Poté, co skončila jedna politická „éra“ a lidé se mohli podívat dál, než dovolil nějaký pantáta z úřadu, začaly na našem území vznikat kapely, které za sebou zanechaly obrovskou stopu. Jednou z těchto kapel je bezesporu slezská Euthanasia, které díky Pařátu vyjdou znovu všechny dema z devadesátých let.

„Z několika zamýšlených názvů nakonec v květnu 1994 v městě Havířov vznikla Euthanasia a zařadila se tak po bok několika dalších kapel, které se sdružily pod neoficiálním názvem ‚severomoravský doom metal devadesátých let‘. Spojitost názvu kapely s milosrdným ukončením života je zřejmá, ale vše nešlo úplně přímočaře; zakladatel formace Robert ‚Sikki‘ Kyselica prostě listoval bookletem alba ‚Greedpeace‘ od Kryptor a zaujala ho na něm druhá skladba.

Vyznění prvního dema, suše pojmenovaného „Demo ´94“, je jako z nějaké tancovačky, ale zainteresovaní to brali tak, že si ho nahráli pro sebe. Sikki se již tehdy u mikrofonu objevil s baskytarou v ruce a tak tomu zůstalo po celou éru. I když mu nedělaly problémy přechody mezi hlubokým a čistým zpěvem, přičemž častěji používal ten druhý, nikdy se necítil jako sólový vokalista a zastával názor, že umí-li zpěvák hrát na nějaký nástroj, měl by toho využít.

Píseň „Peklo na zemi“ z prvního dema se stala prvním výrazným hitem Euthanasie, dá-li se to tak nazvat. Na druhém demu  „V chrámu bezbolestných“ je poprvé ke slyšení hra Honzy Jaglarze, který už na bubenickou stoličku nikoho jiného nepustil a společně se Sikkim se stal takovým skoro dvacetiletým poznávacím znamením kapely. Ta se již v roce 1996 posunula k melancholičtějšímu a depresivnějšímu vyznění skladeb nadále s českými texty. Tím, že začala používat více náladových a rytmických změn, se songy posouvaly ke „klasickému“ doomu. Zatím nic výrazného, ale důležitější bylo učinění prvního kroku k reprezentativní nahrávce, jíž už se dalo pochlubit na veřejnosti. Tou dobou to znamenalo hodně, ale vlastně i málo, protože kapela byla „v ráži“ a cítila, že „V chrámu bezbolestných“ byl mezistupeň před něčím větším, a v koutku duše bylo pomýšleno i na velkou desku.

Hned v prvních týdnech roku 1997 nahrála Euthanasia třetí demo „Nazí a mrtví“ a vnímala ho tak, že může otevřít dveře k nějaké vydavatelské firmě, což se nakonec i stalo. Kvalita třetího dema, na němž se Euthanasia nejvíc přiblížila k pravověrnému doomu (čtyři dlouhé songy), je ve všech směrech opět o krok výš a poprvé na něm jako doprovodný prvek funguje i ženský zpěv Markéty Hájkové. Sice jen ve dvou písních, ale devítiminutový epos „Shořel jsi v jejím těle“ se stal nejspíš nejznámější skladbou Euthanasie vůbec.

Po čtyřech albech a desítkách koncertů v Česku i v zahraničí v roce 2012 kroky Euthanasie pomalu utichaly. Rozlučkový koncert se uskutečnil v únoru 2015 a v březnu 2018 došlo též k „reinkarnaci“, když se sestava z posledního alba „IV“ vrátila do studia, aby písní „Rozmluva s větrem“ vzdala poctu zemřelému kamarádovi Fusatemu na tributním albu pro Dissolving of Prodigy.“

Chcete-li si připomenout Euthanasii, není nic snažšího, než jít na paratshop.cz a zmíněné tituly objednat na jednom digipacku s osmistránkovým bookletem.

 

O autorovi

Až o sobě něco zajímavého zjistím, dám vědět

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x