Aeonian Sorrow zní tesklivou, tíživou melancholií, nekonečným smutkem, žalem tisíců eónů. Je to tak trochu známá hudba, protože její protagonisté patří na doomové scéně k absolutní špičce ve vytváření deprese. A jejich spojením vzniklo něco velmi silného.

Není to tak dlouho, co se formace propojující Řecko, Finsko a Rumunsko objevila na scéně. Aeonian Sorrow se dali dohromady v roce 2015 a minulý rok představili své první dlouhohrající album „Into the Eternity a Moment We Are“. Samozřejmě, že nejde o typický debut, ale o album, které může technicky i obsahově konkurovat nejlepším albům roku 2018.

Hlavním tahounem téhle tíživě krásné hudby je nevšedně nadaná múza Gogo Melone. Tajuplná řecká kráska disponuje krystalicky čistým, příjemně zabarveným hlasem, který nemusí nic dokazovat, ani ze sebe tlačit nějaké monumentální výšky. Vokalistka melodeathové kapely Luna Obscura je v doomové poloze naprosto dokonalá a bezkonkurenční. Její alt nezaujímá žádnou pózu, nesnaží se o násilná vibrata, neječí, nenapíná své možnosti k prasknutí, prostě jen zní. A zní ve všech polohách špičkově. Gogo je brilantní vokalistka, která nezatěžuje posluchače zdáním jakéhosi uměleckého projevu, ale dává mu možnost jen naslouchat závažnému sdělení. To, že se Gogo nepředvádí, je v případě metalové vokalistky osvěžující a velmi chytlavé. Gogo ale není jen vokalistka. K albu vytvářela skvělý cover, kapele věnovala logo, skládala texty a hudbu. Tvůrčím rozpětím tak připomíná předčasně zesnulou Aleah Stanbridge.

Gogo je také propojená s velkým doomovým jménem, které se objevuje i v line – upu Aeonian Sorrow. Řekyně spolupracovala v mezinárodním projektu Clouds s ikonou funerálního doomu, kterou není nikdo menší než Daniel Neagoe. Tahle veličina doomu a experimentálních post metalových forem je asi každému posluchači výše jmenovaných subžánrů dobře známá, ale přeci jen se sluší Daniela trochu představit. Bubeník, skladatel a vokalista Daniel Neagoe je původem z Rumunska, nicméně jeho fenomenální tvorba ho tak trochu roznesla po celé Evropě, takže jeho původ už není důležitý. Daniel je mezinárodní doomová hvězda první velikosti. Velmi obdivovaný hudebník má skutečně všeobsažný potenciál, ať už vytváří atmosférickou hudbu pro výše zmíněné Clouds, pro slavné finské Shape of Despire, belgické Pantheist, mezinárodní formaci God Eat God nebo své kmenové Eye of Solitude. Danielův vliv se odráží na celé evropské doomové scéně a v dnešní době asi není větší celebrita v tomhle málo sledovaném žánru.

Na prvním albu Aeonian Sorrow ale bubnoval jiný muž. Ten samý stál i za mixážním pultem a albu se věnoval jako producent. I jeho vliv je na prvotině „Into the Eternity a Moment We Are“ velmi dobře patrný. Když jsem ji slyšela poprvé, hlavou mi probleskla nádherná hudba finských Red Moon Architect, kteří jsou Aeonian Sorrow nesmírně podobní. Saku Moilanen mě napadl jen tak, bezděky. A měla jsem radost, že mi uši ještě slouží. Jde o dalšího nadaného tvůrce, jehož vliv může Aeonian Sorrow velice posouvat.

Kdo svým hlasem otvírá hrobku Aeonian Sorrow? Kolumbijský harsh vokalista Alejandro Lotero byl hlasem prvního alba, a to hlasem velmi zřetelným. V oficiálním line – upu kapely ho ale vystřídá Ville Rutanen. Ani to není neznámé jméno. Ville posunul hlubiny deprese Red Moon Architect a nepředpokládám, že by Loterovy party nezvládal. Ville je zkušený vokalista, který kdysi chrčíval u deathcorových The Final Harvest (ano, těm bubnoval Tuomas Saukkonen a na kytaru drnkal Eero Silvonen z Gloria Morti). Takže Ville je perfektní volba.

Dalším členem téhle výběrové kapely je Taneli Jämsä. I on je poutník po kapelách. Red Moon Architect jsou jedna z jeho kmenových kapel, ale našli byste ho i v sestavě epických melodiků Frosttide nebo u depresivních Ghost Voyage. Taneli má silný doomový základ a potřebné zkušenosti.

Pyry Hanski se nemusí představovat dlouze. Basák z Helsinek, kde studoval aplikovanou vědu, už prošel snad celou finskou scénou. Teď zrovna brázdí Japonsko, protože Omnium Gatherum potřebovali nového člena. Jinak je Pyry duch kapel Gloria Morti, Before the Dawn, RoutaSielu, Mörbid Vomit, Gloria Morti a mnoha dalších. Prostě univerzální basák, který do svých vystoupení dokáže nacpat spoustu energie. Doufejme, že na pražském vystoupení Aeonian Sorrow nebude řádit tak jako s Omniem a zachová doomovou vážnost.

Poslední člen kapely, kterou už brzy uslyšíme, je Jukka Jauhiainen, kytarista Red Moon Architect. Jak vidno, Aeonian Sorrow a Red Moon Architect jsou opravdu úzce propojení a jejich tvorba má velmi podobné kořeny. Na zvuku je to znát, ale přesto, vliv tvůrkyně Gogo Melone dává Aeonian Sorrow trochu jinou příchuť. Rozhodně jde o vysoce sofistikovaný melodický doom, který by českému publiku neměl ujít už jen proto, že díky propojení tak skvělých tvůrců můžeme 11. května na Nové Chmelnici obdivovat skutečnou špičku dnešního finského doomu s mezinárodním přesahem.

Na závěr nezbývá než pogratulovat Obscure Promotion za to, že českému publiku přiváží něco tak neskutečně dobrého, jako propojení Aeonian Sorrow, Swallow the Sun a Oceans of Slumber, o kterých budeme v Obscuru psát někdy později.

O autorovi

- spisovatelka, nakladatelka, publicistka - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
1
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x