Browsing: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

Očekávané album britských elegánů PARADISE LOST je venku a nabízí se otázka, jak dopadl částečný návrat ke kořenům, jenž byl zřejmý jak z písní, které britové vypustili ještě před vydáním alba, tak dle aktivit hlavních person skupiny Gregora a Nicka. Zatímco Nick se přidal k death metalovým BLOODBATH, kde překvapil svým pořád kvalitním growlem, jenž zní jak ze samotných pekel i po těch letech, tak Gregor slaví své úspěchy s VALLENFYRE, kteří ukazují, jak se má dělat pořádně temný death metal a vrací mu jistou atmosferičnost a temnotu. Očekávání od materiálu byla veliká již proto, že první píseň vypuštěná do…

Trnavská death’n’rollová kapela Epistemy má už delší dobu venku debut, jenž nese jméno ”Death in Agony”. A proč se na ně nepodívat trochu podrobněji. Album bylo nahráno v bzeneckém studiu Shaark a kapela si jej vydala vlastním nákladem. Na desce samotné bývalí členové kapel Darkside a Chemotherapy dokonale zúročili své nabyté zkušenosti a ve výsledku je to zatraceně dobře slyšet. Vše začíná minutu a půl dlouhým intrem, na které navazuje skladba ”Death in Agony”. Pomalejší tempo, ve které zřetelně vyniká hlavní kytarová linka a hlavně syrová atmosféra, jež vlastně provází celé album. V dalším songu se ale vše o poznání…

Záblesk, čirý a jasný, ticho před smrtí pohltí výkřiky lidských bytostí. Tlaková vlna likvidující vše živé i neživé a jaderný oheň spalující lidské maso na popel. Nářek, křik a pláč, smrad pálícího se masa a obloha poseta radiací doprovázenou dýmem, vítejte ve světě NAURRAKAR. Jaderné částice přenášeny pomocí muziky mezi nic netušící oběti, které po poslechu skladeb zemřou v bolestech pod nánosem puchýřů na své pokožce. Kapelu NAURRAKAR jsem objevil teprve díky albu “Epilog Lidstva”, které mne překvapilo a skupina se pro mě stala jakousi další nadějí pro českou, black metalovou scénu. Hltal jsem onen špinavý zvuk, výrazné, nic dobrého…

Vítr a bouře řádí nad pouštní plošinou, jež spaluje smrtící slunce. Písek letící vzduchem zakrývá oblohu jako přikrývka smrti tak, že je celý prostor zahalený tmou a i sluneční záře stěží prostupuje k zemské půdě. Onen vítr ovšem smete písek z hrobů, které unikali před zraky lidí po dlouhou dobu. Kostry v otevřených hrobkách, mrtvé pohledy kamsi do nebes. Jen tak leží a znázorňují smutek z lidské existence a její konečnosti. GRAVEWORM a jejich nové album “Ascending Hate” je jako vykopaná mrtvola, která nejspíš měla zůstat ležet v zemi napořád. Italové uměli vždycky přijít s kvalitní nahrávkou, s materiálem, ve…

A zase se přesuneme do ukrajinských temných lesů, plných nevšedních přírodních krás. Do lesů, jež obývá Eisenslav, do hvozdů kam se utíká schovat před světem, a kde se svěřuje prastarým silám. V recenzi na novou desku KHORS – „Night Falls onto the Fronts of Ours“, jsem se zmínil o tom, že epickou bitvu na ukrajinské půdě vyhrála KRODA, ta ovšem nezvítězila tak docela sama nad sebou. Alba jako “Schwarzpfad” nebo „Fimbulvinter“ pro mě mají neuvěřitelnou hodnotu a pomáhali tvořit můj vkus a hudební putování. Vlastně hlavně„Fimbulvinter“ bych označil za takový zlomový bod, průlom, co se kapely samotné týče. Není se…

Po dvou letech přichází s novým počinem táborská smečka hrající směsici death a thrash metalu se silnými vlivy core – F.O.B. Když se podíváme na každé CD této úderky, můžeme házet zrak na postupný vzestup v kvalitě nosičů. Spatříme, jak tato skupina roste a vyvíjí se, poctivě piluje svůj výraz k dokonalosti a míří výš a výš do jakési dáli mimo standart. Je ovšem fakt, že tato partička je nedoceněnou skupinou. Na to, že zde brousí svůj výraz již 20 let, je málo známá a když řeknete jméno F.O.B, málokdo ho zná. I tak mají táborští zbojníci své věrné fans…

Stará místnost plná starého nábytku, zanesená prachem ukazující zašlost. Širá noc a jemný vánek prostupující otevřeným oknem si pohrává s plamínkem na svíci, jež stojí na stolku plném všemožných dokumentů. Noční chlad občas naruší teplo vydávané z ohně v krbu, který ozařuje místnost svojí zlatou září. U stolu sedí postava v kápi, v ústech třímá dýmku a vydává kouř tvarující různé obrazy, vyvolávající v mysli představivost. Obrací listy podivné knihy se zdobeným přebalem. Na přední straně zdobí vazbu jakási žena spoutaná řetězy v modravém světle. Ona kouzelná kniha, jež vypráví pohádkové mystické příběhy, se jmenuje DOWN TO HELL. Že nevíte,…

Lipovský Mikuláš, Slovensko. Zde se zrodila tato temná entita nesoucí jméno DARKTIMES. Neznámá to skupina, která mě poprvé zaujala na webu Mortem Zine, po přečtení rozhovoru a recenze jsem si pustil jednu píseň, která mě mírně vykolejila a vyvrhla z reality kamsi do tmavých koutů mysli. Krátce po tom přišla nabídka na napsání článku, po kterém jsem se všemi deseti vrhnul. Tito Slováci mě zaujali především hloubkou myšlenek. Při prvním kontaktu s uskupením mě upoutala vizuální stránka celého dění. Typicky blacková image s corpse painty není nijak překvapivá, avšak je tu jedno velké tajemno. Onen podivín v bílé, úplně odlišné image…

Portugalští Moonspell jsou v gothic metalovém světě známým pojmem. Přispívá k tomu i temný hlas zpěváka Fernanda Ribeiro, který střídá melodický vokál s growlem. Jaký je ale jejich poslední počin Extinct vydaný 6. března letošního roku? První skladba Breathe (Until We Are No More) začíná skvěle znějícími kytarami a je předzvěstí toho, že noví Moonspell budou melodičtější než jejich předchozí počiny. Podmanivý baryton Fernanda je v kontrastu s jeho mrazivým řevem a celou atmosféru doplní propracované orchestry. Následující Extinct je asi tím nejtvrdším, co na albu lze najít. Vyniká především úderným zvukem bicích a kytarovým sólem, které přímo řeže. Třetí song Medusalem obsahuje stopy melodií…

Chodba, v níž jsem se ocitl, působí znepokojujícím dojmem. Smrtelně bílé zdi plné pavučin, popraskané kachličky odpuzují již na první pohled. Podlaha se rovněž skládá z kachliček bílé barvy, ale je zašpiněná od krvavých stop a všemožného odpadu, až se mi zvedá žaludek. Světla poblikávají jako umírající duše, jež vyhasínají a odchází na věčnost. Z temnoty přede mnou mě ovšem lákají prapodivné, zlé, ovšem vábivé tóny a melodické kresby. Zní jako hra černých, smutných stínů. Přitahují mě nemilosrdně směrem k sobě, vykročím tedy vpřed do oné tmy. Světla jsou čím dál více utlumená a uhasínají, vše je více a více poničené…

1 32 33 34 35 36 37