V pondělí třináctého, v den, který pro někoho může být stokrát horší než pověstný pátek 13., protože – buďme upřímní – je to přeci pondělí, měli fanoušci severského metalu možnost si večer zlepšit náladu. Do pražského klubu Futurum totiž dorazila trojice kapel „The Arctic Circle Aliance“, ve které se spojili islandští Skálmöld spolu s finskými Omnium Gatherum a Stam1nou. Tyto kapely se pondělí ani nešťastného čísla nezalekly a předvedly parádní show.
Jako první se pódia ujala Stam1na, kapela, na kterou jsem se opravdu hodně těšila a vkládala do ní velká očekávání. Znala jsem je jen z poslechu na internetu a z jejich „lehce ztřeštěných“ videí, ale zaslechla jsem, že jejich pódiový projev stojí za to. Jak se ukázalo, to je pravda. Kytarová smršť, growling i čistý zpěv, a k tomu naprosto neuvěřitelná atmosféra, nic mi nechybělo a vůbec bych se nezlobila, kdyby mohli hrát ještě déle.
Na Omnium Gatherum bylo narváno, já jsem je ale poslouchala spíše z povzdálí, daleko více se mi líbí Insomnium a ani naživo mě OG dostatečně nepřesvědčili, abych na ně šla do první řady. Během jejich koncertu jsem tedy obětovala trochu času pivu a fotce se Stam1nou. Nemohu říct, že by Omnium Gatherum neodvedli svou práci, setlist měli opravdu dobrý, ale první dojem ze Stam1ny se jim v mém případě překonat nepodařilo.
Zato vyvrcholení večera pod taktovkou Skálmöld nemělo nejmenší chybu. Měla jsem možnost tuhle šestičlennou islandskou smečku vidět už dvakrát a i na potřetí byli naprosto skvělí. Před časem jsem měla možnost s kapelou udělat rozhovor (který si můžete přečíst zde), po kterém jsem na kapelu získala úplně nový náhled. Zážitek umocnilo to, že ozvučení bylo na výbornou, a tak perfektně vynikly jejich hlasy. Také velmi oceňuji, že nehráli stále stejný setlist, jak se často u kapel, které se dostanou na vrchol, stává. Zahráli z každého alba kousek a neopomněli ani asi nejznámější skladby „Gleipnir“ nebo „Kvaðning“ a nezůstali ani nic dlužni kouskům z jejich posledního alba „Vögguvísur Yggdrasils“. Atmosféra byla opět úžasná, a když se kapela ponořila do modrého světla a přede mnou stály jen temné stíny, ucítila jsem závan mrazivého ostrova, jehož kousek se kapele povedlo přinést i k nám.
Byl to skvělý večer, který se v mém pomyslném seznamu nejlepších koncertů dostal opravdu vysoko, a tak jsem po půlnoci přijížděla domů spokojená a příjemně unavená a zážitky z večera mě provázely ještě následující den.
Foto: Štefi
