Tak jo. Trochu se mi zkomplikoval život. Až budu na konci roku psát žebříček nejlepších finských metalových alb tohoto roku, na trůnu se mi poperou giganti. Začali to Wolfheart s vynikajícím albem „Tyhjyys“ a nadílka melodeathových alb pokračovala nadžánrovou opulentností Shade Empire, nadanými Dimman a nakonec dynamickými Distress of Ruin. Do ringu vchází velká finská naděje, Bloodred Hourglass. A je otázkou, svrhne-li tohle dítko svého otce Tuomase Saukkonena, který jako Kronos trůní na finských melodeathových nebesích? BRHG je totiž homunkulem, kterému frontman Wolfheart pomáhal chodit. Dítě se naučilo chodit a vykročilo zpod otcovských křídel k novému vydavatelství Ranka Kustannus a na oltář světové kritiky položilo novou obětinu. Album „Heal“.
V první řadě musím říct, že se mi líbí ta dynamičnost. Bouřící záplava energie, větší techničnost než v předchozích albech, rychlost a neudržitelná síla. Jako když se splaší stádo koní. BRHG si zjevně našli svůj styl, svou polohu a své otáčky. To, co rozehráli v předchozím albu „Where the Oceans Burn“ slyšitelně získalo na větší kompaktnosti. Pravda, někteří fanoušci si mohou povzdechnout, že technika v mnohém zvítězila nad melodickými nápady, kterými kapela v předchozím albu uchvacovala. Na druhou stranu, ti, kdo tvrdili, že BRHG se příliš podobají stylem výše zmíněným Wolfheart, se kterými je pojí jeden člen, basák, kytarista a vokalista Lauri Silvonen nebo třeba že melodické motivy připomínají Omnium Gatherum, teď nemají moc argumentů. Nové album je citelně odlišné. Tvrdší, techničtější a dravější.
Přesto se i v „Heal“ najde velká porce melodiky, která odlehčuje technickou strukturu jednotlivých písní. Hlavní důraz je kladený na výbušnou sílu řítícího se stáda a dunění země. Při poslechu si nevydechnete a nezískáte moc prostoru. Jarkko Koukonen se tentokrát s fazetami a odstíny svého screamu obrovsky vytáhl. Střídá polohy i techniky v rychlém tempu a zjevně i on podlehl kouzlu hodně technického vokálu. Jestli očekáváte lyriku úspěšné písně „Valkyrie“, nedočkáte se. Žádné milostné příběhy. Čeká vás křik, hřmění a masakr motorovou pilou Koukonenova harsh vokálu.
Ke zbytku kapely se nedá moc dodat. To, že se v BRHG sešlo pět vysoce nadaných hudebníků už víme dost dlouho. Od roku 2005 ovšem všichni stačili nejen osobnostně vyrůst, ale zároveň se velice dobře propojit a sehrát, takže kapela působí jako organická struktura. Ostatně, kapela od svého založení prošla jen minimem změn a může už platit za nehybnou Polárku finské scény. A v devíti skladbách nového alba jasně dokazuje, že se nehodlá smířit s životem v davu. Touží vyniknout. Prostředky na to rozhodně má. Originalita ani charisma téhle pětce nechybí. Technicky je na úrovni, kde už asi není co vylepšovat a vzniká tu prostor pro pestré finesy. Posluchačská základna roste a jméno Bloodred Hourglass už není neznámé ani za hranicemi Finska. „Heal“ je výrazný skokanský můstek a teď už bude záležet jen na síle větru, štěstí a vytrvalosti hlavních protagonistů. Za Finský koutek Obscura zvedám palec a tleskám vstoje.
Album Heal vychází 20. října 2017
images:©Jukka Suihkonen
