S oznámením vůbec prvních detailů ohledně nového alba „Trident Wolf Eclipse“ a uveřejněním videoklipu „Nuclear Alchemy“ se spustila obrovská mediální masáž hodná jména Watain. I když jsou Watain mnohými zatracováni za prodělanou transformaci své dřívější hudební esence v epičtější a otevřenější výraz, který dosáhl bodu maxima s předchozí nahrávkou „The Wild Hunt“, člověk má jistá očekávání, ať už patří do toho, či onoho tábora. Ať už čeká na zázrak, nebo na ještě větší odklonění se od původního zvuku. V tomto případě se budeme dívat zpět do minulosti, ale bez přítomnosti oné temné přísady, jež činila z formace vedené Erikem Danielssonem unikát.

Jeden by si řekl, že když je okolo nějaké nahrávky takové haló, tak by také měla stát za to, alespoň to člověku dá takový pocit. V případě Watain rozhodně. Už „Nuclear Alchemy“ však poukazovala na to, že to zase tak slavné nebude. Sám videoklip byl totiž svým provedením zajímavější než samotná hudba. Naděje však nevyhasla. Interpret málokdy prvořadě uveřejní nejsilnější skladby, a vysolí tak všechny své tajné triumfy. „Nuclear Alchemy“ dávala tušit, že Trident Wolf Eclipse“ bude primitivnější, tvrdší a přímočařejší album, vhodné pro odpůrce posledních dvou alb „The Wild Hunt“ a „Lawless Darkness“

Žádná nukleární black metalová alchymie, a už vůbec ne apokalypsa, se určitě nekoná. „Trident Wolf Eclipse“ je čistě průměrné album, vhodné k označení nálepkou moderní produkt. Deska zní velmi profesionálně ošetřeně, ať už co se týče produkce, tak hudebních výkonů. Problém je, že je album nářezové přímočaré, ale to je asi tak všechno.

Na ploše 41 minut je téměř nemožné zachytit nějaké zajímavé momenty a nápady, tolik známé z dob minulých. Žádné vzletné Watainovské kytarové výjezdy, pekelnická sólíčka (nějaké tu jsou, ale minimálně a už to není prostě ono) nebo temné okultní pasáže a barvité Erikovy vokály, neboť ten zde jen „řve“ (přesto jsou vokály nejsilnějším nástrojem alba). Ani nekompromisní energie a pekelná aura z alb prvních zde není přítomna. Je to snaha o brutalitu, v níž je poměrně oříšek rozpoznat jednotlivé skladby od sebe samých, a tak musím nešťastně prohlásit, že „Nuclear Alchemy“ je nakonec asi nejsilnějším songem celé kolekce. Alespoň disponuje výraznější melodikou a především konec hudební stopy je opravdu demoliční. Za zmínku možná stojí čtyřka „Furor Diabolicus“, v níž je sice také nějaká ta otravně nudná přehulená šeď, ale z kytarových postupů plynou hezky temné melodie, a to je přesně to, co mi v písních chybí. Právě zde lze cítit dotek démonických sil. Poslední kus „Antikrists Mirakel“ patří také k tomu lepšímu. Je to nejpomalejší část desky, beze zpěvu, jen s mluveným textem. Právě zde vyniká temná podstata Watain, již plnými doušky nasávám. 

Produkce poslech určitě nedělá posluchači snazší. Je příliš zabasovaná, a tak když si budete chtít dát album nahlas, zbourají vám nepříjemné basy dům, přičemž nedosáhnete žádného povznášejícího požitku, v němž byste si mohli vychutnat tvrdost a razanci songů. Maximálně vás přijdou seřvat sousedi, že jim duní byt. Samozřejmě soudím podle poslechu MP3, nikoli CD a nebo LP. 

„Trident Wolf Eclipse“ je tvrdé, syrové a přímočaré album. Je však nudné, bez pozornosti hodných nápadů, které by vám uvízly v hlavě a napomohly vám jednotlivé hudební stopy odlišit jednu od druhé. Vše ještě pohřbívá přebasovaný zvuk, kvůli němuž si nevychutnáte ani tu tvrdost, která zde tedy písně skutečně nespasí. Watain prostě nahráli průměrné, ale profesionálně nahrané a ošetřené album, doprovázené mocnou mediální kampaní. Vítejte v roce 2018. Postrádám atmosféru, vliv temných emocí, prostě něčeho více, co jsem u Watain cítil v minulosti. Aneb magie se vytrácí, zdroj inspirací je vytěžen a prostor dostávají velká hesla a prohlášení. Jako kulisa však „Trident Wolf Eclipse“ dovede posloužit celkem obstojně, při soustředěném poslechu se ovšem s postupem jednotlivých skladeb začínám nudit. Kolekce skladeb postrádá úplně všechno, co obsahovala poslední dvě alba a první nahrávky Watain. Samozřejmě až na specifický rukopis kapely a Erikův od ostatních rozpoznatelný vokál. Šest bodů dávám jen proto, že se jedná o Watain.

 

Tracklist:

1. Nuclear Alchemy

2. Sacred Damnation

3. Teufelsreich

4. Furor Diabolicus

5. A Throne Below

6. Ultra (Pandemoniac)

7. Towards the Sanctuary

8. The Fire of Power

9. Antikrists Mirakel

Sestava:

H. – bicí

P. – kytary

E. – vokály, basa, texty

Žánr: black metal

Země: Švédsko

Label: Century Media Records

Datum vydání: 05. 01. 2018

Délka: 41:52

Stránky kapely

 

Recenze: Watain - Trident Wolf Eclipse

6

Skladby

3.0/10

Originalita

7.0/10

Produkce

6.0/10

Zpě

7.0/10

Instrumentální složka

7.0/10

Klady

  • Profesionálně ošetřené a zahrané skladby
  • Rukopis kapely, podle něhož jí poznáte
  • Přímočarost

Zápory

  • Absence kreativních nápadů
  • Produkce je spíše přebasovanou hlukovou stěnou
  • Z poslechu alba si člověk nic neodnese

O autorovi

Ze slov věty skládám pro iDnes a web Technet, společnosti Tiscali, Digital Plus a hudební stránky Marastmusic, Obscuro, Metalirium a The Haunted Mind. Navíc pracuji na své první knize a sbírce básní.

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
Royal Blunt
15.3.2018 15:15

dobře ty 🙂

2
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x