Sekhmet – jedna z nejpřednějších undergroundových kapel v České republice, která sice jedná ve jménu Satana, zastíněná mohutnou temnotou všemocného Inferna nebo epicky se jevících Cult of Fire, ale přesto ji můžeme považovat za uznávanou bandu, pro mnohé branou jako kultovní, a to určitě právem. Především první tři fošny Masová očista člověka, Okularis Infernun a Opus zrůdy se těší tomuto statusu. Spousta příznivců kapelu přestalo sledovat, nebo brát vážně po odchodu frontmana Abaddona, který činil ze syrového zvuku Sekhmet potěchu pro vyznavače black metalu v agresivní formě, nemajíc žádného slitování a pochopení pro zvolnění atmosféry a tempa.
Tak, jak tomu často bývá, ani Sekhmet se nevyhnuli personálnímu chaosu a Abaddon odchází, přičemž za sebou zanechává významný kus práce pro české podzemí, které se podepsalo do mnoha temných srdcí, bijících v rytmu černého kovu, ostrého jako cirkulárka. Další kapitola pro Sekhmet nastala s příchodem plešouna Lorda Aegira, s nímž se razantně změnil sound Sekhmet a ostří se mírně otupilo. Words of the Master (Proverbs of Hell) bylo albem zásadně čerpajícím z příručky o heavy metalu, a tak děčínská úderka vsadila na místy opravdu chytlavý black´n´roll, mnohdy nevonící právě zastáncům rychlostních závodů (materiál však rozhodně měl své přednosti).
Tím ovšem změny neopustily řady Sekhmet. Máme tu totiž třetí tvář kapely, doufám, že na dlouhou dobu pevnou. Jedná se o Agarese, kterého jste si mohli všimnout u mikrofonu v Naurrakar, jimž to bez něj moc nesvědčí (na místo něj si kapela našla jakéhosi emo coristu, který už od pohledu neví, co si s tím vším počít). S odchodem od Pražáků kapele uzmul svůj díl umu, který vložil právě do nového alba Spiritual Eclipse, jež však, jak by se mohlo podle tohoto odstavce zdát, určitě nestojí pouze na jeho hlasových kvalitách. Spiritual Eclipse kvality prolézají od samotných základů až po vrchol veškerenstva.
S prvními vteřinami intra Eclipse, které zní až jedovatě, člověku probleskne hlavou nepříjemná myšlenka o tom, že se nebude jednat o žádné black´n´rollové veselosti, a posléze si dotyčný potvrdí na vlastní kůži, že se opravdu střetl s ohavnou a rychle uhánějící bestií, neznající slitování.To, co následuje posléze, mohu označit (není to ale jen mé přirovnání) za české Marduk. Určitě se nejedná o vykrádání nápadů či jakési záměrné pokukování po slavné legendě, leč nějaké sympatie se švédskými velikány tu jistě budou (co, pánové?). Toto srovnání se nabízí především díky řeznické práci bubeníka Ragnara (slyšel jsem ale, že již v kapele neúčinkuje), jehož hra se může směle rovnat rychlosti kulometné palby, a také díky produkci, která na Marduk odkazuje svojí kvalitou a jakýmsi “zabarvením” zvuku (především třeba s Frontschwain vidím podobnost).
Ale dost o srovnávání dvou zcela odlišných smeček, Sekhmet jsou kapelou, sázící na svoji vlastní tvář, což dokazují i na desce Spiritual Eclipse. Jeden z rozdílu ohledně přístupu ke svému zvuku je ten, že skupina sází na umírněnější hrdelní prezentaci Agarese. Ten jako by se schovával za “hnusnými” riffy, tvořícími jakýsi závoj, díky němuž jeho osobitě zbarvený vokál musíte chtít vyhledávat ve tmě. Podobná stavba zvuku někomu může vadit, mně však vyhovuje. Vokální prznění ušních bubínků totiž působí dojmem jednoho z instrumentů satanovým, nikoliv hlavním záchytným bodem, často odvracejícím pozornost od mnohdy marně se snažících nástrojů (podobně pracují třeba Inferno, takže je zde možné jisté přirovnání, leč obě bandy znějí zcela odlišně).
Agares sice na Spiritual Eclipse působí “utopeně”, a to především při srovnání jeho výkonu v Naurrakar, jenomže ubrání na agresi jeho přednesu zde dodává zlou auru celkové produkci skladeb. Jeho ďábelsky lživý jazyk se dotkne vašich uší stylem našeptávání a je působivější, než mnohdy nesprávně využívaná surová brutalita, která místo toho, co by drtila ušní bubínky na prach, působí spíše rušivě a boří hudební stavbu tónů od svých základů. Tou nejdůležitější zbraní v pekelné válce Sekhmet jsou však kytarové výpary síry, zahlcující posluchačovo vnímání bez možnosti nadechnutí se pozitivní aury. Riffy zde dláždí cestu pekelným legiím volaným frontmanem, bez zbytečných oklik mířící přímo ke svému cíli.
Musím přiznat, že při prvním poslechu jsem nedokázal jejich melodické kreace zaznamenat. Vše mi neskutečně splývalo a k tomu intenzitu srážel na uzdě utažený zpěv. V celku mi muzika Sekhmet prostě nezpůsobovala žádné pocity vzrušení nebo zájmu. Stačí však proniknout do této pavučiny klamů, jež vás zprvu mate a obrací od cíle vzad, a tak naleznout mnoho opravdu až dominantních melodií, kroutících se v rytmech smrti. Osobně preferuji skladbu Enforced Discipline, působící výrazněji, když to řeknu hloupě, tak až hitově. Ale nejedná se o nic líbivého. Pouze se zde střídají rubanice s drtivou melodikou, upoutající na prvních poslech, a Agaresovo “ughhh”, velící k nekonečnému běsnění. Vlastně je tato píseň svým působením nejblíže předchozí desce (také doprovodné „kvílivé vokály“ mi ji evokují), leč je mnohem agresivnější a surovější.
Spiritual Eclipse otevírá novou kapitolu v historii Sekhmet. Agares do řad kapely vnesl čerstvý vítr, zda však takový zvukový posun ovlivnil čistě on sám říci nemohu. Každopádně nečekejte “tancovačku” stylu Words of the Master (Proverbs of Hell), ale rychle se valící černotu, protkanou znepokojivými melodiemi a zpěvákovým plazivým jedovatým výrazivem, nepřinášejícím agresi a teror, ale hmatatelně nepříjemnou atmosféru, která vás bude dusit po celou stopáž poslechu, a právě až v tom leží kouzlo současného teroru Sekhmet. Přesto je však Spiritual Eclipse smrští ráznější než její předchůdce, a tak tu máme dva světy, které se v útrobách Spiritual Eclipse střetávají a otevírají své brány ve vzájemné symbióze, aby pokroutily realitu budoucnosti Sekhmet a vytvořily alternativní zvuk jak pro příznivce klasické školy, tak pro milovníky moderní produkce a postupů s odkazem na severskou řezničinu.
A na úplný závěr: líbí se mi kontrast mezi českými kapelami. Zatímco legendární Inferno bádají v astrálních světech a plují ve svých snech až v psychedelických progresích, Cult of Fire se motají v sebou samými vytvořeném bludném kruhu minialb, z něhož zdá se není úniku, Sekhmet se drží tradiční odnože hudebního řemesla. Jdou s dobou, následují ji, ale neztrácí sami sebe a nabízí protiklad především Inferna. Pestrost kapel je důležitá a každý si tak může vybrat, co mu vyhovuje. Zde najdou útočiště ti z vás, co nehledají progresi, ale inteligentní a současné následování klasického žánru ve svém původním podobenství se všemi dostupnými klišé.
Tracklist:
1. Eclipse
2. Religious Infection
3. The Greatest Deception
4. Enforced Discipline
5. Die for Your God
6. Fanatical Worship
7. The Doctrine Falls
8. Death Is the Law
9. Funeral Bitch (Marduk cover)
Sestava:
Agares – zpěv
Warlord – basa, kytara
Ragnar – bicí
Set – doprovodné vokály, kytara
Mephisto – basa
Label: Werewolf Productions
Žánr: black metal
Datum vydání: 10.10.2016
Sekhmet - Spiritual Eclipse
Klady
- Zvuk
- Důraz na atmosféru
- Práce s vokálem
Zápory
- Upozadněný vokál může někdo brát negativně
