.
V té době přišla překvapivá nabídka od Pražského filharmonického sboru, abych s nimi jel jako výpomoc na zájezd do Izraele. No a tak to vlastně všechno začalo. Od té doby jsem se snažil ve zpěvu zdokonalovat a po několikaletém působení v Pražském komorním sboru jsem v roce 2008 nastoupil do angažmá ve Státní opeře Praha, kde jsem doposud.
Krom klasické hudby jsem působil 3 roky v jazzrockové kapele „NA Chvíli“ jako klávesista. Občas si rád zazpívám nějakou muzikálovou písničku. K tomu mám také pár žáků a občas dělám i barmana (smích).

Jste jednou z mála kapel řadících se do symphonic metalu a zároveň zpívajících česky. Má na starosti hudbu a texty jeden člověk, nebo to máte rozděleno?
Lukáš: Zuzanka píše všechny texty. Co se týče hudby, tak základ a hlavní nápady by měly být moje, na vokálu pracujeme společně.

Máte nějaký cíl, kterého chcete s kapelou dosáhnout? Ať už se jedná o místo, kde byste si chtěli zahrát nebo hudební prvek, který byste do tvorby chtěli zařadit. Jakým směrem se kapela bude ubírat?
Lukáš: Naše cíle jsou neomezené! (smích)
Ne, teď vážně: Rádi bychom oslovili co největší počet fanoušků a na českou scénu přinesli možná trochu jiný pohled na symfonicko-metalovou hudbu…

Zuzana: …a bylo by třeba krásné, kdyby se z koníčka stalo povolání a mohli se tak tomu věnovat naplno.

Díky moc za rozhovor. Je něco co byste chtěli vzkázat čtenářům Obscuro.cz?
Zuzana: Hledáme členy, hledáme mecenáše, či jakoukoli podporu. Jsme na začátku, takže jí je hodně zapotřebí. Pokud se líbíme, vyhledejte si nás na facebooku, bandzone, sledujte nás, lajkujte a šiřte dál…

Lukáš: …náš web je www.sandonorico.com. Zuzanu najdete i na www.zuzanajanissova.cz. Choďte na koncerty, za vaši podporu a účast se odvděčíme kvalitní hudbou a pořádnou dávkou energie. Hudbu děláme ze srdce a věříme, že to má smysl.

Děkujeme časopisu Obscuro za tuto příležitost.

O autorovi

Cvok, hater, milovník hudby, dobrého piva, rumu a všeho co je dobré..

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
Gord
Admin
18.5.2016 08:54

Trochu mi to připomíná starou dobu doomovek v Čechách. Hlas ačkoliv perfektní dostává ve skladbě větší prosto , než zbytek. Což je škoda.

1
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x