Recenze: Noumena – Myrrys

0

Známá finská kapela, která fanouškům melodeathu určitě neušla, vydává své páté album. A rozhodně jde nejen o nejfinštější album samotné Noumeny, ale i o nejfinštější album první poloviny roku 2017 obecně. Noumena tentokrát zpívá finsky a představuje posluchačům všechno, co voní severem.

Kapela, narozená ve zhruba šestitisícovém městě Ähtäri, v oblasti Jižní Ostrobotnie již v roce 1998, je doma známá velmi dobře a za hranicemi také nejde o neznámé jméno. A možná ji znají i ti, co se s její tvorbou nikdy nesetkali. Je to ta skupina z vtipu o hledání ztracených kapel v lesích při pořizování promo fotek.

Pravdou je, že tak, jako jiné finské kapely, i Noumena do finských lesů organicky patří. Není industriálně technickým inovátorem, ale představuje finskou tradici čistého, velmi klasického a osvědčeného melodeathu. Noumena, to je šest velice poctivých muzikantů s vyváženým projevem, kteří mají své stálé publikum a nesnaží se opanovat světová pódia. Nové album „Myrrys“ charakter kapely ještě prohlubuje.

I když z obalu alba cení zuby strašlivý kalevalský medvěd, celkově se Noumena představuje ve své jemnější a melodičtější tváři. To neznamená, že by finští medvědi nemručeli výrazně v každé skladbě. Naopak. Ikonický hřmot Anttiho Haapanena dosahuje v albu svého vrcholu. Možná i proto, že medvědům bájné Kalevaly se lépe mručí ve vlastní řeči než v angličtině. A „Myrrys“ je finské album.

I když Noumena není velký experimentátor, každé z jejích alb je jiné a každé má odlišný charakter. Typická Noumena, to je snad jen dvojice ústředních hlasů. Medvědího Haapanena a křehké Suvi Uura, která zastupuje v Noumeně ženský element. Tento kontrast zůstal i v novém albu, nutno říct, že mužský harsh vokál převažuje a Suvi tentokrát stojí víc v pozadí.

Noumena zůstala věrná čistému melodeathu, takže pro fanoušky Insomnia se tu najde dostatek styčných bodů s touto finskou školou. Podobné motivy ale nejsou plagiátorstvím, jen odrážejí generační spřízněnost. Obě kapely vznikly prakticky ve stejné době a představují velmi podobný styl. Melodický, příjemný styl se zvukomalebnými kytarovými party a filosofickou tématikou, vycházející z přírody, to je skvělé finské exportní zboží. Hluboká melancholie, způsob vyprávění a sklony k lyrice, která ale není ani laciná ani plná cukrové vaty, to se může posluchačům na Noumeně hodně líbit.

 

V „Myrrys“ si kapela vyhrála hodně s doprovodnými vokály a celé těžiště alba je hodně zaměřené právě na zpěv. Je to opravdu melodické album, které nestojí jen na instrumentační brilanci. Melodie je hlavní, nosná a naprosto zásadní. V době, kdy většina finských kapel směřuje víc a víc k techničtější hře a dokonalejší instrumentaci, které už není co vytknout, Noumena se urputně drží toho, co finský melodeath od počátku charakterizuje asi nejvíc. Důraz na hudební nápad a cit pro silný příběh.

Album přináší víc folkových vlivů a hodně tradiční zvuk. Noumena se vrací k vlastním kořenům a těží z atraktivity své kultury. V albu „Death Walks With Me“ už měla našlápnuto k podobným postupům, ale teprve v „Myrrys“ s nimi víc pracuje. Přesto tu ale nevnímáme žádný příklon k čistému folku, není to humppa ani folklórní veselice ve stylu Korpiklaani. Tradiční finská huba se v melodickém death metalu jen prolne, ale hned zmizí. Členové Noumeny jsou velice zkušení hudebníci, kteří vědí, jak s podobným materiálem pracovat. Takže pokud se objeví folklórní motiv ve skladbách „Roihu“ nebo „Pedon veri“, jen ťukne o posluchačovo ucho a odejde.

V předchozím albu bylo víc tvrdých pasáží, tady se ostré hrany zaoblily a díky tomu je „Myrrys“ příjemně stravitelný poslech. Nejde o převratné album, které by si kladlo za cíl konkurovat například Wolfheart, kteří nasadili finskou melodeathovou laťku hodně vysoko. V rámci finské scény stojí ale Noumena pořád dost vysoko a možná i díky tomu si mohla dovolit vydat album, které se zbaví dokonale angličtiny. Počítám, že na domácí scéně bude „Myrrys“ hodně adorované a poslouchané, protože Finové umí být na alba ve vlastním jazyce náležitě pyšní. Neseverské publikum asi bude výše hodnotit dvě předchozí alba. Jak temnější „Death Walks with Me“ tak ikonické „Anathomy of Life“ z roku 2006, které Noumenu z velké části charakterizuje. Na druhou stranu by mohlo album „Myrrys“ přitáhnout ty, kteří touží po melodičtější hudbě a zajímají je folk metalové vlivy. Možná Noumena získá nové posluchače, pro které předchozí album nebylo tak zajímavé.

Novinka má hodně výhod. Poslechovou příjemnost, vyváženost, styl, který neomrzí a ke kterému se člověk rád vrátí i zajímavý bonus v podobě použité finštiny. Možná to není nejobjevnější kousek téhle kapely, ale není to rozhodně propadák, nebo nudná záležitost. Poctivá hudba kalevalských medvědů má u mě palec nahoru.

Noumena – Myrrys

Finsko

rok vydání: 2017

Label: Haunted Zoo Productions

images: ©Haunted Zoo Productions

Noumena - Myrrys

8.3

Skladby

8.0/10

Originalita

8.0/10

Produkce

8.5/10

Zpěv

8.5/10

Instrumentální složka

8.5/10
Sdílení

O Autorovi

- spisovatelka, nakladatelka, publicistka - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x