Čas nejrůznějších žebříčků se naplní už brzy. I Finský koutek bude bilancovat a hledat nejlepších deset alb roku 2017. Ale poslední alba ještě nevyšla a my si dáme trochu načas. Zatím si můžeme projít všechno, co doposud vyšlo, a vybrat ne alba, ale jednotlivé songy, které se mimořádně vyvedly a kterých je dobré si všimnout. Výběr několika metalových kousků, které vznikly na finské půdě, možná někoho neoslní, možná někoho zaujme. Rozhodně ale dobře zmapuje trendy na jedné z největších metalových scén a ukáže, jak se vyvíjí. Dobrých singlů vznikla pěkná řádka a je opravdu složité vybrat reprezentativní zástupce, nicméně z kvality se dobře vybírá.

Tady jsou. Prvních deset adeptů na song roku 2017 v kategorii „Noví a neznámí“. Příště se od nováčků přesuneme ke zkušeným hudebníkům, kteří už si svou pozici na finské metalové scéně vybudovali před nějakou dobou.

 

Hallatar

My Mistake

Mezi nováčky se nám objevila trojice hodně ostřílených matadorů. Juha Raivio (Swallow the Sun), Tomi Joutsen (Amorphis) a Gas Lipstick (HIM) jsou sice klasiky finského metalu, ale protože tento rok přišli s novým projektem, mohou si užívat pozice hudebních mláďat. Hallatar zní zkušeností svých tvůrců a jistě se bude ucházet (a právem) o jedno z nejlepších alb tohoto roku. Píseň „My Mistake“ si to plně zaslouží, protože tohle je skutečně něco výjimečného a nosného.

 

Nicumo

Beyond Horizon

Málokdo asi ví, že Nicumo už se na scéně pohybují nějakých deset let. Pro hodně posluchačů zazářili až v tomto roce albem „Storms Arise“ a vynořili se tak z hlubiny stylu definovaného jako melodic gothic metal. Ve skutečnosti má Nicumo mnoho jiných poloh a ve skladbě „Beyond Horizon“ vynikl skvělý hlas Hannu Karppinena natolik, že hvězda kapely začala pomalu stoupat. Pravdou je, že tenhle zvukově zajímavý projekt by měl dostat šanci.

 

Alase

Vielä

Atmosféričtí Alase ještě nevydali album, drží se ojedinělých a velmi zajímavých solitérů. Každá jejich skladba je jiná a má odlišný charakter a hudební hravost téhle kapely je radost pro posluchače i recenzenty. Kapela střídá nejen styly, ale i své hosty, kteří tříští charakter Alase do podoby barevného kaleidoskopu. V posledním singlu Vielä hostoval velmi zajímavý Markus Hirvonen, jehož hvězda nenápadně stoupá. A není se co divit. Jeho zřetelný talent ve spojení s Alase zafungoval.

 

Ephemerald

Till the Sea Swallows Us Whole

Po malém vzrušení, které vybublalo v melodických Frosttide při odchodu Joniho Snora z kapely, kterou zakládal, se nad plodným tvůrcem nezavřela voda. Naopak. Nový projekt Ephemerald zaujal. Během roku Ehemerald vydali dva vynikající singly, které jsou předzvěstí budoucí kvality. Vesa Salovaara, jeden z nejzajímavějších finských hlasů dneška, propůjčil oběma singlům své charisma a výsledek je opravdu skvělý.

 

Damnation Plan

Reality Illusion

Damnation Plan vyběhli v první třetině tohoto roku s nosným albem a ukázali, že i napodruhé je co poslouchat. Mezitím se ale situace v kapele hodně změnila. Charismatický Asim Searah se chytil u slavnějších Wintersun a výrazný harsh vokalista Tommy Tuovinen se rozhodl odejít, takže kapela zažívá personální změny. Doufejme, že po dvou zdařilých albech nezmizí ze scény, už proto, že „Reality Illusion“ je hodně stylový počin.

 

Mørket

Palmerin Lauralle

Twin Peaks jako motiv black metalové skladby přímo vybízí k tomu, aby ho někdo zvedl. Mørket se tématu zhostili výborně a výsledek má dráždivou příchuť.  Mladá kapela z Helsinek si hraje se styly a ukazuje, kam asi bude směřovat budoucí metalová temnota.

 

Drearyym

In Obsidian

Mladí, draví a velmi symfoničtí. Drearyym představují nastupující generaci stylotvorných muzikantů, kteří se nebojí epického hřmění. Tenhle styl dokázali Finové vždycky dobře prodat a kapely podobného rázu získávají velmi snadno fanoušky. Možná i Drearyym jednou vyprodají stadion. Talentu na to mají dost.

 

Vorna

Tie Varjoista

Ve Finsku začínají být slavní, u nás se ještě nepředstavili. Vorna je fenomén, který ale není radno přehlédnout. Po vynikajícím albu „Ei valo minua seuraa“ z roku 2015 se Vorna trochu odmlčela a po dva další roky vydala jen po jednom singlu. Ten poslední „Tie Varjoista“ zase potvrzuje, že talentovaná kapela přináší něco nového a neoposlouchaného.

 

Foredoomed

Dualism

Dvě další kapely pocházejí z půvabného Joensuu a obě představují v poslední době oblíbenou melodickou cestu finského metalu. Tou první je Foredoomed. Kapela, která vznikla už v roce 2009 letos vydala album „Ordeal“ a dost překvapila kvalitou, která je natolik znatelná, že se Foredoomed objevují pravidelně v návrzích na objev roku. Jestli mají na nejvyšší příčky, posuďte sami.

 

Distress of Ruin

Epiphany

V Joensuu ještě chvíli zůstaneme a zastavíme se u výrazného EP kapely Distress of Ruin. Ta už vydává druhý delší počin a zase sází na moderní melodický sound s příměsí industriálního chladu. EP „Insights“ možná nebude bodovat mezi nejlepšími finskými alby tohoto roku, ale rozhodně si zaslouží pozornost i ocenění.

 

 

 

 

O autorovi

- spisovatelka, nakladatelka, publicistka - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x