Finsko svůj metal miluje a propaguje. Nové kapely mají výborné podmínky do začátků, kvalitní studia, hledače talentů, dobré managery, otevřená rádia, skvělé promo. Globální úspěch gigantů typu Nightwish, Sonata Arctica, Apocalyptica, H.I.M nebo Stratovarius udělal ze země tisíců jezer zemi tisíců kapel. Je to dnešní Mekka metalu, tavící kotlík, líheň talentů. Jeden ze světových leaderů si ale uvědomuje, že jeho nejzářivější hvězdy povážlivě stárnou a při nekonečných světových tour začínají recyklovat samy sebe. A i když je Finsko nejsilnější ve svém death metalu, jeho sláva plyne hlavně z metalu, který je přijatelný pro co nejširší vrstvu posluchačů, od dětí po babičky. Proto se dá v posledních letech zaznamenat velký tlak na novou finskou ikonu.
Zatím nejblíž globálnímu úspěchu stojí Beast in Black, kapela, která plní finské sny tím, že je technicky perfektní, neokoukaná a nebojí se ani popových postupů. Na scéně se ale objevilo i nové želízko. Arion představuje opravdu nadějný objekt pro vytvoření ikony. Je melodická, objevná, technicky na výši, s líbivým frontmanem, který disponuje vynikajícím hlasem a s neotřelými nápady. Podívejme se tedy na novinku „Life Is Not Beautiful“, která vyšla pod záštitou AFM Records.
Známý label má čich na talenty. Pod jeho křídly se tulí úspěšné kapely, jako Avantasia, Annihilator, Evergrey, Fear Factory, Lordi, Rhapsody on Fire, Ministry nebo třeba U.D.O. Už jen z toho se dá poznat, že lovci talentů zavětřili a zasekli dráp nedlouho po vydání debutu „Last Of Us“, který Arion katapultoval mezi největší finské naděje.
„Last Of Us“ bylo úspěšné, ale cosi mu chybělo. To „cosi“ přišlo do kapely v roce 2015 a jmenovalo se to Lassi Väräänen. Osmadvacetiletý zpěvák totiž představuje vše, o čem Finsko sní. Je blond, vypadá dobře, takže se bude vyjímat na plakátech v dívčích pokojích, má perfektní, výrazný hlas a své kariéře je schopen dost obětovat. Jestli se narodil nástupce Marca Hietaly, pak je to Lassi Väräänen. Jenže, zatímco Hietala ještě rostl ze skutečně tvrdých, rock metalových poměrů a musel se postupně vypracovat, Lassi je hotová a připravená hvězda, o jejímž vývoji moc nevíme.
Je tedy Arion novým finským metalovým snem? A je album „Life Is Not Beautiful“ počátkem nové éry?
V mnoha aspektech jistě. Devět skladeb alba je pečlivě vybraných tak, aby se střídaly lyrické songy s dynamickými. Instrumentálně je album prakticky dokonalé. Jestli se na debutu ozývaly nedotaženosti a nedostatky, na novince je znát, že byla jejímu nahrávání a mixování věnována velká péče. Aranže jsou brilantní. Důraz je položený na zpěv, světla míří na Lasseho. Kapela je vynikající, ale stojí v pozadí. Fanoušci si mají zapamatovat hlavně frontmana. Skvělá kytarová sóla jsou tu k dokreslení atmosféry, ne jako samonosný prvek. Albu prakticky nelze vytknout ani to nejmenší.
Jsou tu atmosférické pasáže, které se hluboce dotknou hudebního cítění posluchačů, chvíle pocitové hloubky a dlouhého, měkkého dozvuku, jsou tu i chvíle, kdy celé album těsně lízne určitou glam rockovou atmosféru, i skladby, které jsou dostatečně tvrdé. Ne ale tak, aby vyděsily široké publikum. Posloucháme vynikající produkt. Špičkové album, určené opravdu všem. Album, které neřeší nic, co by odradilo posluchače.
Sice si zachovává určitý díl rebelující temnoty, ale nesmí působit příliš temně a depresivně. Co je sympatické, že až na intro „The End of the Fall“ se nesnaží o přílišnou symfonicitu a tak nezní jako kopie Nightwish. Poslechově jde spíš o symfonický rock, který hodně dobře odsýpá. Potenciál největšího hitu má určitě skladba „No One Stands In My Way“, to je chytře poskládaná, výborně odehraná, chytlavá skladba, která určitě dokáže rozpumpovat publikum. Skladba, která ještě po letech bude zvedat lidi ze židlí. Ovšem studio vsadilo na jiný hit, na duet s Elize Ryd, nazvaný „At The Break Of Dawn“. Osobně se necítím moc dotknutá podobnými skladbami, nikdy jsem netíhla k poprockovým postupům, ale samozřejmě cítím to vanutí hitu na dálku. Ne, nelíbí se mi, ale Finsko při poslechu tohoto songu zažívá podobnou extázi, jako když poprvé slyšelo Tarju po boku Marca Hietaly, stojící v popředí Nightwish.
„Life Is Not Beautiful“ volí stále stejný postup. Každá skladba vznikla s potenciálem hitu. Každá by mohla hitem být. Je to album, které si pustíte do uší a spolehlivě vás dostane od začátku do konce. Budou se ve vás střídat lyrické nálady s euforickými, s tímto albem vám bude dobře. Album, které zní jako úspěch sám, kazí jen opravdu hodně nepovedený cover.
Arion přivedli na svět takřka dokonalé dítě, které nemá jedinou vadu na kráse. Problém nastane až ve chvíli, kdy budeme očekávat, že se to dítě začne vyvíjet. Tak trochu jako Avantasia, má i Arion potíž s tím, že zní jako hotový produkt. Zmiňovaní Nightwish měli výhodu vzestupů, pádů a hlavně poslechově dost znatelného vývoje. Komerčně úspěšným produktem se stali až po letech své existence. Kapely jako Beast in Black nebo Arion mohou velmi rychle vyhořet, protože sázet na osvědčené popové a rockové postupy se nemusí do budoucna vyplatit. V delším časovém horizontu se nejvíc proslavili ti, kteří se nebáli experimentu a snahy posouvat žánr trochu dál.
„Life Is Not Beautiful“ je opravdu dobré album, ale trčí z něj hodně marketingu. I když přeji Finsku globální úspěch na poli metalu, přeci jen zůstanu u svých undergroundových lásek. Nicméně budu ráda sledovat, jaké kapely nahradí ty staré dobré giganty.
images: ©AFM Records, ©Arion
Arion - Life Is Not Beautiful
0.00
Tak tomu říkám trefit hlavičku na hřebíček. Klobouk dolů. Velice trefné.