„The owls are not what they seem…”
Vůně ranní kávy v Marimekko hrnečku a dech chladného rána na okenní tabuli. Pomalé probouzení do nového dne, který ale nepřichází. Ta atmosféra, naplněná vzdáleným houkáním Lynchových sov, melancholií, chladem a nedostatkem světla, dává hudebníkům ze severu větší právo na depresivní tvorbu než jiným. Je to finský copyright, značka temné kvality.
Když už jsme u sov, právě ikonická věta z Twin Peaks dala vzniknout názvu kapely Owler. A také zvuková podobnost s místem vzniku kapely, kterým je severofinské Oulu. Smutné sovy houkají v Oulu velmi melodicky a myslím, že stojí za to dát jim prostor i tady, v místech, kde je tma jen v noci a nikdy ne ve dne.
Kapela se zformovala někdy v roce 2014 a rozhodně zapadá do konceptu naší rubriky tím, že je naprosto neznámá, i když vytváří špičkovou hudbu. Hudbu, promíchanou z nejrůznějších vlivů, od depresivního rocku, progresivní melodiky, shoegaze, melodického death metalu, melodického doomu až po křehkou, skoro gotickou atmosferičnost.

Nepředvádějí velké emoce a výbuchy vášní, drží se při zdi, a pokud předestírají posluchači nějaké pocity, pak jsou to jen pocity chvilkové, připomínající rychlé záběry v černobílém filmu.
Kapela dokonale zapadá do konceptu nové finské metalové vlny designových uskupení, jakými jsou třeba Hanging Garden, Dead End Finland, Nicumo nebo Skein. Všechny tyto kapely mají společnou fascinaci nápaditou melodičností, až umanutou technickou dokonalost a zaměřenost na perfektní detail. Zároveň jsou všechny hodně objevné a posouvají finskou metalovou scénu dál. Nepředvádějí velké emoce a výbuchy vášní, drží se při zdi, a pokud předestírají posluchači nějaké pocity, pak jsou to jen pocity chvilkové, připomínající rychlé záběry v černobílém filmu. V téhle oblasti ale Finsko dokazuje, že stojí pořád ještě na špičce žánru.
https://www.youtube.com/watch?v=FpUVI2Zx9B8
Owler asi nikdy nebude headlinerem jakéhokoli stěžejního festivalu, pět hráčů na prchavé emoce se zabývá minimalistickou hudbou pro nepočetné publikum, a tak ani nedoufám, že bych si tenhle nadčasový finský design užila v nějakém z našich klubů. Rozhodně ale stojí za to si poslechnout alespoň některé z nahrávek, které kapela představila za nedlouhou dobu svého pobytu na scéně.
Ať už to byly čtyři skladby na albu „Waves“ z roku 2015 nebo album „Soil“, vždycky jsem se cítila při poslechu jako na výjimečně dobré výstavě atmosférických fotografií. Po poslechu čerstvé novinky „Embers“ už jsem si jistá tím, že Owler drží vysokou kvalitu a že se na každý jejich nový projekt mohu těšit.
Sedm vyvážených skladeb, které sází na zdánlivou jednoduchost, tepe od začátku do konce v natolik kompaktním provedení, že album prakticky nemá žádné propady nebo slabá místa. Díky hudebnímu kaleidoskopu, střídajícímu instrumentální a zpívané pasáže se zajímavými rytmickými plochami, „Embers“ není nudné. Je to album, u kterého je dost nutná kvalitní možnost poslechu, protože se špatnými sluchátky nebo nekvalitním reproduktorem zanikne většina originálních fines a všechna ta marnivě hezká crescenda, akcentující ústřední motiv.
Album zní v podstatě hodně akusticky, je oproštěné od všeho, co by odvádělo pozornost od jednotlivých songů, a zdánlivě nedokonalý clean vokál skvěle kontrastuje s až obsedantně dokonalou instrumentací.
Owler se nesnaží o barevnou impresi, ale o pohled na černobílý svět melancholie osamělého člověka, stojícího v přítmí bezbarvého světa.
Nikde se neobjeví větší výkyv, hudba prostě ubíhá jako řeka a všechny pocity, které přinese, odplynou spolu s ní. Je v ní něco surrealisticky snového, skoro neživotného a uzavřeného samo do sebe. Černobílý cover alba přesně vystihuje obsah, jde o hudbu ve škále od sněžně bílé, přes šedou, do hluboce černé, Owler se nesnaží o barevnou impresi, ale o pohled na černobílý svět melancholie osamělého člověka, stojícího v přítmí bezbarvého světa.
Právě proto, že album „Embers“ pravděpodobně netrhne světové metalové žebříčky, nebojím se ho výrazně chválit, i když vím, že dobrá muzika se chválí sama. „Embers“ není sériově vyráběné zboží, necinkají v něm stříbrné lebky a neleskne se černou kůží. Pro toho, kdo si ale potrpí na luxusní kousky, bude vynikající alternativní volbou pro rok 2018.
https://www.facebook.com/owlerband/
Images: ©Owler